-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaký je princip působení hudby na mozek a psychiku člověka?
Proč jsou uvedeny i konkrétní frekvence při jednotlivých uklidňujících skladbách (třeba na youtube)?
Vnímá člověk vibrace hudby i jinými částmi těla jako ušima?
Jsou některé hudební nástroje více uklidňující než jiné?
Moc děkuji!
Dobrý den,
děkujeme za Vaše dotazy.
Výška tónu je fyzikálně reprezentována frekvencemi, které jsou (pokud jsou dostatečně silné) lidskému tělu rozeznatelné. Takže ano, člověk může vnímat hudbu (její vibrace, rytmus) jinými částmi těla, než ušima.
Vlivem hudby na stav a zdraví člověka (a to jak psychické, tak fyzické) se zabývá muzikoterapie. Četné publikace z oboru popisují jak aktivní hraní nebo zpěv, tj. vytváření hudby, tak i její pasivní konzumaci jakožto posluchače. Není nijak překvapující, že výběrem produkované hudby lze ovlivnit náladu a rozpoložení posluchačů. Má zde vliv výška tónů (tj. frekvence), hlasitost, délka tónů a rychlost (rytmus).
„…obecně platí, že vysoké tóny vyvolávají napětí, kdežto nízké tóny uvolňují. Podobně reagují již kojenci na lidský hlas. Při poslechu vysokého, křiklavého hlasu se často rozpláčou, zatímco středně vysoký hlas (nejlépe ve frekvenčním rozsahu hlasu matky) je uklidňuje. Vyšší tóny někteří klienti použivají ke zvýšení stimulace.“ In: KANTOR, Jiří, Matěj LIPSKÝ a Jana WEBER. Základy muzikoterapie. Praha: Grada, 2009, s. 133. ISBN 978-80-247-2846-9.
Z toho bude vyplývat i odpověď na otázku ohledně hudebních nástrojů – hlubší zvuk, nízké frekvence mohou působit více uklidňujícím dojmem, než vysoký zvuk. Záleží však např. i na výběru hudby nebo psychologických asociacích.
Některé zdroje uvádějí, že mozek neustále pracuje na různých frekvencích (používá se termín „mozkové vlny“. Různé frekvence jsou vhodné pro různé aktivity (spánek, relaxace, soustředění, kreativita apod.). Domníváme se proto, že pokud jsou uvedeny frekvence u meditační hudby, je to z tohoto důvodu - pokouší se ladit mozek posluchače na požadovanou frekvenci. Bohužel k tomuto jsme nenašli žádný spolehlivě působící informační zdroj.
MORENO, Joseph J.. Rozehrát svou vnitřní hudbu: muzikoterapie a psychodrama. Praha: Portál, 2005, s. [1a]. ISBN 80-7178-980-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:e46b9eb6-c803-44ac-b6da-e19484c62a5a
LINKA, Arne. Kapitoly z muzikoterapie. Rosice u Brna: Gloria, 1997, s. 107. ISBN 80-901834-4-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:cb07b168-3653-4af2-9d29-130a300736f0
KANTOR, Jiří, Matěj LIPSKÝ a Jana WEBER. Základy muzikoterapie. Praha: Grada, 2009, s. 133. ISBN 978-80-247-2846-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:30fdd3c0-037c-11e9-95ba-5ef3fc9bb22f
https://neurosciencenews.com/brain-vibrations-noise-10922
https://en.wikipedia.org/wiki/Infrasound
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6603256
Mozkové vlny: Jak využívat mozek efektivněji - Cesta Relaxace
Hudba
--
Národní knihovna ČR
02.02.2026 08:00