smrt divokým zvířetem

Text dotazu

zdravím,
kolik úmrtí ročně způsobí divoká prasata? (v ČR)
a kolik medvědi? (V ČR)

Odpověď

Dobrý den,
nepodařilo se nám najít žádnou statistiku k napadení člověka zvířetem a už vůbec ne se smrtelnými následky. Případy takové se sice stát mohou, ale celkové číslo není nikde uvedeno.
Návštěvník lesa se snadno setká se zvěří, ať už srnčí, vysokou nebo černou zvěří. Jsou to ale prakticky vždycky jen okamžiky, protože zvěř nás zjistí svými smysly a rychle před námi uteče. Přímé napadení člověka některými z našich druhů zvěře je zcela výjimečné. Mohlo by k němu dojít při setkání se zvířetem nemocným vzteklinou v agresívním stadiu. Druhý případ přichází v úvahu u divokých prasat, kdy bachyně, tedy prasnice s mláďaty, může člověka napadnout pokud má dojem, že její potomky nějak ohrožujeme. Kromě zmíněných výjimek jsou naše lesy bezpečné a přímého napadení se tedy nemusíme bát. Přesto nás zvěř ohrožuje nepřímo, rizikem je konzumace zvěřiny s parazitárním onemocněním; ale ani to není u nás časté, protože je maso kontrolováno, takže není se čeho obávat, pokud zvěřinu viděl veterinář.
Čerpáno z časopisu Lesnická práce

Největší nebezpečí nečíhá na člověka v českých lesích v podobě hadů, vlků nebo medvědů, ale nejnebezpečnějším zvířetem, které můžete potkat, je divoké prase.Žije jich u nás přes 400 000 a jejich počet stále stoupá. Přestože jich myslivci ročně uloví více než 180 000, přibývá jich tak rychle, že odstřel nepomáhá. Množí se totiž doslova geometrickou řadou. Jedna bachyně divočáka může na jaře vrhnout až 12 mláďat. Přestože myslivci nebezpečí hrozící od divočáků většinou zlehčují, odborníci považují prase divoké za největší hrozbu pro člověka. Nejen pro škody, které dokáže napáchat na polích či v zahradách, ale i vzhledem ke stále se zvyšujícímu nebezpečí napadení lidí.
Čerpáno z: http://rf-hobby.cz/?clanek=i-v-nasich-lesich-muze-cihat-smrt-rozzureny-kanec-nezna-slitovani

Téměř v každé oblasti na celém světě se vyskytují šelmy, u nás ale napadení medvědem prakticky nehrozí.
Medvěd se člověku většinou vyhýbá. Má velice vyvinutý čich. Tyto tvory musíme respektovat. Když se cítí ohroženi, tak útočí a to nemůžeme dopustit. Když se ocitnete v krajině, kde se vyskytují medvědi, dělejte co největší hluk. Třískejte větvemi ho stromy, křičte atd. Medvědovi dáte tak najevo, že jste nablízku a on se vám radši vyhne. Když byste ale potkali hladového jedince, mohl by být problém a také medvědice s mláďaty jsou velice agresivní.  Některý medvěd před vámi uteče, jiný se rozzuří ještě víc. I přesto jsou medvědi nádherní tvorové a většina úmrtí lidí, za které může právě medvěd,  je způsobena tím, že člověk ho jakýmsi způsobem dráždil.
Medvěd většinou sám od sebe neútočí. Nevyhledává člověka jako nějaký zabiják. Většina medvědích útoků je způsobena tím, že jim člověk nějakým způsobem narušil prostředí, ve kterém žijí.

Mezinárodní úřad pro zdraví zvířat (OIE)  vyhlašuje celosvětový program na tlumení vztekliny. Ten spočívá především ve snaze důsledně uplatňovat očkování vnímavých zvířat. Ve svém aktuálním vyjádření OIE konstatuje, že každých deset minut někdo ve světě na vzteklinu zemře. Uvádí se doložitelných 55 000 úmrtí lidí ročně, s tím, že skutečné číslo může být o hodně vyšší. Na 99 % případů je způsobeno pokousáním infikovaným psy, ale třeba i opicemi. Vzteklina způsobuje více úmrtí, než jakékoliv jiné infekční onemocnění.

 Z tisku:
Rozzuřené divoké prase na honu napadlo mladého myslivce a zranilo ho. Sanitka odvezla muže do nemocnice.
U Havlovic na Trutnovsku v kukuřičném poli zaútočilo na myslivce divoké prase. Kolem 11. hodiny rozzuřené zvíře napadlo jednoho z myslivců, kteří byli na honu.
Na mladého muže se vyřítilo několik zvířat. A největší bachyně, která asi bránila své mladé, agresivně zaútočila.
Sedmadvacetiletý myslivec si z útoku odnesl poraněná žebra.
Podobný případ se stal také v lednu na Plzeňsku; v honitbě poblíž Kozel dohledával myslivec poraněného divočáka. Ten si nejdříve podal jeho labradora, myslivec se snažil psa zachránit a rozlícený kanec zaútočil i na něj.

V červenci srážku s prasetem odnesl zraněním motorkář, jehož honba se srazila se zvířetem v Jedovnicích na Blanensku. Zvíře vyběhlo z lesa přímo pod kola motorky. Řidič vyvázl jen s lehkými zraněními. Takových případů je ale mnohem víc a někdy končí i smrtí řidiče i zvířete. 

Doporučujeme ještě obrátit se na Českomoravskou mysliveckou jednotu http://www.cmmj.cz/Poradny/Pravni-poradna.aspx, třeba by měli nějaké údaje o úmrtí v důsledku napadení zvěří zpracované.

Statistická ročenka taková data neuvádí.

Použité zdroje

Lesnická práce
ISSN: 0322-9254
Hlavní název: Lesnická práce
Podnázev: časopis vydávaný Čs. maticí lesnickou a věnovaný lesnické vědě a praxi
Jazyk: cze
Periodicita: 1x měsíčně
Datum vydání: 1994

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.03.2015 11:08

Jarda píše:
Úterý 06.09.2016 08:00
Zdravím, co dělat, když potkám prase v noci? Obvykle chodím domů po silnici,kde jezdí sem tam auta i v nočních hodinách, silnice je z jedné strany lemovaná polem s kukuřicí a z druhé strany zcela posekaným polem,ale i tak zde jsou houštiny.Zajímá mne,zda mě může prase napadnout i po tmě, ačkoliv si svítím baterkou a zda mám spíše dělat hluk,abych předešel setkání. děkuji
PSK - admin píše:
Pondělí 12.09.2016 08:40
Dobrý den, odpověď obdržíte e-mailem nebo ji naleznete v archivu služby: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/divoke-prase
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu