Dotazy

Dobrý den, jak se prosím správně čte slovo "pointa", pojnta či poenta? Děkuji. S pozdravem Vojtěch Kadlec

Pravidelně slyším vyslovovat slova blatouch a Bystrouška s hláskou ou zcela souvisle, ale domnívám se, že by se měla vyslovovat jako s dvěma oddělenými hláskami o a u jako třeba samouk, protože liška je přece bystrouchá a blatouch se tak jmenuje proto, že roste na blatech a listy mají tvar jako ucho. Mám pravdu, nebo si jen vymýšlím nesmysly?

Dobrý den, měl bych dotaz na výslovnost slova Botič, tedy potoku tekoucí skrz Prahu. V Praze je běžně slyšet jeho tvrdá varianta "Botyč", zatímco mimopražští mají tendence říkat "Boťič". Jaká je tedy správná výslovnost? A pak takový zvláštní dotaz. Jedná se opět o vyslovování a to sice Jižní město. Zkráceně se v Praze mluví o Jižňáku, mimopražští naopak říkají Jižák. Co je spíše správné zkrácení daného slova? Nebo je to jedno, neboť ani jeden výraz není spisovný? Mockrát děkuji za odpověď.

Mohla bych se zeptat jaká je správná výslovnost názvu Eurydice. Předem děkuji za vaši odpověď.

MOŽMO S /I/, NEBO POUZE S /E/? A PROČ? DĚKUJI VELMI PĚKNĚ. V DOKONALÉ ÚCTĚ.

Dobrý den, jaká je správná výslovnost slova POINTA ? ..je možné číst \"poenta\" i \"pointa\"? Děkuji

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co přesně znamená recenzovaný zdroj? Píšu seminární práci na téma Výslovnost ve španělštině a musím uvést 3 recenzované zdroje, ale nevím, jak je mám hledat. Mockrát děkuji

Zdravím, na záložce přebalu knížek byla uvedena informace, že vyjdou následující tituly. Ani prodavači antikvariátů mi nedokázali odpovědět, obracím se na Vás. Jedná se o : nakladatelství ARTIA, edice BALETY, tituly: LOUSKÁČEK a ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA Jedná se o léta 1960-1970, ostatní knihy, uvedené na téže záložce, postupně vyšly. Jen tyto dva tituly nejdou koupit / v Antikvariátech /. Proto se s důvěrou obracím na Vás.

Žádám o laskavé sdělení zda ve větě: "Vysmahni, my tě tady nechceme" se slovo "vysmahni" považuje ve významu odejdi či vypadni o výraz slengový či vulgární, nebo jak se uvedené slovo má chápat.

Kdy se v literatuře poprvé objevuje pojem Vysocké zelí (krajová odrůda zelí z oblasti Krkonoš) ? V kterých pramenech je jeho popis, vlastnosti, někdejší rozšíření, význam apod.? Bylo uznáno jako oficiální odrůda v sortimentu zeleniny u nás a použito při šlechtění jiných odrůd zelí? Děkuji předem za laskavé odpovědi.

Dobrý den, měla bych dotaz, jestli máte nějakou knihu či publikaci o historii Vysoké škole báňské.

Dobrý den, před nějakou dobou, když jsem se o to zajímal a chtěl jsem výsledky zaznamenat i pro ostatní do Wikipedie, jsem nabyl dojmu, že o Vysoké škole politické ÚV KSČ (která figurovala i pod jinými názvy, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysok%C3%A1_%C5%A1kola_politick%C3%A1_%C3%BAst%C5%99edn%C3%ADho_v%C3%BDboru_Komunistick%C3%A9_strany_%C4%8Ceskoslovenska, zkr. VŠP) a o Universitě 17. listopadu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Universita_17._listopadu, USL) není možné najít žádné podrobnější informace (fragmenty, na které jsem narazil, jsem zapsal do obou zmiňovaných článků). Nepodnikl jsem ale žádnou zevrubnou rešerši, jen takové lehčí hledání na Googlu a v databázi NK, a je tak možné, že mi mnoho zdrojů uniklo. Existují o těchto školách, silně spojených s bývalým režimem, nějaké publikace nebo další informace? Děkuji Vám mnohokrát.

Prosím o informaci týkající se roku počátku činnosti Vysoké školy ruského jazyka a literatury v Praze. Byla zřízena, aby pokryla akutní potřebu rusistů v 50. letech minulého století. Na škole se za poměrně krátkou dobu její existence rozvinula vědeckovýzkumná práce v oboru rusistiky a bohemistiky. K jejímu postupnému rušení došlo v letech 1959/1960. Jako rektor tam působil jazykovědec B. Havránek. Dále Antonín Dostál a další. Nedaří se mi zjistit, kdy byla škola založena. Vydávala vlastní bulletiny. Prosím, poraďte mi, jestliže se mám s dotazem obrátit jinam.

Mnoho zemí v Evropě praktikuje postmodernismus, výškové budovy, mrakodrapy. To je považováno za něco obzvláště moderního. Země, které donedávna neměly téměř žádné výškové budovy, je začaly stavět ve svých městech. Česká republika je v této věci konzervativní. Nízkopodlažní budovy a téměř úplná absence mrakodrapů či výškových budov. Neříkám, že je to špatné, spíš naopak. Jen mě zajímá, proč to tak je a jaké jsou argumenty?

Dobrý den, hledám informace o vysokém školství v Maďarsku a Polsku. Historie, struktura, financování, právní předpisy,.. Děkuji a přeji příjemný den

Dobrý den, zajímalo by mne kolik a jaké vysoké školy byly v Československé republice za 1. republiky.

Dobrý den, je všeobecně známo že od 17. listopadu 1939 byly uzavřeny až do konce války všechny vysoké školy na území Protektorátu Čechy a Morava. Zajímalo by mě, ale jaké byla situace ve vysokém školství v jiných nacisty okupovaných zemích za války? Fungovaly vysoké školy ve Francii, Belgii, Polsku, Norsku , Dánsku , Nizozemsku apod? NEbo byly uzavřeny tak jako v Čechách a na Moravě? Děkuji

Dobrý den, mám dotaz ohledně rozdílu vysokoškolských knihoven a knihoven veřejných. Jak/čím se knihovny od sebe liší? Jak/čím se odlišují jejich fondy a jak je lze specifikovat? Je nějaký rozdíl mezi knihovnou univerzitní, katederní, fakultní a akademickou? Jsou nějaká konkrétní specifika týkající se jen vysokoškolských knihoven? Děkuji

Dobrý večer, existuje na Blízkém východě nějaká profesní organizace, která se zabývá vysokoškolským knihovnictvím? Případně, vydává také nějaký časopis? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, chtěla bch se zeptat, jak je to vlastně s utajenými vysokoškolskými závěrečnými pracemi. Jak dlouho musí být utajeny, nepřístupny veřejnosti - existuje nějaký právní předpis, nebo je to vždycky jenom na tom, kdo si to utajení přeje? A když ten dotyčný neuvede dobu, bere se to jako že napořád? Nikde tuto informaci nemohu najít, proto bych byla moc ráda za nějaké objasnění. Děkuji moc