Číhošť

Text dotazu

Dobrý den,
Co mi detailně můžete detailně odpovědět na obě otázky?
1. Rád bych detailně věděl vše o Hroznětína u Číhoště. od jeho vzniku, kým? Zajímaví občane, události a jakákoliv souvislost s mým příjmením Roznětinský.

2. Rád bych věděl vše hradšínu Raznatschinu! info:
úryvek - Také Michalovy Hory (německy Michelsberg) v sousedství máme zpracovány.
Zajímavý je onen Radovani vadum, brod, který stával v údolí soutoku potoků
Kosího a Jilmového. Údolí stáje ještě nesoucí jméno Buchtál, mělo nahoře ve
svahu dávno zaniklý hrádek HRADŠÍN (to je onen Raznatschin, který se však
takto nejmenoval!).

3. Existoval někdy Rozněti / ín? Roznitschin / Raznatchin a jímž podobné názvy vsí, měst,atd.v Čechách, nebo v Polsku? Popřípadě jinde v Evropě / Světě???

Odpověď

Dobrý den,

Jako odpověď na Váš dotaz zasíláme následující informace:

1. Hroznětín (lid. Roznotin), ves-

nička (m. o. Kynice) 8 km sv. od Ledče:

1543 (1500) w Czihossti tvrz - - w knie-

niczych, w hroznotinie(!), DZ. 2 E 10

(v RT. II, 527 omylem: v Hroznětíně) ;

1544 zámek Chlum - - hroznotin,

knienicze, DD. 64/200B; 1544 Chlumu

zámku - Hroznotina, Kninicz, DZ.

250 G 25; 1578 Adam Slavata z Chlu-

mu a z Košmberka prodal ves Tunie-

chody, ves Hroznotin celé a na horách

knieniczkych, což tu pán jest měl, DZ.

65 E 19; 1654 a 1787 Roznotin (kraj

Čáslav.), BR. 8/213 a Schaller VI, 177

(Hft Ledecž) ; 1843 Rosnotin (Roz-

notjn), Sommer XI, 209 ; úř. 1854 Hroz-

nětín, 1904 Roznotin, t. Hroznětín. —

Vedle této osady % km vých. leží víska

Hroznotin, (m. o. Dobrnice) 9% km

záp. od Haber: 1764 Dorf Rozno-

tinek (zu Wrbitz), DZ. 595 H 23;

1787 Gut Wrbicz: Roznotin von 2 N.,

Schaller VI, 170; 1843 Rosnotin (Roz-

notin) 3/4 St. wnw. von Wrbitz, Dörf-

chen von 7 H. mit 40 E. — der ehe-

malige Maierhof ist emphyt., Sommer

XI, 222.

Tato víska vznikla tedy emphyt.

hroznětínského dvora v 18. stol. Obě

dnešní osady byly dříve jedinou vsí jm.

Hroznotin. Tento tvar vznikl z pův.

Hroznětín (v. t.) stejněním samohlásek.

Zdroj: PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv.

Informace z Wikipaedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrozn%C4%9Bt%C3%ADn_(%C4%8C%C3%ADho%C5%A1%C5%A5)

K Číhošťskému zázraku: 

Na závěr této kapitoly bychom se měli vrátit do Číhoště, abychom

poznali, jaká tam byla v těchto dnech atmosféra. Citujme ještě jednou

okresního církevního tajemníka Jiráčka: „Situace v Číhošti po uveřej-

nění zprávy v denním tisku к odhalení zázraku je následující. V prvých

dnech bylo pozorováno, že je velký zájem o tisk jak u příslušníků KSČ

i ostatních politických stran bez rozdílu náboženství. Možno hodnotiti

ovšem tak, že náboženští fanatici a stoupenci Toufara nevěří úředním

zprávám. Přesto, že není možno uvésti přesně v cifře, dá se počet od-

hadnouti na více jak 50 % z celkového počtu silně nábožensky založe-

ných katolíků. V přifařených obcích, např. Hroznětín a Tunochody. V Čí-

hošti samém jest procento poměrně lepší. Pro informaci uvádím: Pan

Hroch Josef z Vlkanova řekl po přečtení článku v Rudém právu: ,Bylo

by dobře, kdyby přišel sám Toufar a vysvětlil vše sám, jak to dělal.4 Ji-

nak když nebude slyšeti Toufarův hlas při promítaném filmu, nemůže

tomu věřiti. Má názor, že Toufar vypovídal pod nátlakem. Rovněž paní

Trtíková z Číhoště říká: ,To je všechno těžké, jak to bylo. Dneska se

nedá o tom mluvit.1 Paní Vavřičková, hostinská v Číhošti, odpověděla

představujícím se novinářům: ,Já jsem nic neviděla, také nic nevím.

Dcera, která to viděla, byla již vyšetřována na ONV a bylo jí zakázáno

dále o tom mluviti.“ Přítomnost novinářů ve dnech 7. a 8. března v Čí-

hošti byla místními občany obzvláště pozorována. (...)“49)

Zdroj: DRAŠNER, František. Číhošťský zázrak: zpráva o P. Josefu Toufarovi. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 191 s. Otazníky našich dějin. ISBN 80-7277-143-4.

K Vaší druhé otázce:

Bohužel jsme hrádek, který by se jmenoval Raznatschin, anebo Hradšín jsme nenalezli ani na internetu ani ve fondu Národní knihovny ČR. Na internetu je dostupný pouze tento odkaz: http://hamelika.wz.cz/h01-08.htmhttp://hamelika.wz.cz/h01-08.htm 

K Vaší otázce číslo 3 - v Místních jménech v Čechách a ni v digitální knihovně Kramerius jsme další informace o existenci Roznětína (ani další pravděpodobných verzí tohoto jména) nenalezli. Co se týče existence takového jména ve světě, máme dostupný pouze volný internet. Pokud Vás existence tohoto místa ve světě zajímá, zkuste se obrátit přímo na tuto knihovnu: http://ucebny.natur.cuni.cz/gk/http://ucebny.natur.cuni.cz/gk/

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

04.11.2014 11:15

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu