Napoleonské války - verbování na cizím území nebo mezi zajatci

Text dotazu

Zdravím

Měl bych dotaz, zda verbování za napoleonských válek do rakouských pluků probíhalo i při tažení a bojích v německých zemích nebo v Belgii (Rakouském Nizozemí) nebo i ve Francii. V letech 1793 a 1794 např. bojoval 35. pěší pluk (i další rakouské pluky) na jihu Belgie i v severní Francii proti revolučním vojskům a pak v následujících letech v Porýní - Bádensku, ve Švýcarsku atd...mUseli vojáky doplňovat, protože řada jich v bojích padla či byla zraněna a také jich dost padlo do zajetí. Na druhé straně i tyto pluky zajaly dost francouzských vojáků - v severní Francii v roce 1793 i několik tisíc.
Čili dotaz zní, zda verbovali pluky vojáky i na cizích území popř. do nich mohl vstoupit kdo chtěl. A také zda mohly pluky naverbovat zřad zajatců a příp. za jakých podmínek.
Zajímá mě to i z toho důvodu, že jeden můj předek pocházel z Francie (zřejmě z Alsaska, ze Štrasburgu) a v září 1793 ve svých 31 letech vstoupil do rakouského 35.pěšího pluku a až do roku 1814 v něm bojoval proti Francii. Vstoupil jako vojín a v roce 1799 byl povýšen na svobodníka a v roce 1805 na desátníka.

Mám pro to teorie:
1) byl pronásledován z nějakých důvodů revolucionáři protož v Alsasku uměli většinou německy nebo byli dokonce národnostně němci, tak utekl/odešel do rakouského vojska, které tou dobou bylo na belgicko-francouzských hranicích. Nicméně proč by zas neutekl za hranice a hned do armády...
2) Byl vojákem ve francouzské armádě a z nějakých názorových důvodů přešel s jednotkou na stranu nepřítele...což se asi stávalo např. generál Dumouriez.
3) Byl vojákem a byl zajat rakouskými jednotkami a pak vstoupil do rakouského pluku....

Děkuji za názor

Odpověď

Vážený pane,

pluky rakouské armády v období koaličních válek proti Francii již nepoužívali klasické verbování, ale josefskými reformami zavedený konskripční odvodní systém. Tzn., pluky odváděly rekruty z určené oblasti. Některé pluky měly odvodní okrsky i v Rakouském Nizozemí. Doplňování stavů během tažení přeběhlíky či z řad zajatců nelze zcela vyloučit, ale rozhodně nešlo o systémové řešení doplňování stavů. U vojáků téhož pluku bylo zapotřebí, aby ovládali plukovní řeč a alespoň v základech velící řeč, kterou byla němčina. O výcvik byla jednotka schopna se postarat, zvláště pokud měl voják již jisté základy.

Za vstupem Vašeho předka do rakouské armády bych asi hledal vcelku prozaické důvody. Francouzská revoluce si vytvořila množství nepřátel i v samotné Francii, takže v exilovém francouzském vojsku sloužila řada Francouzů. Důvodů mohlo být mnoho - od prostého katolictví, přes majetkové poměry až po nesouhlas s vývojem vnitropolitické situace (v roce 1793 vrcholil revoluční teror). A protože exilové Francouzské vojsko mělo omezené možnosti financování, dříve či později byly tyto jednotky přebírány do koaličních armád s nimiž pak bojovaly (zpravidla do britské či rakouské). 

Přechody celých jednotek se stávaly více méně do roku 1793 a spíše zřídka - celé jednotky zas tak často roajalistické smýšlení neprojevily a v každém případě šlo o krok do existenční nejistoty.

Vstup zajatců do rakouského vojska také nelze vyloučit, byť se nejednalo o velké počty osob. Za zmínku stojí skutečnost, že tento postup máme doložený na druhé straně u českých zajatců ve francouzské armádě. V jejich případě šlo o to, že po propuštění ze zajetí čekala zajatce dlouhá a náročná cesta domů (zpravidla pěšky) bez finančních prostředků. Proto se část zajatců nechala zlákat francouzskými verbíři, neboť to byla přece jen určitá jistota existence. Podobný proces tedy nelze vyloučit ani na druhé straně, i když se v rámci doplňování stavů jednalo o nesystémovou záležitost.

Použité zdroje

WREDE, Alphons von. Geschichte der K. und K. Wehrmacht : Die Regimenter, Corps, Branchen und Anstalten von 1618 bis Ende des XIX. Jahrhunderts. Wien : L. W. Seidel und Sohne, 1898-1905. 6 sv.

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Vojenský historický ústav - knihovna

Datum zadání dotazu

22.02.2021 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu