Poutní zboží na Svaté Hoře - prodej, historie

Text dotazu

Jaká je prosím historie prodeje poutního zboží na Svaté Hoře? Kdo byli prodejci a výrobci poutního zboží?

Odpověď

Kramářské boudy vznikaly na Svaté Hoře téměř současně s přílivem poutníků, kterých přibývalo po příchodu březnických jezuitů v roce 2014. Jezuité dovedli obratnou reklamou učinit ze Svaté Hory přední poutní místo v Čechách. Poutníkům bylo ovšem nutné nabídnout občerstvení, což však přinášelo další problémy: kramáři svá jídla vařili na žhavém dřevěném uhlí, čímž vznikalo nebezpečí požáru a problém s jeho hašením, protože zde nebyl dostatek potřebné vody. Navíc boudy byly stavěny až u samé brány a v těsném sousedství ambitů a v krytých schodech, takže značně omezovaly volný přístup ke chrámu. Jezuité proti tomuto nešvaru dlouho bojovali, po jejich odchodu však magistrát získal právo rozhodovat o tomto prostoru.

     Koncem 18. století obec zřídila první čtyři krámky, které pronajímala jednotlivcům. V roce 1844 byly původně dřevěné krámky nahrazeny zděnými. Výroba poutního zboží se tak stala jednou z možností obživy příbramského obyvatelstva. Byla to široká oblast činností, spadalo do ní pernikářství, voskařství, rozárnictví (pěstování růží), tiskařství, řezbářství, soustružnictví spojené s hračkářstvím, dále kudlařství  a prstýnkářství. A prstýnkářství, tedy výroba olověných prstýnků, byla pro Příbram jedinečná. Prvním doloženým prstenářem byl Jan Lorenc Geiszendorfer z bavorského Rotheburgu nad Koubou, který s výrobou začal už na počátku 18. století. Jeho pokračovatelé rozšířili výrobu prstýnků o hodinky, náramky, náhrdelníky, dětské monstrance, kalichy, zvonečky aj.

     Dalším výrobcem poutního zboží, tedy opět hlavně prstýnků, byl Johann Kotrbatý, který svou živnost přihlásil v 80. letech 19. století. Po ukončení činnosti rodiny Kotrbatých na počátku 20. století výroba proslulých „svatohorských olovňáčků“ nenašla žádného pokračovatele a prstýnky byly dováženy především z Německa. Ostatní poutní zboží začala vyrábět Továrna poutního a kovového zboží bratří Weilů a spol., která vznikla na místě malého podniku v roce 1922. Firma podle nedatovaného katalogu a vzorků dochovaných ve Sbírce Hornického muzea v Příbrami vyráběla v mnoha provedeních a velikostech růžence, medailónky, křížky, malé sošky a pouzdra na ně, kovové plakety s obrázky svatých, barevné obrázky svatých s textem v různých jazycích, závěsné obrázky různých míst či měst, misky na svěcenou vodu a mnoho dalšího. Za druhé světové války byla výroba značně omezena a po roce 1945 se již firma k předválečné výrobě poutního zboží nevrátila. V roce 1950 byla továrna definitivně zrušena a tím také skončila výroba poutního zboží v Příbrami.

 

 

Použité zdroje

HOLAS, František X. Dějiny poutního místa mariánského Svaté Hory u Příbramě. Příbram : Matice svatohorská, 1929. 765 s., obr. příl., tb., rejstř.

DAŇKOVSKÁ, Drahomíra. Domácká výroba poutního zboží. In Podbrdsko, 1995, 2 , s. 82-87, fot., bibliogr.

DOLEŽALOVÁ, Pavla. Nástin historie Továrny bratří Weilů na poutní a kovové zboží v Příbrami. In Podbrdsko, 2013, 20 , s. 108-138, fot.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Příbram

Knihovna

Datum zadání dotazu

31.03.2015 16:45

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu