Dobrý den, V Praze v ulici Na cihlářce 14 stojí tzv. Trejbalova vila od Františka Zelenky z roku 1936. Všude se dočtu, že byla postavena pro ředitele Trejbala, ale nikde není informace kdo to byl, jeho křestní jméno a jakou firmu řídil. Zajímají mne jakékoli informace o tomto řediteli. Děkuji
- Podle jakého kritéria se lidé dostali do těchto soupisů (nejsou tam uvedeni všichni obyvatelé obce)? - Jak dlouho tam figurovali? (Až do smrti, odstěhování či do sňatku?) - Co v těchto seznamech dělají úplně rodiny, u nichž není uvedeno, že jsou po nebožtíkovi? - Proč jsou v těchto seznamech zvlášť uváděni podruzi, aniž by byli spojeni s nějakými nebožtíky?
Chci se zeptat na text známé dětské písničky Pec nám spadla. V ní starý pecař není doma a mladý je nemehlo a pec postavit neumí. Na opravu máme zavolat vamberu, neb má velké kladivo. Kdysi jsem někde četla, jaké řemeslo to bylo, ale už si nevzpomenu. Kdo, prosím, byl vambera? Nedaří se mi to nikde najít.
Dobrý den, ve své knihovně mám dvě knihy pro pro děti a mládež, které napsala A. Paterová a ilustroval K. L. Tůma. První se jmenuje V domově a byla vydána r. 1909, druhá má název Tři sestry a vyšla r. 1911 nebo 1912 (v knize jsou uvedeny oba roky). Obě knihy mají spíše povídkový charakter a nejsou příliš rozsáhlé. Vydalo je nakladatelství Aloise Šaška ve Velkém Meziříčí v edici "První Obrázková Knihovna pro českou mládež" s údajem "Pořádají Karel Zákoucký a Karel Křivý". Zajímalo by mě, kdo byla autorka A. Paterová. Na internetu se mi o ní nepodařilo dohledat téměř nic, dokonce ani její křestní jméno. Bylo by prosím možné o ní zjistit nějaké další informace?
Uviděla jsem ve Vršovicích pamětní desku věnovanou Elišce Procházkové: V tomto domě bydlela a 6.VIII.1942 zatčena gestapem předsedkyně odboru dobr.sester Čsl.červeného kříže ve Vršovicích paní Eliška Procházková, spolupracovnice skupiny parašutistů „Jindra“. Ač mučena nezradila popravena byla s manželem 24.X.1942 v Mauthausenu. Na věčnou paměť. Čsl.červený kříž ve Vršovicích. Říjen 1946.“. ale na internetu jsem o ní nenašla ani slovo. Kde si o ní můžu přečíst více a jaká byla její účast ve skupině Jindra? Děkuji
Jedná se o středověké řemeslo?
Kdo byli Nikolaité, v které době vznikli? Čím se hlavně vyznačovali?
Úvodní verše básně Flašinet: A já hraju na piáno říkal jeden a já hraju na housle říkal druhý já na harfu já na bendžo já na čelo já na dudy... já na flétnu a já na řehtačku.
1sloka : Rýpe bagr, rýpe, funí jako hroch. Do tlamy si nabral země, co jen moh. Otáčí se s nákladem, do vozíků sype zem. 2.sloka: Vozíky se bagru smějí, strkají se, dovádějí. Co ten bagr rýpadlo, co ten bagr napadlo? Pročpak pořát hloubí v zemi, Co tam hledá, povězte mi. 3.sloka: Vozíky jen vy se smějte. Nyní se však podívejte. Dívají se, žasem ztuhly, pod tou zemí uhlí, uhlí. 4.sloka: Uhlí já tu dobývám, proto tu zem odkrývám. Každého dne, zas a znovu, od Ústí až k Sokolovu. 5.sloka: Potom, až tu zem všechnu odkryjem, načpak potom doly, štoly, budem uhlí dobývati jak na otevřeném poli. PS: nenašel jsem kategorii Poezie
Dobrý den, pomohli byste mi prosím dohledat autora nebo autorku českého textu k písni "Lili Marleen"? Vím, že nejznámější českou verzi nazpívala Lili Hodačová a zdá se mi dost pravděpodobné, že bude i autorkou českého textu, ale nenašla jsem zdroj, který by to potvrdil. Potřebuji text písně použít v překladu a chtěla bych správně ocitovat autora. Předem děkuji
Dobrý den, rád bych věděl, kdo je autorem citátu: "Nejhorší lidská vlastnost je, že člověk si zvykne na všechno." Pokusím se rozvést indicie, ale přiznávám, že mohou být zavádějící (dříve napsaným jsem si jistější než tím následujícím). Objevil se v nějaké próze (pravděpodobně román, ale možná i povídka). Vím, že se jednalo o určitý leitmotiv díla (bylo to zopakováno mnohokrát). Autor žil pravděpodobně mezi 19. a 21. století a není vyloučeno, že se jednalo o překlad cizojazyčného díla. Dále není vyloučeno, že se jednalo o četbu románu na pokračování (audioknihu), případně o rozhlasovou hru (drama). Spíše to nebyl Dostojevskij. Děkuji mockrát.
Dobrý den, chtěla bych poprosit o pomoc s dohledáním původních autorů níže uvedených čtyřverší citovaných v detektivním románu Louise Pennyové Glass Houses. Na copyrightové stránce knihy tyto zdroje uvedeny nejsou. Samozřejmě je možné, že verše napsala sama Pennyová, ale nepokládám to za pravděpodobné, většinou ve svých detektivkách cituje básně jiných autorů, nicméně Google nedává žádné rozumné výsledky a nenapadá mě, kde jinde hledat. Pokud byste měli informace o českém překladu zmíněných úryvků, budu velmi vděčná i za ně. Předem děkuji za pomoc 1) „I prayed to be good and strong and wise, for my daily bread and deliverance from the sins I was told were mine from birth, and the Guilt of an old inheritance.“ 2) “From the public school to the private hell of the family masquerade. Where could a boy on a bicycle go when the straight road splayed?”
Dobrý den, prosím Vás pěkně, ve filmu Smrt talentovaného ševce jde o vraždu naivního malíře Rambouska - nevíte, kdo pro potřeby filmu vytvořil jeho obrazy? Děkuji!
Dobrý den, kdo je autorem výroku „Zpátky na stromy“ a v jakém smyslu byl pronesen ?
Dobrý den, můžete mi prosím poradit, jak postupovat? Snažím se najít jakékoliv možné informace o životě a díle F. F. Prokopa, autora prózy Jeden rok z mladého života, kterou vydala Bibliotéka českých původních románů historických i novověkých Kateřiny Jeřábkové. V Lexikonu české literatury jsem autora nenašla a ani internet mi v tomto směru příliš nepomohl. Vlastně ani netuším, co se skrývá za písmeny F. F., protože jeho plné jméno není v díle uvedeno. Nevím ani, zda je to pravé jméno či pseudonym. A velmi nutně bych potřebovala zjistit alespoň nejzákladnější informace o tomto autorovi a případně i ohlasy na jeho dílo, zvláště na zmíněný text Jeden rok z mladého života. Zkoušela jsem hledat články i v Krameriovi, na retrospektivní bibliografii, dokonce jsem jméno vyhledávala i v Ottově slovníku naučném atd., nikde nic. Děkuji za jakýkoliv tip.
Chtěla bych se něco dozvědět o autorce Ince Malé , její krátké románky vycházely v 90tých letech převážně v časopise Večery pod lampou. Bohužel jsem nic nezjistila ani ve Wikipedii, tak využívám této možnosti, a pokládám dotaz Vám. Děkuji, s pozdravem O.Lušovská
Zajimalo by mě, zda je patronem knihovníků opravdu pouze Sv. Vavřinec. Děkuji za odpověď.
Slovo „klinikář“ jsem potkala např. v článku https://echo24.cz/a/SAAMf/kriklavy-antidemon-ondracek a jak tam, tak i porůznu na internetu se mi ze souvislosti jeví něčím podobným jako „sluničkář“. Odhaduji, že souvisí s tzv. právní klinikou, že je to člověk, který se snaží pomáhat imigrantům právním poradenstvím k získání azylu a jiných výhod. Mám pravdu? Nebo pokud ne, co to slovo znamená skutečně a proč má tuto podobu? Děkuji
Dobrý den, rád bych se dozvěděl, kdo v Česku jmenuje a odvolává soudní exekutory, prosím ? Děkuji
Vážení, ve druhém díle dokumentu Věda versus Bůh (v anglickém originále Science vs. God?, momentálně dostupné zde: http://play.iprima.cz/veda-versus-buh/veda-versus-buh-2) zmiňuje rabín Lord Sacks jména dvou největších judaistických myslitelů 20. století. Podařilo by se Vám zjistit, kdo by mohli být tito myslitelé? Oba jsou to nějací rabíni. Domnívám se, že jeden z nich je rabín Josef Solovějčik, americký filozof, (1903–1993), nevím to ovšem jistě a už vůbec netuším, kdo by mohl být tím druhým. Sacksovi není moc rozumět, říká Puk nebo Buk nebo tak něco (zmiňuje jenom příjmení těchto osobností), vůbec nevím, kdo by to mohl být, že by izraelský ministr a rabín Josef Burg? Sacks říká toto (6:37): „Největší judaističtí myslitelé 20. století, rabín *Puk a rabín *Solovějčik přijali evoluční teorii a začlenili ji do svých doktrín. Já dělám to samé.“ Předem Vám moc děkuji!