Kdo byl George H. Mika?

Text dotazu

Rád bych se zeptal, kdo byl George H. Mika, často uváděný jen jako G. H. Mika, který se angažoval v českých krajanských sdruženích ve Spojených státech za 1. světové války. Zajímala by mne data a místa narození a úmrtí, povolání, případně jakékoliv další podrobnosti. Velmi Vám děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

 

v našich dostupných zdrojích  biografické údaje o G. H. Míkovi nenajdeme. Údaje o něm neuvádí ani velmi obsažný biografický archiv World biographical Archive, celosvětová kolekce biografických údajů na mikrofiších s rejstříkem v elektronické podobě, který máme v Referenčním centru Národní knihovny ČR k dispozici.

Podařilo se nám najít zatím pouze zprávu v Československé samostatnosti, Roč. 3, čís., 7, 30.3.1918, s. 8, kde je G. H. Mika zmiňován v souvislosti s tím, že byl na XI. Kongressu Slovenskej ligy, který se konal v New Yorku 21. - 24. 2. a byl zvolen do osmičlenného výboru pro odbočku Česko-slov. Národ. rady, která společně s 8člen. výborem českým bude společně spravovat všechny záležitosti, týkající se Ameriky.

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6644468

 

Další zmínky se zdroji:

…v polovině června [1917] přišel pan Míka, delegovaný Slovenskou Ligou, a od té doby pracuje se plnou parou.(s. 84)                                                                                                                                                                                                                                                           

…v Outlook bude co nejdříve článek p. Mikův o československé armádě (s. 89)

…Rád také kvituji, že p. Míka, sekretář Bureau, Ligou delegovaný, velmi účinně a úspěšně pracuje, ba v poslední době, protože já musím se věnovat převážně práci politické. (s.92)

Zdroj:  PERGLER, Karel. Amerika a československá nezávislost. Praha: Český čtenář, 1926.

 

Československá národní rada v Americe sídlila ve Washingtonu a od března roku 1918 ji řídil výkonný výbor v čele s K. Perglerem. Členy byli dále L. Fisher, B. Šimek, H. Dostál, O, Zlámal, A. Mamatey, M. Getting, J. Pankúch a G. Mika. Jejím tiskovým orgánem byl vedle listu The Bohemian Review také Czechoslovak Press Bureau, vydávaný G. Mikou v New Yorku. (s. 303)

Československá národní rada americká vydávala vedle měsíčníku The Czechoslovak Review (vydavatel a redaktor E. F. Prantner), který vycházel v Chicagu, také list Czechoslovak Press Bureau, redigovaný G. Mikou v New Yorku. O tomto periodiku však nejsou známy žádné další údaje. (s. 317)

Výňatky z knihy: JAKLOVÁ, Alena. Čechoamerická periodika 19. a 20. století. Praha: Academia, 2010.  

 

Je možné, že byste nalezl nějaké odpovědi na Vaše otázky v následujícím příspěvku:

 

Pomoc krajanům v USA československému zahraničnímu odboji a při budování zahraničního vojska v období první světové války

Podpora krajanů v USA vůči československé zahraniční rezistenci a budování zahraniční armády během první světové války

Autor (y): František Hanzlík

Předměty: Historie, předválečná válka a první světová válka (1900-1919), meziválečné období (1920 - 1939)

Publikováno: Univerzita Palackého v Olomouci

Klíčová slova: cizí armáda; vojenský; První světová válka; TG Masaryk; Spojené státy; autonomní stát; Český národní klub; Slovenská liga

Abstrakt: Článek se zabývá podporou českých a slovenských krajanů v USA k československé zahraniční rezistenci během první světové války. První část ukazuje situaci v krajanském hnutí na začátku války, způsoby podpory lidí v nouzi ve staré vlasti, jakož i české a slovenské vojáky rakousko-uherské armády držené ve vězeňských táborech příslušníků Spojenecké síly a jejich spojenci. Následující část se zabývá otázkou sjednocení krajanského hnutí v roce 1915 a podporou československé zahraniční rezistence vedené TG Masarykem. A konečně druhá část článku analyzuje úsilí krajanů o vybudování československé zahraniční armády ve Francii a vyškolení dobrovolníků ve vojenském táboře ve Stamfordu.

Časopis: Historica - Sborník prací historických, 2016, čís. 50,  s. 129 – 158.

https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=423945 

 

Československá národní rada ve Francii reagovala průběžně na vývoj situace a postupně rozšiřovala svoje působení. Vznikly odbočky ČSNR v Rusku a ve Spojených státech. Odbočka Československé národní rady v Americe byla ustavena na společném zasedání Českého národního sdružení a Slovenské ligy 10. března 1918 jako výkonný orgán českých a slovenských organizací v Americe a zástupce pařížské ČSNR ve Spojených státech a v Kanadě. Do jejího čela byl postaven předseda – člen ČSNR v Paříži – K. Pergler a dva místopředsedové (předseda Českého národního sdružení a předseda Slovenské ligy). Odbočka měla dva tajemníky a čtyři odbory: politicko-konsulární, propagačně informační, vojenský a pomocný. Vedle toho existovala samostatná finanční komise v čele s pokladníkem. První dva odbory sídlily ve Washingtonu, kde byl tajemníkem J. Císař, zbývající v New Yorku.  Propagační a  informační odbor rovněž řídil činnost Slovanské (čs.) tiskové kanceláře Slav (Czech) Press Bureau v čele s J. Tvrzickým. Funkce redaktorů zastávali G. H. Mika a J. Smetánka.

Zdroj: HISTORICA OLOMUCENSIA 50–2016 SBORNÍK PRACÍ HISTORICKÝCH X

https://historie.upol.cz/fileadmin/users/164/HO_50-2016_final.pdf

 

Mohlo by vás zajímat, viz níže

MIKA, GH. Liberalismus v Maďarsku. The Bohemian Review, September 1917.

http://jfredmacdonald.com/worldwarone1914-1918/austria-17liberalism-in-hungary.html

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.02.2020 19:15

Jan Pešula píše:
Pondělí 24.02.2020 22:19
Předmětem dotazu je pravděpodobně Gejza H. Míka, v angličtině Gaza H. Mika (fonetický přepis jména), tedy nikoliv George. Byl jedním ze signatářů Pittsburghské dohody na straně Slováků (viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Pittsburgh_Agreement nebo https://commons.wikimedia.o[…]_Cesko-Slovenska_dohoda.jpg - podepsán v levé části, ve čtvrtém řádku první zleva).

Nadějným zdrojem o něm by možná mohla být kniha "Úryvky z dejín Bridgeportských Slovákov z príležitosti zájazdu poslancov Matice slovenskej do Bridgeport, Conn. 17. 18. a 19. januára 1936" ze sbírek Slovenskej národnej knižnice (záznam: http://dikda.snk.sk/421SNK_[…]:421SNK_ROSDCMETSIE79281679 ), jejímž byl spoluautorem. Online je dostupná jen v prostorách knihovny, ale můžete zkusit požádat o informace např. prostřednictvím obdobné služby http://spytajtesakniznice.sk/ . Ve zveřejněném úryvku píší "Gejza Mika, advokát a veľký revolučný pracovník za..."

V téže knihovně mají několik dalších zdrojů se zlomkovitými informacemi, například:
- Dr. Jozef Paučo : zborník zo seminára o Dr. Jozefovi Paučovi v Píle 5. marca 1994, doplnený materiálmi zo zborníka Jozef Paučo 1914-1974 (katalog: http://dikda.snk.sk/421SNK_[…]:421SNK_ROSDCMETSIE27190817 ). Na straně 33 se píše: "...Na kongrese Slovenskej Ligy v Amerike vo Wilkes-Barre, PA. roku 1970 Zľava; Dr. Jozef Paučo, podpisovateľ Pittsburgske dohody, advokát Gejza Mika,..." (pokud z textu vyplyne, že zmiňovaný byl také signatářem Pitt.doh., tj. v roce 1970 ještě žil, tak máme možná vyhráno - viz tento příspěvek níže).

- časopis Slovenský hlas, roč. 1, č. 17 (22.01.1938), katalog: http://dikda.snk.sk/421SNK_[…]:421SNK_ROSDCMETSIE44495253 ("Učiteľom slovenčiny v Bridgeporte bude Gejza Mika, povolaním advokát a...")

V pražské Národní knihovně mají knihu Pittsburghská dohoda od Konštantína Čulena z r. 1937 (záznam: https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00550270&local_base=SKC ), rovněž online dostupnou jen ve studovně (referenčním centru). Na straně 477 by měl být Mikův portrét a pak je o něm v textu několik dalších zmínek, nejspíš nepříliš obsažných.

Zkoušel jsem i Library of Congress, ale tam je to bohužel slabé - jen několik novinových výstřižků, které uvádějí prakticky jen zlomky z toho, co už známe z odpovědi knihovny:
- New York Sun 21.01.1918, https://www.loc.gov/[…]/?sp=44&q=gaza+mika : [O]n behalf of the Czecho-Slovaks, Mr. Mika, an attorney of New Haven...
- New York Tribune 30.06.1918, s. 6, https://www.loc.gov/[…]/?sp=105&q=gaza+mika : ...Czecho-Slovak leaders, among them Gaza H. Mika, member of the Czecho-Slovak National Council…
- New York Times 23.02.1928, s. 6, https://www.loc.gov/[…]/?sp=156&q=gaza+mika : The leading address was made by Gaza H. Mika, secretary of the Slav Press Bureau, New York City, who spoke in English, …

Co napíšu dál, je velmi spekulativní. Zkoušel jsem genealogické zdroje a narazil na následují záznamy. Předmětem všech je jistý Gaza Henry Mika (1891-1974), narozený 04.11.1891 v Senici na Slovensku, který 25.04.1914 přijal ve městě New Haven (stát Connecticut) americké občanství (tj. byl naturalizován) a roku 1915 se v New Yorku oženil. Nicméně také byl v letech 1917-18 povolán do armády a na náhrobku je uveden jako "Capt US Army". Může to být on? Země původu a místo působení by odpovídaly, ale byl dost mladý a v USA příliš krátce, aby se rozumně mohl stát advokátem. Navíc byl povolán do armády (a pak byl na to hrdý), takže jak by se mohl účastnit jednání v Pittsburghu či NY? Ale kdyby tomu ostatní informace odpovídaly (např. věk na obrázku či životopisné údaje v knihách), tak bychom měli vyhráno. Zkusil bych tomu dát šanci.

Genealogické informace jsou např. zde (doufám, že budou odkazy fungovat - jinak je to placený servis):
- https://www.ancestry.com/sh[…]dal&utm_medium=copy-url - velmi stručný doklad o naturalizaci, nutno zarolovat dolů
- https://www.ancestry.com/sh[…]dal&utm_medium=copy-url - trochu podrobnější údaj o naturalizaci
- https://gw.geneanet.org/cha[…]a&oc=0&p=gaza+henry - souhrn životopisných dat, ale bohužel bez údaje o povolání
- https://www.findagrave.com/memorial/42346028 - foto náhrobku

Vztahuje se to k hledanému signatáři, nebo je to shoda jmen?

Závěrem: Protože byl Slovák, doporučoval bych Vám začít u Slovenské národní knihovny - např. u zmíněné knihy z roku 1936, ale možná budou mít další nápady. Určitě se také v pražské NK podívejte do knihy o Pittsburské dohodě. Podle toho, co zjistíte, by možná bylo vhodné prohledat genealogické databáze (nejlépe asi http://www.ancestry.com ), kde mají řadu úředních a jiných dokladů online, ale nejspíš se budete muset zaregistrovat a zaplatit.

Přeji Vám hodně úspěchů ve Vašem výzkumu. Pokud něco zajímavého najdete, napište to do odpovědi - bude to zajímat mne i případné další čtenáře. Mějte se pěkně.
Jan Pešula píše:
Pondělí 02.03.2020 09:09
Ještě doplněk. Čím déle o tom přemýšlím, tím víc jsem přesvědčený, že Gaza Henry Mika (1891-1974) nalezený v genealogické databází ( https://gw.geneanet.org/cha[…]a&oc=0&p=gaza+henry ) je tím, kterého hledáme. Vede mne k tomu:
- Americké občanství sice získal jako skoro 23letý, ale už tam mohl nějakou dobu žít a studovat. V roce 1917, kdy se zapojil do zahraničního odboje, mu bylo 26 let a to už mohl mít vlastní advokátní kancelář - zvlášť když v té době v USA byly formální podmínky pro výkon odborných profesí (obecně) poměrně volné. Příliš mladý na to v té době nebyl.
- Do armády byl odveden v roce 1917, ale odvody se týkaly milionů lidí - takže je pravděpodobné, že do boje byl odeslán až později a mezitím se mohl angažovat jinde ( viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Selective_Service_System , https://en.wikipedia.org/wiki/Selective_Service_Act_of_1917 )

Můžeme tedy vycházet z předpokladu, že životní data hledaného G. H. Miky jsou následující (podle https://gw.geneanet.org/cha[…]a&oc=0&p=gaza+henry a https://www.findagrave.com/memorial/42346028 ):
- Narozen 04.11.1891 v obci Senica (?) na dnešním Slovensku
- Zemřel 08.04.1974 ve státě Pennsylvania, pravděpodobně v obci Lackawanna; pohřben na Saint Catherine's Cemetery v obci Moscow, PA
- 25.04.1914 přijal americké občanství - byl naturalizován
- 17.04.1915 se v New Yorku oženil s Frances Smith Weaver (a pak asi ještě jednou, protože jméno a rok narození manželky na náhrobku neodpovídá)
- Někdy v letech 1917 až 1918 (podle https://en.wikipedia.org/wiki/Selective_Service_Act_of_1917 spíš dříve) byl odveden do armády, kde dosáhl hodnosti kapitána.

Ale určitě se podívejte do knih v prvním komentáři, připadně do dalších genealogických či jiných zdrojů.

Ještě jednou přeji hodně zdaru ve Vašem výzkumu. Pittsburská dohoda je slavná, ale jak je vidět, některé její signatáře je potřeba připomenout. Je dobře, že se tomu věnujete. (A samozřejmě děkuji knihovně za získané informace.)
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu