Ustupove cesty

Text dotazu

Dobry den, chtel bych se zeptat kudy ustupovala nemecka vojska na konci 2 svetove valky v okoli janovic nad uhlavou a nyrska. Dekuji

Odpověď

Dobrý den,

ústupové trasy německé armády počátkem května 1945 vedly přímo skrz Janovice nad Úhlavou a Nýrsko ve směru dále do Bavorska. Německé jednotky, dislokované v okolí Janovic, dokonce vzhledem k jejich poloze za demarkační linií po dohodě bez boje kapitulovaly. Oblast Janovic a další tahy na Bavorsko tak byly jedněmi z hlavních tras, směřujících k americkému zajetí.

Použité zdroje

BALCAR, Bohuslav. Klatovy a okolí: osvobození 1945. Domažlice: Resonace, 2014. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-905193-1-2.

JIRÁK, Jan. Osvobození Klatovska: 1945-1995. Klatovy : Okresní muzeum, 1995. [42] s.

PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

18.05.2017 11:23

Iveta Němcová píše:
Pondělí 22.10.2018 09:00
Dobrý den,chtěla bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí Rudíkov (Vysočina) děkuji.
PSK - admin píše:
Pondělí 29.10.2018 08:48
Dobrý den,

nepodařilo se nám zjistit, že by obec Rudíkov byla zmiňována v souvislosti s ústupovými cestami německé armády na konci druhé světové války. Potvrzuje to i (patrně zápis z obecní kroniky), který je uveden na webu obce.

Oblast Vysočiny se však stala v závěru druhé světové války strategickým prostorem, který fašisté považovali za vhodný pro obranu proti postupující Rudé armádě. Přes Vysočinu ustupovalo velké množství německých jednotek ze směrů od Ostravy přes Olomouc a Brna dál na západ. Jednotky wehrmachtu, SS a další vojenské a polovojenské síly spolu s nacizovaným německým obyvatelstvem (zejména na Jihlavsku) tvořily přes postupující demoralizaci vojenskou sílu, která svým počtem, vojenskou technikou a zkušenostmi převažovala nad místními revolučními silami.

Vojska 2. ukrajinského frontu přešla dne 7. května 1945 do všeobecného útoku na frontě od Brna. Podařilo se jim rozdrtit první pásmo nepřátelské obrany a přešli k pronásledování fašistických vojsk ve směru na Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlavu, Znojmo a Dačice.
Přímo přes nedaleké Velké Meziříčí vedla ústupová cesta německých vojsk. Němci 6. května 1945 obsadili radnici, uvěznili a vyšetřovali členy nově vznikajícího národního výboru. Následujícího dne Němci popravili ve Velkém Meziříčí na 60 lidí a dalších 40 jich zemřelo při náletu. Vysočinu v těchto dnech bombardovala sovětská letadla.

V blízkém okolí obce Rudíkov, například v Budišově, zůstalo na konci války nejméně šest německých tanků. Od odpoledne 8. května 1945 a celou noc projížděly obcí kolony německého vojska směrem na Velké Meziříčí. Tanky vyhazovaly kouřové bomby a střílely zápalnými střelami. Pokud došel benzín, zanechali vojáci tanky na místě.
 
Pokud byste potřebovala další informace, je možné pátrat v zápisech obecní kroniky, uložené na obecním úřadě, u obecního kronikáře nebo v okresním archivu. Dále Muzeum Vysočiny Třebíč vydává sborník Naším krajem, kde najdete mnoho článků týkající se regionální historie. Velké množství literatury a článků pak nabízí publikace ČERVENÝ, Ondřej. Osvobození Žďárska. Brno: Sypták, 2014. 540 s. ISBN 978-80-260-7444-1.

Zdroje:
Vlach, Jiří. 65 let od ukončení II. světové války. Dobronínský zpravodaj. Dvouměsíčník obecního úřadu Dobronín, č. 2, 2010, s. 3-7.
Více zde: http://www.rudikov.cz/historie-obce/
70 let od konce války v rámci vysílání ČT Události v regionech - Brno, 07. 5. 2015 Naším krajem: vlastivědné čtení o jihozápadní Moravě. V Třebíči: Muzeum Vysočiny, 14/2015. ISSN 978-80-86894-35-5
Martin píše:
Sobota 24.11.2018 21:56
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí města Dobříš, nebo Příbrami ? Děkuji
PSK - admin píše:
Úterý 27.11.2018 14:11
Dobrý den,

informace o situaci na Příbramsku jsme našli na stránkách amatérských badatelů, kteří s detektory pátrají po místech vojenské historie.
Shrnujeme stručně základní informace:
Od dubna 1945 proudily kolony německých civilistů - uprchlíků včetně maskovaných zběhů SS po silnici Praha- Písek -Strakonice. Značná část uprchlíků se usadila v Milíně u Příbrami přes protesty tehdejšího starosty.
V květnu proběhnul nad obcí opakovaný nálet spojeneckých hloubkových letadel, což odnesli nejen němečtí uprchlíci, ale i domácí obyvatelstvo, byly četné materiální škody, včetně zničeného kostela.
Současně v prostoru Slivice - Milín - Čimelice se usadila hitlerovská vojska, konkrétně armáda gen. Schornera, která se odmítala vzdát zbraní a počínala si v rozporu s německým kapitulačním aktem.
Tato armáda se zde stáhla před sovětskými vojsky ve snaze proniknout přes nedalekou demarkační linii do americké zóny. Současně však terorizovala místní civilní obyvatelstvo, což vyvolalo protiakci partyzánské skupiny Smrt fašismu s přispěním revoluční grady.
Partyzání zahájili útok od osad Brod, Jeruzálém a Háje, přičemž měli pramalou šanci čelit početné přesile německých vojsk. Situaci nakonec vyřešil odpolední zásah Rudé armády, která zahájila útok palbou z děl a kaťuší z pozic Svatá hora, Háj, Brod a Radětice. Následoval útok pozemních vojsk.
Boje u Milína skončily 12.5.1945 zhruba ve 3:00 ráno, kdy ustala palba a německá armáda kapitulovala.

Zdroj: http://www.detektorweb.cz/i[…]&i=88&mm=1&vd=1

Další zdroje:
https://pribramsky.denik.cz[…]na-pribramsku-20150505.html
https://www.milin.cz/zivot-v-obci/historie/2-svetova-valka/
http://www.ceskypoutnik.cz/[…]dni-bitvy-ii_-svetove-valky
josef píše:
Sobota 29.12.2018 15:44
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí obce Katusice U Mladé Boleslavi . dekuju za odpoved
PSK - admin píše:
Pondělí 07.01.2019 14:37
Dobrý den,
vzpomínky na konec 2. světové války uveřejnil Katusický zpravodaj v roce 2015 (a 2014) - viz odkazy níže.

Dle těchto informací Němci ustupovali po silnicích kolem Katusic. K žádnému většímu incidentu v obci s ustupujícím vojskem zde ovšem, jak se zdá, nedošlo.

* http://obec-katusice.cz/[…]/File.ashx?id_org=6453&id_dokumenty=2080
* http://www.obec-katusice.cz/[…]/p1=1298

O násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.

O konci války v Mladé Boleslavi a okolí hovoří v knihy:
* FILIP, Jiří. Květnové dny v Mladé Boleslavi: [1945. Mladá Boleslav: Československá obec legionářská - Jednota Mladá Boleslav, 2010. 24 s. ISBN 978-80-260-3895-5.
* FILIP, Jiří et al. Mladoboleslavsko v boji za svobodu 1938-1945: [domácí a zahraniční odboj za 2. světové války: katalog výstavy pořádané Jednotou Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, Muzeem Mladoboleslavska a Rotou Nazdar: 15. března - 2. června 2013 Muzeum Mladoboleslavska - Boleslavský hrad. Vyd. 1. V Mladé Boleslavi: Jednota Československé obce legionářské, 2013. 82 s. ISBN 978-80-87919-00-2.

Nahlédnout můžete do kroniky Katusic (pokud byla vedena a dochovala se).
Marika Stemberova píše:
Středa 02.01.2019 16:56
Dobrý den,
Take se připojím k dotazům na ustupove cesty. Zajímalo by mě okolí Mnichova Hradiště, Jivina a Hruby Lesnov a dále okolí zaniklých obci v Ralsku jako je Jabloneček,Olsina..

Dekuji s pozdravem M.
PSK - admin píše:
Úterý 08.01.2019 16:40
Dobrý den,

kniha přímo o ústupových cestách a pohybu německých vojsk na konci 2. světové války dosud nebyla vydána. Takto podrobně tedy není možné uvedené informace uvést. O ústupových cestách kolem Vámi uvedených obcí se nám bohužel v dostupné literatuře nepodařilo nalézt žádnou zmínku.

Můžete zkusit kroniky daných obcí či následující knihy o násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.

Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit též na odborníky ve Vojenském historickém ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/

Další literatura:
* HONS, Osvald. Zaniklé obce kolem Ralska. 1. vyd. Ralsko: Město Ralsko, 2014. 511 s. ISBN 978-80-260-6779-5.
* MATOUŠEK, Petr, ed. Obce živé i zaniklé: bývalý vojenský prostor Ralsko. 2., rozš. vyd. [Kuřivody]: Mikroregion Podralsko, [2009]. 33 s. ISBN 978-80-254-6716-9.
Milan píše:
Pátek 14.06.2019 03:38
Dobrý den, také se přidám, konkrétně by mě zajímaly trasy v okolí Přísečnice, Vejprt, Kovářské a Měděnce. Dělo se tam na konci války něco, co by pro mě mohlo být užitečné ? Děkuji
PSK - admin píše:
Úterý 18.06.2019 12:30
Dobrý den,
Vejprty a okolí leží v Krušných horách, tedy v bývalém území Sudet, blízko při hranicích. Konec války v těchto oblastech je spjat především s akcemi na železnici, která vedla z Vejprt do Německa. Informace, že by se ovšem jednalo o některou z hlavních ústupových tras německých vojáků do Německa, není v nám dostupné literatuře uvedena.
"Ve dnech 8. a 9 . května 1945 osvobozovala Rudá armáda Chomutovsko, Kadaňsko a Vejprtsko. V prvních dnech po osvobození neexistovalo spojení Vejprtska s Chomutovem nebo Kadaní. První kontakt pohraničního území s vnitrozemím zajistili pluk revolučních gard Albatros a obrněný vlak Smíchov praporu Železo.
V prvních měsících po skončení války byla situace v pohraničí značně složitá. Byly tu ještě zbytky nacistické armády, skupiny banderovců a obyvatelstvo ještě pod vlivem nacistické ideologie."
(...)
"Vojenský oddíl Železo, který 13. května přispěl k zajišťování tratí v severních Čechách, byla původně ilegální zpravodajská organizace, složená v červenci 1943 z příslušníků pražské policie. (...) V naší oblasti se zapojili do ochrany tratě Chomutov - Vejprty, obsadili železniční stanici Domina v počtu 13 mužů, Křimov s 12 muži, Měděnec a kovářskou po 13 mužích. Dne 21. května přijel do Vejprt obrněný vlak oddílu Železo, který byl vyslán ČNR na průzkum pohraničí."

"Z června až července 1945 existuje dost zpráv o násilnostech, vraždách a popravách v pohraničních oblastech a o záškodnických akcích, sabotážích, přestřelkách, nálezech zbraní a vojenského materiálu."
Jednalo se tedy bezpochyby o dobu velmi nejistou. Vedle záškodnických akcí je tato doba spojena i s perzekucemi vůči německému obyvatelstvu.
(citace z knihy Historie Vejprt, s. 64 - 67)

Podrobnější informace můžete nalézt v publikacích:
* BINTEROVÁ, Zdeňka. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord, 2007. 191 s. ISBN 978-80-239-9870-2.
* KADLEC, Josef. Staré Vejprty ve fotografii = Alten Weipert in Fotografie. Chomutov: Tiskárna Akord, 2007. 111 s. ISBN 978-80-239-9871-9.
 * KADLEC, Jan. Krušnohorská železniční trať Chomutov-Vejprty. Vydání první. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, s.r.o., 2016. 155 stran. ISBN 978-80-88075-06-6.
* STANĚK, Tomáš. Perzekuce 1945: perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu - srpnu 1945. Vyd. 1. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. 231 s. ISBN 80-85241-99-4.
Jakub Lažanský píše:
Neděle 07.07.2019 13:54
Dobrý den, jsem z Domažlic. Rád chodím ven s detektorem a mám zájem o nálezy z ww2. Chtěl bych se zeptat kde byly v okolí Domažlic ústupovky. A zda existuje něco co by mapovalo celkově postup armád na území ČSR? Zkoušel jsem už vše ale nikde nic. Nejvíce by mě zajímali asi ty ústupovky německé nacistické armády.

Děkuji
PSK - admin píše:
Úterý 09.07.2019 08:23
Dobrý den,

ucelenou publikaci mapující ústup německé armády jsme zatím neobjevili. Informace často přinášejí různé místní sborníky či publikace vydané k výročí osvobození apod.

Kolegové v rámci pátrání v předchozích dotazech zjistili, že ústupové trasy německé armády počátkem května 1945 vedly přímo skrz Janovice nad Úhlavou a Nýrsko ve směru dále do Bavorska. Německé jednotky, dislokované v okolí Janovic, dokonce vzhledem k jejich poloze za demarkační linií po dohodě bez boje kapitulovaly. Oblast Janovic a další tahy na Bavorsko tak byly jedněmi z hlavních tras, směřujících k americkému zajetí.

Dále z Vaší oblasti můžeme doporučit knihu Domažlice: osvobození 1945, která velmi dopodrobna popisuje pohyb amerických vojsk při osvobození. Kolem Domažlic jsou popsány slabé boje v Horšovském Týnu. Publikace obsahuje "After Action Reports" s přesným postupem amerických vojsk. Podobné informace jsou též obsaženy v publikaci Klatovy a okolí.

Ve článku Vzpomínka na konec války v Domažlicích jsou vyjmenovány vesnice, přes které němečtí vojáci utíkali.
Na webu jsme našli též různé diskuze o válečných artefaktech i ústupových cestách, možná by něco mohlo být přínosné.
Např. zde: https://www.valka.cz/Valky-diskuse-c500002
https://www.valka.cz/Divize[…]cht-v-Ceskoslovensku-t86551

O bojích na Domažlicku též:
https://www.fronta.cz/dotaz/domazlicko-konec-valky-1945

Příspěvek na webu stopyvalky.cz "Po stopách 2. světové války na Domažlicku" obsahuje popis zážitkového výletu po stopách amerických vojáků. Zde: http://www.stopyvalky.cz/file/us_2.pdf


Použité zdroje

BALCAR, Bohuslav. Domažlice: osvobození 1945. 2. vydání. Domažlice: Resonace, 2015. 62 stran. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-906062-4-1.

BALCAR, Bohuslav. Klatovy a okolí: osvobození 1945. Domažlice: Resonace, 2014. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-905193-1-2.

JIRÁK, Jan. Osvobození Klatovska: 1945-1995. Klatovy : Okresní muzeum, 1995. [42] s.

O nálezu protitankové střely poblíž obce Česká Kubice informoval článek: Hledač pokladů našel v lese protitankovou střelu. Aktuálně.cz [online]. 14. 4. 2011 [cit. 2019-07-08]. Dostupný z: https://zpravy.aktualne.cz/[…]/

ŠKARDA, František. Vzpomínky na konec války v Domažlicích. Deník.cz [online]. 10. 5. 2015 [cit. 2019-07-08]. Dostupný z: https://domazlicky.denik.cz[…]v-domazlicich-20150508.html
Jiří píše:
Úterý 06.08.2019 17:38
Dobrý den, měl bych prosbu, jestli by šlo zjistit, kudy vedli ústupové cesty kolem Jindřichova Hradce až k Nové Bystřici. Předem děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Pátek 09.08.2019 13:24
Dobrý den,

bohužel žádná ucelená publikace věnující se ústupovým cestám německých vojsk není k dispozici. Pokusili jsme se Vám najít různé zdroje, které obsahují informace o tomto tématu. Většinou se jedná o publikace nebo články mapující poslední dny války v jednotlivých městech a vsích v okolí Jindřichova Hradce.

*KOVAŘÍK, David. Vysídlení Němců z okresu Jindřichův Hradec 1945 - 1948: studie David Kovařík. In: Slavonice-Zlabings [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné z: http://www.slavonice-zlabin[…]2fe9db4930a0d8819da02b9.pdf

*PANCÍŘ, Tomáš. Nedestruktivní výzkum vojenských táborů z konce druhé světové války v jižních Čechách východně od demarkační linie. České Budějovice, 2017. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Vedoucí práce Jan John. Dostupné z: https://wstag.jcu.cz/StagPo[…]G224723&soubidno=147291
str. 16 a 17 - poslední válečné dny kolem města Nová Bystřice.

*PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945. České Budějovice: M. Pecha, 2004. ISBN 80-239-3727-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9147dad0-3756-11e7-8881-5ef3fc9ae867
Podle informací v této publikaci (s. 220) měla postupovat po trase Znojmo, Nová Bystřice, Jindřichův Hradec 9. gardová armáda generálplukovníka V. V. Glagoljeva k Týnu nad Vltavou. Což by znemožňovalo tuto ústupovou cestu využít německými vojáky.
Zatímco většina "národních hostů" byla již v prvních dnech po skončení války transportována do Rakouska, pro zajaté německé vojáky byl připraven rozsáhlý zajatecký tábor, ležící nedaleko Nové Bystřice na katastrálním území obcí Albeř, Hůrky a Žišpachy (Staněk 1996, s. 39).

* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209
K pohybu německého obyvatelstva ve zdejším okrese došlo ještě před koncem války a příchodem Rudé armády, kdy z oblasti odešla, společně s ustupující německou armádou, řada aktivních nacistů a říšských úředníků, aby se vyhnuli potrestání. Cesta většiny nacistických prominentů vedla do amerického okupačního pásma, někteří Němci raději volili dobrovolný odchod ze světa.
Podle dobových údajů uteklo před příchodem Rudé armády jenom z Nové Bystřice 400 Němců. Někteří nacističtí prominenti byli na útěku zadrženi a vráceni na československé území. Z místních prominentů to byli bývalí vládní komisaři Jindřichova Hradce Anton Bohm a Johann Grausam, kteří byli později odsouzeni lidovým soudem k trestu smrti.

*STEHLÍK, Michal. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918-1988. In: Dačice.info [online]. 13. 1. 2004 [cit. 2019-08-08]. Dostupné z: http://www.dacice.info/index.php?page=3p73p0p0p0p0p0p0p0.

*http://recice-obec.wz.cz/KonecValky.html - konec války v Řečici
*https://www.mnich.cz/pamatnik - konec války v obci Mnich
Petr píše:
Pondělí 12.08.2019 04:49
Zdravím Můj dotaz na Trutnovsku byli někde ustupovky?
PSK - admin píše:
Úterý 13.08.2019 19:01
Dobrý den,

budete se muset obrátit přímo na Vojenský historický archiv. Zdá se, že toto téma není zpracováno. Nahlíželi jsme so fondu, který máme v knihovně k dispozici včetně naší digitální knihovny. Digitální knihovna Vojenského historického ústavu, odkaz: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/, po chvilce prohlížení nahlásila chybu a nebylo možno všechny vyhledané záznamy projít. V databázi Historického ústavu AV ČR jsme nenašli relevantní dokumenty, odkaz: https://biblio.hiu.cas.cz/s[…]rutnov+1945#!?pageNumber=11 .

Nejvíce informací najdete na internetu:
https://krkonossky.denik.cz[…]storicke-akce-20180507.html
https://krkonossky.denik.cz[…]9-kvetna-1945-20120508.html
https://www.valka.cz/Divize[…]cht-v-Ceskoslovensku-t86551 - na tomto diskusním fóru se píše, že informace o ústupu se najdou v tomto časopise: HPM. Historie a plastikové modelářství: měsíčník pro zájemce o letectví, pozemní bojovou techniku a válečné loďstvo. Praha: HaPM, 1990-2009. ISSN 1210-1427.
https://obalky.kosmas.cz/[…]/Us-mise-velichovky-1945_Ukazka.pdf - dokument PAŘÍZEK, Libor. US Mise Velichovky 1945: američtí vojáci ve Velichovkách 8. května 1945. Vyd. 2. Praha: Centrum české historie, ©2015. 65 s. ISBN 978-80-905923-3-9. – titul bohužel nemáme v našem fondu
http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=6162.30

Kontaktujte Vojenský historický ústav: http://www.vhu.cz/[…]/
Jakub Lažanský píše:
Pátek 30.08.2019 10:33
Dobrý den, již pár dní se marně snažím dohledat nějáké údaje o tom zda byli na území čsr nějáké zajatecké tábory pro němce. (Zřizované spojenci). Zatím vím jen o Českém Rudolci ale víc se ke mě nedostalo. Nejradši bych byl kdyby existoval nějáký poblíž Plzně či na Chodsku. Doufám že mi poradíte.

Děkuji Lažanský
PSK - admin píše:
Čtvrtek 05.09.2019 10:34
Dobrý den,
odpověď jsme Vám zaslali na Vaši e-mailovu adresu.
PSK
Lukáš píše:
Neděle 08.09.2019 21:40
Dobrý den,
zajímalo by mě, podobně jako kolegy přede mnou, jestli jse něco dělo (ústupové trasy a pod.) na konci 2. světové války v okolí Vysokého Mýta nebo Litomyšle?
PSK - admin píše:
Úterý 17.09.2019 14:11
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali e-mailem.
PSK
Jakub Lažanský píše:
Sobota 05.10.2019 22:52
Dobrý den, zajímalo by mě co konkrétně a kde přibližně se stalo za druhé světové války ve Vyšším Brodě? Chodím tam hledat s detektorem kovu a zajímalo by mě na kterých místech se dělo něco zajímavého. Např. hromadné vyhazování předmětů nebo nějaké menší boje. Děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Středa 09.10.2019 08:38
Dobrý den,

bohužel žádná ucelená publikace věnující se ústupovým cestám německých vojsk není k dispozici. Pokusili jsme se Vám najít různé zdroje, které obsahují informace o tomto tématu v oblasti Vyššího Brodu, ev. jižních Čech. Doporučujeme Vám prostudovat si též informace týkající se legislativních omezení spojených s detektory kovů: Např.: http://pokladypodnami.cz/[…]/
Zdroje k tématu:
* FAZEKAŠ, František. Okénko do historie 07/2017. In: Vyšší Brod [online]. 14. 7. 2017 [cit. 2019-10-8]. Dostupný z: http://www.mestovyssibrod.cz/[…]/okenko-do-historie-07-2017_156.html
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
* PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře: americká armáda v Čechách v roce 1945. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1995. 185 s. ISBN 80-85270-47-1.
* PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945. České Budějovice: M. Pecha, 2004. ISBN 80-239-3727-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9147dad0-3756-11e7-8881-5ef3fc9ae867
* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209
Zdroj zajímavé literatury ke konci 2. sv. války v jižních Čechách:
*ŠTUDLAR, Pavel. Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima pramenů, literatury a pamětníků). České Budějovice, 2009. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Historický ústav FF. Vedoucí diplomové práce Jiří Dvořák. Dostupná také z: https://theses.cz/[…]/downloadPraceContent_adipIdno_10485
Informace o hledání pomocí detektorů kovů:
*VONDROVSKÝ, Václav. Linecká stezka: obchodní stezka mezi jižními Čechami a Podunajím. Lhenice: Občanské sdružení "Rozkvět zahrady jižních Čech, 2014. Dostupné také z: http://www.lineckastezka.cz[…]ekniha_web_spravnaverze.pdf
martin píše:
Pondělí 21.10.2019 05:29
Dobrý den.Kde se nacházeli ustupové cesty na Vysočině?konkrétně okolí Havlíčkova Brodu.Děkuji moc
PSK - admin píše:
Pondělí 04.11.2019 14:50
Dobrý den,

na téma ústupové cesty na Vysočině Vám doporučujeme si přečíst sborník Přímým pohledem, který citujeme níže. Ústupu německých vojsk se věnuje strana 49 – 54 a o konci Druhé světové války se dočtete i v dalších statích sborníku:

KMONÍČEK, Josef, Miroslav FIALA a Karel HROMÁDKA. Přímým pohledem: Květen 1945 ve východočeských kronikách : [sborník]. Hradec Králové: Kruh, 1985. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a2b37e70-a2a6-11e3-b833-005056827e52

„Přes všechny podobné výzvy hroutil se pod údery Rudé armády odpor fašistů na střední Moravě. Dne 5. května 1945 bylo nuceno fašistické velení přistoupit к provedení tzv. operace „Květina“. Měl to být plánovitý, po etapách prováděný ústup z Moravy do západních Čech a do Bavorska. Ovšem i tento poslední fašistický plán totálně ztroskotal, jelikož mezitím sovětská vojska za- hájila mohutné obchvatné údery od severu a jihu к Praze s cílem obklíčit a zničit poslední nepřátelské uskupení a dokončit tak osvobození národů Československa. Na příkladu osudů tankové divize „Brandenburg“ vidíme, jak zdrcující byla porážka všech fašistických vojsk v Československu v květnu 1945. Útvary této divize se pokoušely ve dnech 8,—10. května 1945 uniknout (proti podmínkám všeobecné a bezpodmínečné kapitulace) od Olomouce přes Havlíčkův Brod a Tábor na Šumavu. Ústup, jemuž předcházelo ničení těžkých zbraní a pálení přebytečného materiálu, změnil se však krátce po zahájení v panický útěk. Jak uvádějí autoři, byl tento útěk znemožňován českými partyzány, kteří zřizovali na cestách zátarasy a v řadě osad se snažili německé jednotky odzbrojit. — Při tom však ani dnes autoři dějin tankového sboru „Grossdeutschland“, kteří v květnových dnech r. 1945 v bezvýchodných situacích bledli ze strachu před českými povstalci, neopomněli zdůraznit ty případy, kdy se jim ještě podařilo převahou svých zbraní znemožnit akce protifašistických bojovníků. Ovšem ani tak se nepodařilo jednotkám divize „Brandenburg“ uniknout z Československa. Její jádro bylo zničeno sovětským letectvem a salvami kaťuší 9. května 1945 u Havlíčkova Brodu, když se „brandenburáci“ marně pokoušeli uniknout mimo toto město, které bylo již osvobozeno sovětskými vojsky. Ani malým skupinám, které měly po katastrofě u Havlíčkova Brodu prchat na vlastní pěst na západ, se nepodařilo probít se přes sovětskou obkličovací frontu a byly pozajímány sovětskými vojsky za široké spolu- práce českého obyvatelstva. Historie jednoho z mnoha svazků hitlerovské armády, tankového sboru „Grossdeutschland“, je poučná především v tom, že nemůže popřít к jak hanebným koncům dospěl zpupný německý militarismus, který měl dobýt pro německé monopoly celý svět. Tato historie je však poučná i z jiných důvodů.“ Zdroj: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1962, 1962(4). s. 581. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:687eddf0-19b4-11e4-90aa-005056825209

Dále existuje dokument: KOUBSKÝ, Miloslav: Osvobození Havlíčkobrodska Sovětskou armádou. Havlíčkův Brod : OV KSČ, ONV, 1967. 133 s., 40 fot. příl., 2 mapy.

Zajímavé odkazy najdete i v Digitální knihovně Vojenského historického ústavu: https://kramerius.army.cz/search/
Radek píše:
Neděle 03.11.2019 23:11
Dobry den, zajimalo by me, jestli mate informace o ustupovych cestach nemecke armady za druhe svetove valky v Karlovarskem kraji, na Chebsku, nebo Ašsku. Moc by mi to to pomohlo v dohledani pozustatku.

Dekuji
PSK - admin píše:
Pondělí 04.11.2019 11:42
Dobrý den,
velmi podrobně se boji na Chebsku (především ve městě Chebu) zabývá publikace:
MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.
Pojednává dobu od zabrání Sudet v r. 1938, život ve válečných letech v Chebu, nálety z let 1944 a 1945, osvobozování Chebu 97. pěší divizí 3. americké armády i nařízení Konráda Henleina ARLZ z dubna 1945. Obsazování Chebu jako takového je zde popsáno velmi podrobně, stejně jako osudy zajatých německých vojáků v zajateckých táborech. Dále pak pojednává o obnově města, odsunu Němců z Chebu i následném odhalení pomníků americkým vojákům v roce 1946. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií.
Kniha je dostupná v řadě českých knihoven. Namátkou NK ČR, Městská knihovna v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, Městská knihovna Cheb.
Níže Vám přinášíme vybrané publikace k tématu.

Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit též na odborníky ve Vojenském historickém ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/.

Publikace a články k tématu:

Archeologové objevil na Chebsku zbytky po explozi německého vlaku s municí. ČT24 [online]. 8. 10. 2014 [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://ct24.ceskatelevize.[…]zi-nemeckeho-vlaku-s-munici

BARTOŠEK, Karel; PICHLÍK, Karel. Američané v západních Čechách v roce 1945. Svazek 38. Praha: Mladá fronta, 1953. 219 [27] s. obr. příl. s. (Otázky dneška).

BOHÁČ, Jaromír a SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko: zničené obce a osady okresu Cheb po roce 1945 = Das verschwundene Egerland: die nach 1945 zerstörten Ortschaften des Landkreises Eger. 3. vyd. Cheb: Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Cheb, 2009. 203 s. ISBN 978-80-85018-68-4.

HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít; KOKOŠKA, Stanislav; PILÁT, Vladimír; HOFMAN, Petr. Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Praha: Paseka, 2009. 709 s.

ITERSKÁ, Kateřina. Cheb 1322-1972. V Chebu: Městský národní výbor, 1972.

Jak vypadal Cheb v roce 1945? Prohlédněte si dosud nezveřejněné záběry. iDNES [online]. 15. 5. 2011. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/zpravy[…]512_1583686_vary-zpravy_mav

(Film Válečné události Cheb 1945 je dostupný v Chebském infocentru nebo na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=zRa9MWBs8M0)

JAKL, Tomáš, Vojenský historický ústav a Vojenský ústřední archiv. Boj za svobodu 1938-1945: obrazová kronika. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. ISBN 80-7278-309-2. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uu[…]-bc3a-005056827e51&full

MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.

PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995. 185 s.

PRZECZEK, Petr. Cílem útoků byla roku 1945 v Karlovarském kraji železnice. iDNES [online]. 11. 4. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/karlov[…]0407_2153354_vary-zpravy_ba

ROUČKA, Zdeněk. --a přinesli nám svobodu: --and along came freedom. 1. vyd. Plzeň: ZR & T, 2005. [180] s. ISBN 80-239-4702-8.

ROUČKA, Zdeněk. Američané a západní Čechy 1945: unikátní fotografie = Americans in West Bohemia 1945: exclusive pictures. Vyd. 1. Plzeň: ZR&T, 2000. [146] s. ISBN 80-238-5081-4.

ŘEHKA, Josef. Poznámky k osvobození Chebska americkou armádou v roce 1945. Cheb: ČSPB, 1990. 36 s. [kniha je dostupná ve fondu AV ČR - historický ústav a v Městské knihovně Cheb].

ŠAJTAR, Jaroslav. Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa. Reflex [online]. 6. 5. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.reflex.cz/clane[…]ozovani-ceskoslovenska.html


Další odkazy k osvobození 1945 na Chebsku:

https://www.cheb.cz/[…]/d-936356
http://www.klubpratel.estranky.cz/[…]/osvobozeni-1945.html
https://www.valka.cz/1212-Chebsko
https://www.hamelika.cz/?cz[…]a-marianskych-lazni-1945,99
https://www.hamelika.cz/?cz[…]ristroju-po-kvetnu-1945,378
https://www.rozhlas.cz/bitv[…]-zapadnich-cechach--1476633

O Chebském letišti:

MATĚJÍČEK, Luděk. Chebská křídla: příběh historicky prvního letiště v českých zemích a nacistické letecké továrny. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2006. 307 s. ISBN 80-86808-27-0.

Obecně o násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:

PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.
Petr píše:
Neděle 01.12.2019 22:18
Dobrý den, mohl bych prosím poprosit o informace ohledně ústupových cest německých vojáků v Karlovarském kraji - přesněji okolo Horní Blatné a Potůčků? Velice děkuji za odpověď. S pozdravem Petr
PSK - admin píše:
Pondělí 02.12.2019 16:09
Dobrý den,
Otázku ústupových cest na Karlovarsku a Chebsku jsme před nedávnem zodpovídali. Níže (nebo zde: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty) vám můžeme nabídnout soupis vyhledané literatury pro tuto oblast.

Pro Váš konkrétní dotaz ještě doplňujeme dohledané dokumenty o Horní Blatné a Potůčkách:
*Krušnohorský luft. 2015, roč. 4, č. 5 (květen 2015). Dostupný také z: http://www.krusnohorskyluft.cz/stahnout-vydani?id=42
*http://www.fofifo.wz.cz/nemecka_armada1945.htm
*http://kvmuz.cz/typ/soudobe[…]-iii-dil-konec-války


Velmi podrobně se boji na Chebsku (především ve městě Chebu) zabývá publikace:
MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.
Pojednává dobu od zabrání Sudet v r. 1938, život ve válečných letech v Chebu, nálety z let 1944 a 1945, osvobozování Chebu 97. pěší divizí 3. americké armády i nařízení Konráda Henleina ARLZ z dubna 1945. Obsazování Chebu jako takového je zde popsáno velmi podrobně, stejně jako osudy zajatých německých vojáků v zajateckých táborech. Dále pak pojednává o obnově města, odsunu Němců z Chebu i následném odhalení pomníků americkým vojákům v roce 1946. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií.
Kniha je dostupná v řadě českých knihoven. Namátkou NK ČR, Městská knihovna v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, Městská knihovna Cheb.
Níže Vám přinášíme vybrané publikace k tématu.

Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit též na odborníky ve Vojenském historickém ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/.

Publikace a články k tématu:

Archeologové objevil na Chebsku zbytky po explozi německého vlaku s municí. ČT24 [online]. 8. 10. 2014 [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://ct24.ceskatelevize.[.]zi-nemeckeho-vlaku-s-munici

BARTOŠEK, Karel; PICHLÍK, Karel. Američané v západních Čechách v roce 1945. Svazek 38. Praha: Mladá fronta, 1953. 219 [27] s. obr. příl. s. (Otázky dneška).

BOHÁČ, Jaromír a SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko: zničené obce a osady okresu Cheb po roce 1945 = Das verschwundene Egerland: die nach 1945 zerstörten Ortschaften des Landkreises Eger. 3. vyd. Cheb: Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Cheb, 2009. 203 s. ISBN 978-80-85018-68-4.

HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít; KOKOŠKA, Stanislav; PILÁT, Vladimír; HOFMAN, Petr. Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Praha: Paseka, 2009. 709 s.

ITERSKÁ, Kateřina. Cheb 1322-1972. V Chebu: Městský národní výbor, 1972.

Jak vypadal Cheb v roce 1945? Prohlédněte si dosud nezveřejněné záběry. iDNES [online]. 15. 5. 2011. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/zpravy[.]512_1583686_vary-zpravy_mav

(Film Válečné události Cheb 1945 je dostupný v Chebském infocentru nebo na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=zRa9MWBs8M0)

JAKL, Tomáš, Vojenský historický ústav a Vojenský ústřední archiv. Boj za svobodu 1938-1945: obrazová kronika. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. ISBN 80-7278-309-2. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uu[.]-bc3a-005056827e51&full

MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.

PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995. 185 s.

PRZECZEK, Petr. Cílem útoků byla roku 1945 v Karlovarském kraji železnice. iDNES [online]. 11. 4. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/karlov[.]0407_2153354_vary-zpravy_ba

ROUČKA, Zdeněk. --a přinesli nám svobodu: --and along came freedom. 1. vyd. Plzeň: ZR & T, 2005. [180] s. ISBN 80-239-4702-8.

ROUČKA, Zdeněk. Američané a západní Čechy 1945: unikátní fotografie = Americans in West Bohemia 1945: exclusive pictures. Vyd. 1. Plzeň: ZR&T, 2000. [146] s. ISBN 80-238-5081-4.

ŘEHKA, Josef. Poznámky k osvobození Chebska americkou armádou v roce 1945. Cheb: ČSPB, 1990. 36 s. [kniha je dostupná ve fondu AV ČR - historický ústav a v Městské knihovně Cheb].

ŠAJTAR, Jaroslav. Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa. Reflex [online]. 6. 5. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.reflex.cz/clane[.]ozovani-ceskoslovenska.html


Další odkazy k osvobození 1945 na Chebsku:

https://www.cheb.cz/[.]/d-936356
http://www.klubpratel.estranky.cz/[.]/osvobozeni-1945.html
https://www.valka.cz/1212-Chebsko
https://www.hamelika.cz/?cz[.]a-marianskych-lazni-1945,99
https://www.hamelika.cz/?cz[.]ristroju-po-kvetnu-1945,378
https://www.rozhlas.cz/bitv[.]-zapadnich-cechach--1476633

O Chebském letišti:

MATĚJÍČEK, Luděk. Chebská křídla: příběh historicky prvního letiště v českých zemích a nacistické letecké továrny. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2006. 307 s. ISBN 80-86808-27-0.

Obecně o násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:

PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.
Vladislav píše:
Středa 04.12.2019 12:30
Dobrý den, chci se zeptat, sice trochu od tématu, ale i tak. Jde zjistit kde v okolí Jihlavy a potažmo na Jihlavsku se nacházeli německé zákopy a pozice za druhé války? A jestli ano tak kde se tyto zákopy a pozice nacházeli. Děkuji za odpovědi.
PSK - admin píše:
Pátek 06.12.2019 08:54
Dobrý den,

bohužel se nám nepovedlo dohledat žádné záznamy o německých zákopech na Jihlavsku. Je dosti možné, že se tam žádné nenacházely.

Co se týče otázky německých pozic, zde můžeme nabídnout alespoň něco souvisejícího s tématem.

V roce 1940 byl ve Výskytné u Jihlavy otevřen první ženský pracovní tábor RAD v Protektorátu Čech a Moravy.
Existoval tábor Hitlerjugend nacházející se v okolí Vysoké u Jihlavy.
8.5. 1945 došlo ke střetnutí mezi německými a sovětskými tanky. Střetnutí se odehrálo v lokalitě hlavního hřbitova.
V tzv. tajemném Hrádku nacházejícího se dnes v Březinových sadech v roce 1943 vznikla prestižní škola Adolfa Hitlera.

Pokud byste se chtěl zkusit dozvědět více, obraťte se na Vojenský historický ústav http://www.vhu.cz/

Čerpáno z:
VYBÍHAL, Jiří. Jihlava pod hákovým křížem. 3., upr. vyd. Jihlava: Nová tiskárna Pelhřimov, 2009. 343 s. ISBN 978-80-254-7971-1.

Případně můžete nahlédnout do knih Jiřího Vybíhala:
VYBÍHAL, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. První vydání. Jihlava: Jiří Vybíhal, 2012. 143 stran. ISBN 978-80-260-9917-8.
VYBÍHAL, Jiří. Protektorátní Jihlava. První vydání. Jihlava: Jiří Vybíhal, 2016. 155 stran. ISBN 978-80-270-2315-8.
David píše:
Sobota 21.12.2019 23:39
Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli neustupovala Německa armáda někde v okolí Krnova
Děkuji
PSK - admin píše:
Úterý 07.01.2020 16:48
Dobrý den,


První zmínka o Krnovu pochází ze 13. století, přesněji z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000.
Ve 30. letech 20. století se německé obyvatelstvo, které zde převažovalo, aktivně přihlásilo k německé třetí říši.
Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 bylo české obyvatelstvo odsunuto a Sudety byly předány Velkoněmecké říši. Krnov ocitl v pásmu, které mělo připadnout k Německu. 6. 10. 1938 tak do Krnova vstoupil wehrmacht. Za druhé sv. války zde byly v provozu tábory pro válečné zajatce (např. Adolfovice, Jeseník, Lipová) a pobočky koncentračních táborů (např. Světlá Hora). Na konci války došlo v Jeseníkách k těžkým bojům mezi ustupujícími německými jednotkami a částí 4. Ukrajinského frontu. Jesenicko bylo 5. a 6. května 1945 osvobozeno.
Před válkou žilo v tehdejším krnovském okrese přes dvaašedesát tisíc Němců a pouze dva a půl tisíce Čechů. Jen ve městě Krnov žilo pětadvacet tisíc Němců a asi patnáct set Čechů.

Hornoslezský Krnov byl považován za jedno z nejvýznamnějších měst Sudet. Za války ze 32 tisíc obyvatel byla tehdy drtivá většina Němců. Město osobně navštívil a přespal v něm Adolf Hitler.
V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou (osvobozeno 6. května 1945) a po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti. Na jejich místo postupně přicházelo české obyvatelstvo, k němuž se časem přimísilo i menší množství Slováků a Řeků,kteří prchali před občanskou válkou (většina z nich však v osmdesátých letech minulého století odešla zpět do své středomořské vlasti).

Podle některých českých historiků 6. května 1945 v Krnově bojovaly sovětské prapory pod velením majorů Štěrbakova, Grigorjeva, Sotnikova, Synikova a Begatireva proti německé obraně tvořené 68. pěší divizí a praporem 17. obrněné divize.
Podle německých historiků je to omyl, protože německé jednotky se stáhly z Krnova bez boje už 5. května 1945.
Skutečná bitva na dohled od Krnova odehrála v noci na 29. března 1945, kdy zbytky německé 18. dobrovolnické divize odrazily sovětský tankový útok na Krnov. Potom celý duben 1945 ležela fronta kilometr od Krnova, ale z těžkých zbraní se nestřílelo a ve městě byl klid.

„Každoročně se připomíná, že Krnov osvobodili Rusové, ale ti v Krnově první nebyli. První jsme tu viděli Angličany a Američany v letadlech, Rusy až mnohem později při pozemních operacích.
Vzhledem k tomu, že Krnov bývalo německé město, je velmi těžké najít pamětníka, jenž může podat osobní svědectví o událostech roku 1945 v češtině".
Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz[…]alky-v-krnove-20190513.html


použité a doporučené zdroje :
https://www.krnov.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krnov
publikace : Krnov -město mezi dvěma řekami (Blucha, V.) a Češi a Němci 1939-1946 (J.Brugel)
https://hlidacipes.org/[…]/
https://cs.wikipedia.org/[…]/%C3%9Astup


  Pro detaily doporučujeme se ještě obrátit na následující instituce :
Knihovna vojenského historického ústavu - http://www.vhu.cz/knihovna/

Vojenský historický archiv (VHA) - specializovaný archiv Ministerstva obrany České republiky,
http://www.vuapraha.cz/archiv-historicky
http://www.badatelna.eu/[…]/Vojensky_historicky_archiv
muzeum Krnov
http://mikskrnov.cz/muzeum/program-muzeum
městský úřad Krnov
https://www.krnov.cz/mestsky-urad-krnov/os-10
Městská knihovna Krnov
https://www.knihkrnov.cz/[…]/
Jindřich píše:
Pondělí 30.12.2019 13:09
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat kudy vedla ustupovka okolo Znojma? Něco jsem zjistil o zakopane jednotce u Šumné a Olbramkostela ale jen letmo. Předem děkuji za odpověď
PSK - admin píše:
Středa 22.01.2020 14:40
Dobrý den,

omlouváme se za opožděnou odpověď. Literatury o konci 2. světové války je mnoho, ale přímo Olbramkostel a Šumnou jsme v literatuře nenalezli. Co se této oblasti týče, nejpřesnější jsou informace z publikace Osvobození jižní Moravy v roce 1945, z níž citujeme: „ 25. gardový střelecký sbor 7. gardové armády, podporovaný tanky 27. tankové brigády, začal se zbytky 2. rumunského královského pluku 7. května útočit přes Hrušovany nad Jevišovkou, Božice, Suchohrdly u Znojma až na Znojmo. Po jižním břehu řeky Dyje začala již 6. května postupovat ve stejném směru 9. gardová armáda, odvolaná z Rakouska na podporu 2. ukrajinského frontu. Postupovala směrem na jih od Znojma, Slavonice, Novou Bystřici, Týn nad Vltavou až Plzeň. Dne 7. května přešla čs. hranici a obsadila Hrádek až Jaroslavice a 8. května pronikla do Vrbovce, kde osvobodila pracovní tábor s Ukrajinci a Poláky. U Chvalkovic přetla silnici na Hatě a začala obkličovat Znojmo od jihu. Před nastupujícím 25. gardovým střeleckým sborem 7. gardové armády se německé jednotky daly na útěk. Velitel sboru generálporučík F. A. Ostašenko proto vytvořil rychlé skupiny s obrněnými vozy a automobily s pěchotou na pronásledování nepřítele, které postupovaly na Znojmo od severu.

Během okupace se Znojmo stalo baštou nacistů na jihozápadní Moravě. Z města bylo vyhnáno na 5000 Čechů, i přes pronásledování jich tam ale ještě mnoho zůstalo. Za velkého nadšení místních Němců navštívil město 26. října 1938 sám vůdce. Veškerý místní průmysl se orientoval na válečnou výrobu, vyráběly se zde např. keramická kormidla do trysek na V-2. První sovětské bombardování postihlo Znojmo 9. dubna 1945 a druhé v noci z 10. na 11. dubna. Jejich cílem bylo znemožnit přísun posil od Vídně, která byla dobyta 13. dubna. S tím souvisela i záměrná činnost partyzánů, kterým se podařilo na trati Jihlava – Znojmo zničit u Malého Branova železniční most s vojenským transportem. Zahynulo na 65 německých vojáků, 125 jich bylo zraněno a doprava na tomto úseku trati byla přerušena na 14 dní. V noci z 19. na 20. dubna postihl město největší nálet s letouny North American B-25 Mitchell z 15. gardové bombardovací divize , která byla od 18. dubna pod vedením 5. letecké armády. Nálet měl zabránit pohybu německých sil tentokrát opačným směrem – jejich postupu z Rakouska na Moravu. Byla bombardována kasárna v bývalém klášteře na Louce a nádraží s přilehlými objekty.. To bylo úplně zničeno, vypáleno, v kolejišti bylo zasaženo mnoho lokomotiva železničních vozů. Před nádražím byly zničeny tanky a samohybná děla maďarské jednotky. Plný zásah zde dostal tzv. Splittergraben, nouzový úkryt před bombardováním, ve kterém zahynulo 17 osob. Továrna Dittmar-Urbach, která prováděla zbrojní výrobu , byla zasažena 30 bombami a koželužna dostala 14 zásahů. Další silný nálet postihl město 26. dubna. Bylo bombardováno návrší s pivovarem a historickou rotundou, na které byla umístěna protiletadlová děla. Také budova muzea dostala 2 zásahy a poničeny byly další budovy. Zranění vojáci a civilisté byli odváženi k ošetření do Moravských Budějovic. Asi 40 mrtvých se nedalo vůbec identifikovat a byli pohřbeni v hromadném hrobě. Dne 7. května po páté hodině odpoledne začali okupanti vyklízet město. Byl ustanoven revoluční výbor a již k večeru se čeští dobrovolníci začali scházet u Žižkovských kasáren, kde byli vyzbrojováni zbraněmi získanými od ustupujících Němců. Vojáci rakouské národnosti, hlavně vídeňští Češi, dodali do kasáren náboje a ruční granáty. Rakouští vojáci rovněž zabránili zničení železničních mostů směrem do Rakouska. Nacistický starosta Dittrich slíbil na výzvu RNV předání města již 7. května, úředně ho ale předal až druhý den ráno. Ve městě se začaly objevovat po 6 let skrývaná čs. prapory a vlajky, Němci začali pro změnu vyvěšovat vlajky bílé. Fanatičtí mladíci z Hitlerjugend je strhávali a přitom docházelo k incidentům. Při jednom z nich byl zavražděn člen RNV pan Pražák. K další surové vraždě došlo v Příměticích ,kde ustupující příslušníci SS zastřelili 3 české dvacetileté mladíky, jejichž těla hodili pod tanky.

7. gardová armáda postupovala na Znojmo od severovýchodu a 9 gardová armáda od jihovýchodu. Dne 8. května se průzkum 105. gardové střelecké divize (9. gardové armády) objevil na Loucké ulici. Ve tři hodiny odpoledne pronikla kolona 7. gardové armády do Přímětic a u osady Kasárna přetla státní silnici Znojmo – Jihlava. Před čtvrtou hodinou odpoledne pronikl čelný průzkum 27. gardové tankové brigády s 2. tankovým plukem rumunské královské armády do města. Při osvobozování Znojma zahynulo 31 sovětských vojáků. Během bojů v Rakousku , u Mušova a Pasohlávek bylo ve Znojmě pohřbeno 97 německých vojáků a v Dobšicích dalších 276.

V útěku německých jednotek na západ bránila Vranovská přehrada, kde bylo málo cest, a tak zde došlo k nahromadění vojska. U obce Lesná dokonce Němci přešli do protiútoku s podporou tanků a zahynulo při tom 5 sovětských vojáků.“
Citovaný zdroj: SCHILDBERGER, Vlastimil. Osvobození jižní Moravy v roce 1945. Vydání 1. [Vyškov]: Ruské kulturně-osvětové sdružení na Moravě, 2016. 232 stran. ISBN 978-80-87859-02-5.

Další dokumenty, v nichž najdete informace o postupu vojsk přes jižní Moravu, byť méně podrobně:
• HRDLIČKA, Rudolf. Rudá armáda osvobozuje Moravu: kronika posledního válečného jara. Vydání I. Brno: Mír, 1948. 217 s., [32] s. obr. příl.
• ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. 1. vydání. Brno: Blok, 1975. 335 stran, 116 nečíslovaných stran obrazových příloh.

Články z Biografie českých zemí a z databáze Ústavu pro soudobé dějiny:
• NEHYBA, David. [Soužití Čechů a Němců na Znojemsku 1938-1945]. Jižní Morava. 2007, 43(46), 289-290.
• ZELENÝ, Karel. Vyhnání z Moravy a Slezska. In: Vyhnání a život Čechů v pohraničí 1938-1945: Vzpomínky 2. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, s. 123-161.
• Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Soužití Čechů a Němců na Znojemsku. 1938-1945. [Uspoř.]: Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Znojmo : Klub občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, 2006. 143 s.

Digitální knihovna Ministerstva obrany:
https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:ae0250a6-571b-11e7-9383-005056b73ae5 – hledejte na stránce olbramkostel – našli jsme tento relevantní výsledek. V digitální knihovně jsou dostupná vojenská periodika, pokud budete mít zájem můžete si je projít. Snažili jsme se hledat pod hesly Olbramkostel a Šumná, ale vyhledávání má své mouchy, a některé záznamy nejsou relevantní
https://kramerius.army.cz/s[…]ator=&physicalLocation=

Digitální knihovna Vojenského historického ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/

S Vaším dotazem se obraťte na odborníky z Vojenského historického ústavu.
Kamil píše:
Neděle 12.01.2020 10:44
Zdravím, chtěl bych se zeptat zda v Jeseníku nebo okolí Jeseníku zde došlo k nějakým bojům mezi Němci a sověty. Díky
PSK - admin píše:
Úterý 14.01.2020 17:17
Dobrý den,

hledáním v různých zdrojích (katalozích knihoven, článkových databázích, digitálních knihovnách atd.) jsme nalezli několik publikací, článků a příspěvků ve sbornících, které by Vám k tomuto tématu mohly poskytnout podrobnější informace.

Z elektronického katalogu Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc) pocházejí záznamy následujících dokumentů:

* PROCHÁZKA, Petr. Příběhy z pohraničí. 1. vyd. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. 151 s. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-254-0531-4.
* KNOPP, Tomáš. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945-1948. 1. vyd. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. 342 s., [16] s. barev. obr. příl. Cesta ke kořenům. ISBN 80-239-3590-9.
* BRADA, Konstantin. Jak osvobozovala Rudá armáda Jesenicko. In: Jesenicko: Z kraje pod Pradědem: Vlastivědný sborník. 1. vyd. Jeseník: Osv. dům, 1961. S. 116-121.
* RYCHLÝ, Milan. Letecké boje nad Javornickem. In: Jesenicko : vlastivědný sborník / Jeseník : Vlastivědné muzeum Jesenicka Sv. 16, (2015), s. 40-42.
* BARTOŠ, Josef. Jesenicko v rámci tzv. východních Sudet v letech 1938-1945. In: Severní Morava: vlastivědný sborník. Šumperk: Vlastivědný ústav, 1999(77). s. 15-24. ISSN 0488-5090. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:620a3d60-8c87-11e5-b433-5ef3fc9bb22f (v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR)

V článkové databázi ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (https://aleph.nkp.cz/cze/anl) a v regionální článkové databázi Vědecké knihovny v Olomouci (https://aleph.vkol.cz/[…]/?func=find-b-0&local_base=svk01_clan) jsou k dispozici tyto články:

* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200512), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200511), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200510), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200508), s. [7].
* HÁNYŠ, Rostislav. Nadšení obyvatel Jeseníku z Hitlera střídal děs ke konci války: 70 let od konce nejhorší války v dějinách. Mladá fronta Dnes, 20150509-20150510, 26(107). Olomoucký Dnes [příloha], s. B/2. ISSN 1210-1168.

V tištěné Bibliografii okresu Jeseník (DOHNALOVÁ, Emilie a MUSILOVÁ, Eva. Bibliografie okresu Jeseník. Vyd 1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. 282 s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; 41. ISBN 80-7053-230-0) jsme nalezli následující články:

* BRADA, K.: Jak to bylo v pětačtyřicátém. (K výročí osvobození Jeseníku.) Jesenický rozhled, 30.5.1963, s. 2, 4.
* KAĎOURKOVÁ, J.: O osvobození Jeseníku [R. 1945.] Jesenický kulturní zpravodaj, 1960, květen, s. 7-8; 1972, květen, s. 2-3.
* VAĎURA, F.: Jeseník ve dnech osvobození. [R. 1945.] Jesenický rozhled, 28.5.1965, s. 4.
* ZUBER, R.: Osvobození Jeseníku Sovětskou armádou, Vlastivědné zajímavosti, 1980 (172) 4 s.
* ZORN, E.: Vzpomínky na květen 1945 v Jeseníku. Kulturní zpravodaj Jeseník, 1980, květen, s. 12-14.
* ZUBER, R.: Rok 1945 na Jesenicku. Severní Morava, sv. 12, 1965, s. 14 - 20.
* ZEMAN, V.: К osvobození Jeseníku. Severní Morava, sv. 29, 1975, s. 47 - 49.

Určité informace je možné získat také z internetu, např.:

* https://www.idnes.cz/olomou[…]_2161267_olomouc-zpravy_stk
* http://www.jeseniky.net/ind[…]11&sluz=92&pol=2766
* https://www.navstivtejeseniky.cz/[…]/stoleti-svetovych-valek
* https://olomouc.rozhlas.cz/[…]o-jesenickymi-lagry-6380691

Existuje také archivní fond Archiv města Jeseník (1568-1945), který mj. obsahuje i kroniku města - městská kronika se zápisy z let 1932 - 1942 s retrospektivními souvislými údaji od r. 1914 (inv. č. 612, kniha č. 688) a strojopis kroniky města Jeseníku 1943 - 1944, autor Josef Dvořák (viz balík č. 3 u kronik). Pokud Vás tato tematika vážněji zajímá, pak by kroniky města mohly být užitečným zdrojem informací. Archivní fond je částečně přístupný k prohlížení, je uložený ve Státním okresním archivu Jeseník (http://www.archives.cz/web/soka/jesenik/o_archivu/). Podrobnější informace k fondu je možné nalézt v aplikaci Archivní fondy a sbírky v České republice - https://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/Default.aspx.
Pavel píše:
Pátek 24.01.2020 10:56
Dobrý den,

zajímalo by mě, zda-li a kudy vedly ústupové cesty na jižní Moravě. Konkrétně od Lanžhota/Břeclavi po Brno. Děkuji mnohokrát.
Martin píše:
Úterý 18.02.2020 09:34
Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli je zdokumentované poprípade zmapovana bitva během 2 svetove valky na brandysku na rovinach okr. Kladno
PSK - admin píše:
Čtvrtek 20.02.2020 16:54
Dobrý den,
válečné události v oblasti obce Brandýsek můžete nalézt popsané v knize "Brandýsek 1938 - 1945"
* BLAHNÍK, František. Brandýsek: 1938-1945. V Brandýsku: Místní národní výbor, [1946]. 47 s. https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00500520&local_base=NKC
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu