Kde všude bych mohla najít informace o komunistickém politikovi Pavlu Hronovi (* 10. leden 1917 Velký Beranov, okr. Jihlava † ?)?

Text dotazu

Od roku 1931 do roku 1945 pracoval nejprve jako pekařský učeň a pekařský dělník v Jihlavě,[2] potom jako horník v Ostravě. Vystudoval střední školu. Už za první republiky byl politicky aktivní. Od roku 1932 byl členem Komsomolu. V roce 1935 vstoupil do KSČ. Za války byl v letech 1944–1945 aktivní v odboji.[3]

Po válce pracoval v letech 1945–1948 v podniku Západomoravské továrny na sukna a přikrývky v Malém Beranově.[3] V roce 1948 se uvádí jako dělník a předseda MNV, bytem Helenín.[4]

Zastával i četné stranické funkce. V letech 1954-1960 byl vedoucím tajemníkem KSČ v Olomouci, v letech 1960-1962 v Brně. XI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil na post člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které v období prosinec 1962 - březen 1968 i předsedal. V roce 1958 mu byl udělen Řád práce, v roce 1967 Řád republiky a roku 1977 Řád Vítězného února.[5][6][7] V letech 1959–1960 studoval na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.[2]

Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vladimír Podborský.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Olomouc-venkov-Prostějov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11]

Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[12] Za normalizace působil v letech 1970-1977 jako ředitel Muzea V. I. Lenina v Praze.

Odpověď

Vážená paní ...,

ohledně personálií bývalých členů KSČ bych Vám předně doporučil využít archivních fondů. V první řadě se jedná o fondy Státního ústředního archivu (http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx), případně příslušného oblastního archivu. Další možností je obrátit se na Ústav pro studium totalitních režimů, nicméně dle informací, uvedených na jeho webových stránkách ve věci personálií býv. členů KSČ sumárně odkazuje právě na Státní ústřední archiv. Publikaci či titul, věnovaný jeho osobě, se mi nalézt bohužel nepodařilo.

 

Dále jsem vyhledal několik titulů, kde byste mohla nalézt další informace:

RATAJ, Jan. KSČ a Československo I. (1945-1960). Praha : Oeconomica, 2003.  199 s. ISBN:80-245-0642-4

PEŠŤÁK, Michael. Pořádání materiálů KSČ. In: Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni / Plzeň : Státní oblastní archiv v Plzni (2005 [vyd. 2006],) s. 93-106.

MAŇÁK, Jiří. Vývoj početního stavu a sociálního složení KSČ v letech 1948-1968. Soudobé dějiny 6, č. 4, (1999,) s. 460-478

PEŠA, Václav. Zemské vedení KSČ na Moravě 1941-1945. In: Československý časopis historický / Praha : Ústav československých a světových dějin ČSAV 19 [69], č. 3, (1971,) s. 311-332.

Rohlíková, Slavěna. Výběrová bibliografie k dějinám KSČ. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2012.  147 s. (Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny.)

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

14.03.2017 10:11

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu