Proč se slaví advent, adventní neděle?

Text dotazu

Dobrý den,

zajímala by mě historie adventních neděl, rozsvícení svíček na adventním věnci, připomínají si je i jinde?

Odpověď

Dobrý den,

pokusila jsem se shrnout informace z několika zdrojů tak, aby byly srozumitelné:

Slovo ADVENT pochází z latinského adventus, což v překladu znamená příchod a používalo se původně pro slavnostní návštěvu císaře v podřízeném městě. Teprve mnich Kassián jej v 5. století poprvé použil pro označení Kristova příchodu v těle, tedy Narození Páně.

Doba adventní dobou očekávání příchodu Spasitele a časem příprav na vánoční svátky. Advent jsou poslední čtyři týdny před Štědrým dnem, data jsou tedy pohyblivá. Jedná se o chvíle, kdy se držel půst a lidé se místo jídla věnovali rozjímání a půstu. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. První adventní nedělí začíná křesťanský liturgický rok. Čas se u křesťanů totiž odvíjí od narození Krista. V adventní době se při bohoslužbách používá fialová barva a oltáře se nezdobí květinami - na znamení usebranosti a kajícnosti (s výjimkou 3. adventní neděle, kdy je barva růžová - zdůraznění radostného očekávání). V lidových zvycích je však zdůrazněn i radostný charakter adventu - např. kolední obchůzky, adventní hry či vánoční vytrubování.

Nejstarší západní prameny pocházejí z Galie a Hispanie. Ukazují, že před slavností Zjevení Páně (epifanie) existovalo období tří týdnů přípravy. Toto období bylo pravděpodobně vázáno na skutečnost, že o Epifanii, připomínající původně pouze Křest Páně, zde byl udělován křest (to bylo z Říma, kde se křtilo jen o Velikonocích, později zakázáno). Když význam Vánoc přesáhl význam Epifanie, období přípravy začalo být směřováno na Vánoce. Podobně jako postní doba byl advent prodloužen ze tří týdnů na šest a jeho kající charakter byl dán postní praxí. V Římě byl však v této době advent neznámý, první zmínky o Římské praxi pocházejí až ze 6. století.
Výraznou postavou adventní doby je poslední z řady starozákonních proroků - sv. Jan Křtitel, který je Kristovým bezprostředním předchůdcem. Jde před Ježíšem a vydává mu svědectví svým kázáním, křtem obrácení a nakonec svou mučednickou smrtí.

Vánoční okruh končí svátkem Křtu Páně, který připadá vždy na neděli po 6. lednu, kdy se slaví slavnost Zjevení Páně neboli lidově svatých Tří králů. Pak následuje první část liturgického mezidobí.

Adventní věnec

K předvánoční výzdobě patří již tradičně adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se postupně zapalují, takže na konci adventu svítí všechny čtyři. Tento zvyk nepřímo navazuje na židovskou tradici - starou více než 2000 let - slavení svátků světel zvaných Chanuka, které spadají na přelom listopadu a prosince.

věnec je symbolem vítězství a královské důstojnosti. Dokonce i v Bibli se mluví o věnci jako o projevu úcty, radosti a vítězství. Dle tradic je holdem tomu, kdo je očekáván, a kdo přichází jako vítěz. Dnes je nejen symbolem, ale i moderní dekorací. Nejdůležitější jsou čtyři svíčky. Každou neděli se jedna zapaluje, a tím se odpočítává doba do vánoc. V některých obcích a městech se o železnou neděli provádí tzv. svěcení věnců.


Použité zdroje

Adam, Adolf, 1998: Liturgický rok : historický vývoj a současná praxe, Praha : Vyšehrad, 1998
Tyllner, Lubomír, 2012: Jihočeské Vánoce - vánoční písně, koledy, obyčeje a betlémy z jižních Čech, Vysočiny a Pošumaví, Pelhřimov, 2012
Večerková, Eva 2010: Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury, Praha : Vyšehrad
Vavřinová, Valburga 2003: Malá encyklopedie Vánoc, Praha : Libri

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

--

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

17.12.2018 12:06

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu