Dotazy

Proč se říká "ty grázle" - kdo byl Grasel vlastně zač?

Dobrý den, zajímám se o postavu J.Grasela. Zajímalo by mě, co to bylo vlastně za člověka? Byl jeho charakter výslednicí rodinného zázemí a tehdejších společenských hranic? Měl šanci na "slušný" život? Děkuji za odpověď

proč se říká "ustrojit/strojit" stromeček

Dobrý den, zajímá mě, proč se používá spojení "strojit stromeček", např.: Na Štědrý den dopoledne s dětmi ustrojíme stromeček. Má to nějakou souvislost s tím, že se člověk strojí, tedy hezky obléká? Přeji krásné vánoční svátky a vše dobré do nového roku. Tato služba knihovny je báječná, už mi několikrát pomohla, moc děkuji!

Proč se říká, že tisk je čtvrtá velmoc?

Dobrý den, ráda bych věděla, proč se říká, že tisk je čtvrtá velmoc ve státě, jaké jsou ty další moci(velmoci), kolik jich je a proč např. ve Francii se říká, že tisk je sedmá velmoc.

Proč se stěhovaví ptáci stěhují

Dobrý den, prosil bych knihovnu osvětlit a udělat více jasno ve věci, proč se stěhují ptáci stěhovaví, proč raději nezůstanou v teplých krajinách napořád a neušetří si tak cestu a cestovní komplikace? Děkuji za odpověď

Proč se střevům někdy říká "druhý mozek"?

Dobrý den, už párkrát jsem narazila na to, že se střeva nazývají "druhým mozkem" člověka. Jak moc ovlivňují naše smýšlení/psychiku a lze to nějak pozitivně ovlivnit (případně prosím jak)? Děkuji. :)

Proč se v encyklopedických výkladech původu jména Tomáš píše "didymos" = "dubius"? To se přece "nerovná", tato slova mají jiný význam.

Dobrý den, u původu jména Tomáš se na Wikipedia uvádí, že základ tvoří aramejské Tóm, respektive Tómá (dříve te'ômá), které v překladu znamená „dvojče“, „dvojník“ nebo „blíženec“. A svatý Tomáš měl v Janově evangeliu přízvisko "didimos", což má v řečtině znamenat právě „dvojče“. Ovšem pak se v encyklopediích uvádí, že: „teómá“ mohlo pocházet z Tomášova sklonu pochybovat (didymus = dubius). Nerozumím té zkratce: didymus = dubius, jelikož ta slova mají odlišný význam. Děkuji

Proč se v železničním názvosloví zachoval termín "ložený"?

Dobrý den, zaujala mě stránka ptejteseknihovny.cz a vzpomněl jsem si na věc, která mi z hlediska jazyka léta vrtá hlavou. Zatímco náklad je běžně naložen, položen, uložen atd. ve spojitosti s železnicí se vyskytuje i termín bez přípony: "ložený", který se v běžné řeči ani v jiných odvětvích nepoužívá (nebo jsem jej nezaznamenal). Běžně se používají slovní spojení: "Nákladní automobil je naložený.", "Říční člun je naložený.", ale "Nákladní železniční vagón je ložený". Jako termín jej pak lze nalézt i např. na přestavovačích tlakové brzdy, kde se před jízdou volí brzdný účinek podle zatížení vozu: prázdný - ložený. obrázek: https://docplayer.cz/docs-images/93/111520584/images/3-1.jpg Jak k tomu došlo, že tato forma slova, se v železniční tématice uchovala a osamostatnila, proč? Budu rád za jakoukoli byť jen vzdálenou informaci.

Proč si vodníci schovávají v hrncích duše?

Dobrý den, z jakého důvodu si vodníci schovávají duše utopených lidí? Všude se píše o hrníčcích a o tom, že musí mít víš, nikde ale není zmínka o tom, jaký je důvod shromažďování duší. Děkuji za odpověď.

Procenta

V předpovědi počasí se k vyjádření, že bude pršet, používají procenta. Znamená to procento pravděpodobnost nebo vydatnost deště?

Procenta věžňů v ČR

Vážení, dalo by se někde zjistit kolik procent české populace bylo někdy zavřeno ve věnici.

procentní bod

V ekonomické publicistice je často používán pojem \"procentní bod\", což se zřejmě liší od \"procenta\", ale zatím jsem se nedopátral nějakého stručného a laicky uchopitelného vysvětlení rozdílu mezi těmito dvěma pojmy. Můžete pomoci?

Hledání v archivu