Dotazy

Dragonner regiment Nr.1 Kaiser Franz

Kde v Praze strávil noc Hitler v roce 1939? Je znám přesný program jeho pobytu?

Anna Křenová (nar. 19. července 1874, někde uvedeno 26. července 1874 – zemř. 1. srpna 1944) byla členkou KSČ a pravděpodobně obětí nacistické okupace. Byla členkou VV (zvolena na II. sjezdu), členkou ÚV (zvolena na VI. sjezdu) a členkou SÚV od 11. listopadu 1924 do 29. září 1925. Děkuji za pomoc

Anna Křenová (nar. 19. července 1874, někde uvedeno 26. července 1874 – zemř. 1. srpna 1944) byla členkou KSČ a pravděpodobně obětí nacistické okupace. Byla členkou VV (zvolena na II. sjezdu), členkou ÚV (zvolena na VI. sjezdu) a členkou SÚV od 11. listopadu 1924 do 29. září 1925. Děkuji za pomoc

Pavel Hron (* 10. leden 1917 Velký Beranov, okr. Jihlava - † ?) pracoval od roku 1931 do roku 1945 nejprve jako pekařský učeň a pekařský dělník v Jihlavě, potom jako horník v Ostravě. Vystudoval střední školu. Už za první republiky byl politicky aktivní. Od roku 1932 byl členem Komsomolu. V roce 1935 vstoupil do KSČ. Za války byl v letech 1944–1945 aktivní v odboji. Po válce pracoval v letech 1945–1948 v podniku Západomoravské továrny na sukna a přikrývky v Malém Beranově. V roce 1948 se uvádí jako dělník a předseda MNV, bytem Helenín. Zastával i četné stranické funkce. V letech 1954-1960 byl vedoucím tajemníkem KSČ v Olomouci, v letech 1960-1962 v Brně. XI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil na post člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které v období prosinec 1962 - březen 1968 i předsedal. V roce 1958 mu byl udělen Řád práce, v roce 1967 Řád republiky a roku 1977 Řád Vítězného února. V letech 1959–1960 studoval na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa. Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vladimír Podborský. Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Olomouc-venkov-Prostějov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[12] Za normalizace působil v letech 1970-1977 jako ředitel Muzea V. I. Lenina v Praze.

Od roku 1931 do roku 1945 pracoval nejprve jako pekařský učeň a pekařský dělník v Jihlavě,[2] potom jako horník v Ostravě. Vystudoval střední školu. Už za první republiky byl politicky aktivní. Od roku 1932 byl členem Komsomolu. V roce 1935 vstoupil do KSČ. Za války byl v letech 1944–1945 aktivní v odboji.[3] Po válce pracoval v letech 1945–1948 v podniku Západomoravské továrny na sukna a přikrývky v Malém Beranově.[3] V roce 1948 se uvádí jako dělník a předseda MNV, bytem Helenín.[4] Zastával i četné stranické funkce. V letech 1954-1960 byl vedoucím tajemníkem KSČ v Olomouci, v letech 1960-1962 v Brně. XI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil na post člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které v období prosinec 1962 - březen 1968 i předsedal. V roce 1958 mu byl udělen Řád práce, v roce 1967 Řád republiky a roku 1977 Řád Vítězného února.[5][6][7] V letech 1959–1960 studoval na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.[2] Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vladimír Podborský.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Olomouc-venkov-Prostějov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11] Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[12] Za normalizace působil v letech 1970-1977 jako ředitel Muzea V. I. Lenina v Praze.

Od roku 1931 do roku 1945 pracoval nejprve jako pekařský učeň a pekařský dělník v Jihlavě,[2] potom jako horník v Ostravě. Vystudoval střední školu. Už za první republiky byl politicky aktivní. Od roku 1932 byl členem Komsomolu. V roce 1935 vstoupil do KSČ. Za války byl v letech 1944–1945 aktivní v odboji.[3] Po válce pracoval v letech 1945–1948 v podniku Západomoravské továrny na sukna a přikrývky v Malém Beranově.[3] V roce 1948 se uvádí jako dělník a předseda MNV, bytem Helenín.[4] Zastával i četné stranické funkce. V letech 1954-1960 byl vedoucím tajemníkem KSČ v Olomouci, v letech 1960-1962 v Brně. XI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil na post člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které v období prosinec 1962 - březen 1968 i předsedal. V roce 1958 mu byl udělen Řád práce, v roce 1967 Řád republiky a roku 1977 Řád Vítězného února.[5][6][7] V letech 1959–1960 studoval na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.[2] Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vladimír Podborský.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Olomouc-venkov-Prostějov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11] Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[12] Za normalizace působil v letech 1970-1977 jako ředitel Muzea V. I. Lenina v Praze.

Dobrý den, existuje nějaké pravidlo, jak se píší tázací zájmena v kombinaci s "že"? Mám na mysli například větu "Kde že to bylo?" (resp. "Kdeže to bylo?"). U zájmena "co" jsem si celkem jistý, že se píše dohromady: "Cože to bylo?" Naopak u zájmena "kdy" bych vsadil na podobu: "Kdy že to bylo?" – nemyslím si, že existuje slovo "kdyže". Jaká je správná podoba pro zájmena: kdo, co, jaký, který, jak, proč, kam, kde, kdy? Děkuji za odpověď.

Dobrý den.Rád bych znal podrobnosti o výkonu základní vojenské služby otce /útvar,zařazení,záznam o odměnách a trestech a pod./.Sloužil v ČSLA v letech 1958-59.Na jaký orgán se mohu obrátit?Děkuji.

Dobrý den, Kdo byl Baltazar de Marcellinus? Z jakých zdrojů mám čerpat informace o jeho životě? Co má společného s Lucemburkama? Děkuji

Prosím o stručnou odpověď. Děkuji

Dne 1. října 1904 vyšel v Časopise turistů (ročník XVI., č. 10, str. 293) článek s názvem Starci a alpinismus podepsaný pseudonymem „Dr. Známý“. Stejným pseudonymem je podepsáno několik článků na téma zdravotních souvislostí sportu, které v roce 1904 vyšly v příloze Zlaté Prahy s názvem Společnost a sport - byly to články Zapomenutý půvab v č. 11 str. 43, Hygiena Veslařství v č. 16 str. 61, Automobily, jich hygienický význam v č. 18 str. 69, Výchova k alpinismu v č. 25, str. 98. Zajímalo by mě, jaké bylo skutečné jméno Dr. „Známého“. děkuji

Rád bych se zeptal, kdo byl George H. Mika, často uváděný jen jako G. H. Mika, který se angažoval v českých krajanských sdruženích ve Spojených státech za 1. světové války. Zajímala by mne data a místa narození a úmrtí, povolání, případně jakékoliv další podrobnosti. Velmi Vám děkuji.

Rád bych se dozvěděl bližší informace a biografické údaje o Gustavovi Schneibergovi, který byl s arcivévodou Františkem Ferdinandem d`Este v Sarajevu. Objevuje se na známé fotografii 28.6.1914 krátce před atentátem, ale žádné bližší údaje jsem nenašel. Uvádí se jen jeho povolání - na různých stránkách lesník, myslivec, německy zase Hofkammerbüchsenspanner - nic dalšího.

Dobrý den, v soupisu poddaných podle víry je u některých osob (hlavně dětí) uvedeno jako postavení slovo hříbek. Předpokládám , že když se skoták staral o skot, hříbek by mohl mít na starosti hříbata? Byly to často malé děti okolo šesti let. Děkuji z odpověď.

Dobrý den, chci se zeptat kdo byl Jaroslav Merhaut, podle kterého je pojmenovaná jedna z kladenských ulic. Předem děkuji

Dobrý den, dá se zjistit kdo byl majitelem hotelu Passage (předchůdce hotelu Ambasador) v Praze na Václavském náměstí č.p. 840 v roce 1923?

Dobrý den, v písničce "Písničkářský bacil" od Karla Kryla je zmíněn mimo jiné i písničkář Schultz. Text je: "Jó, aby čistka neskončila v půlce, přibalili Karáska i Vokatou i Schultze" Chci se optat o jakém Schultzovi pan Kryl zpíval a na nějaké informace o něm. Děkuji.

Dobrý den, vždy jsem se domníval, že podruh (a jeho rodina) byli bezzemci, kteří žili a pracovali s hospodářem - majitelem hospodářství. Něco podobného jako pozdější nájemci činžovních domů. Nájemné hradili bezhotovostně prací na hospodářství. Přečtením zápisu o jihočeské usedlosti, kde roku 1720 zemřel hospodář a od následného roku jsou po několik let uváděni jeho dva synové "zapsáni mezi podruhy" až do nástupu nového hospodáře v roce 1726: https://digi.ceskearchivy.cz/50915/128/4556/1066/30/0 to vypadá, že mezi podruhy je možno počítat i spoluvlastníky (dnešní terminologií) s rovnocenným , či podobným podílem. Když jeden z bratří kupuje 1716 usedlost v sousední vesnici (Vrábče) je uváděn jako podruh. Koupí se stává hospodářem, ale až do roku 1726 zůstává spolu s bratrem "zapsán jako podruh" na své rodné usedlosti. Jaké tedy obecně, nejen v tomto případu, bylo právní, případně společenské postavení podruha v osmnáctém (případně i jindy) století. Děkuji za odpověď.

Zajímá mně kdo byl první autor hororů a zda se horory řadí jako podžánr fantasy literatury?