Průběh spolupráce mezi správci Ždánického lesa a archeology

Text dotazu

Jak je pečováno o archeologické památky ve Ždánickém lese, jakožto na území lesů z pohledu lesníků a z pohledu archeologů. Jaká se k této problematice váže legislativa? Je důležitější zachovat les nebo archeologickou památku, kdo má hlavní slovo a jak probíhá spolupráce mezi lesy a archeology?

Odpověď

Ve fondu naší knihovny se nachází tyto knihy o archeologických lokalitách ve Ždánickém lese:

ČIŽMÁŘ, Miloš. Mohylníky ve Ždánickém lese = Barrow fields in the Ždánice forest. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, 2014. Pravěk. Supplementum, 27. ISBN 978-80-86399-31-7.

MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese: srovnávací analýza nálezového fondu ze zaniklé středověké vsi Konůvky, kat. Heršpice, okr. Vyškov. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně, 1997. Studie Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně, 17/1. ISBN 80-86023-12-5.

MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Zaniklá středověká ves Konůvky ve Ždánickém lese: archeologický průvodce po naučné stezce. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. ISBN 80-7028-186-3.

Soupis mohylníků byl proveden v rámci projektu Ministerstva kultury ČR „Evidence a dokumentace mohylových pohřebišť na Moravě“, řešeného Ústavem archeologické památkové péče Brno. O výzkum mohylníků ve Ždánickém lese se mj. zasloužil Emil Kolibabe (1874-1936), správce lichtenštejnských lesů z Bučovic (Čižmář 2014, s. 8-10).

Zhodnocení možností památkové ochrany mohylníků se věnuje článek MACHOVÁ, Barbora. Mohylová pohřebiště z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa: využití GIS a jednoduché statistiky z pohledu prostorových analýz. Studia archaeologica Brunensia. 2015, 20(2), 95-108. ISSN 1805-918X. Některé lokality byly prohlášeny kulturními památkami a „byla vyvinuta snaha o mezioborovou spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (Lesy ČR, s. p.), kde by byla v rámci projektu OPRL (oblastní plány rozvoje lesů) zařazena vektorová mapa, která by obsahovala veškeré archeologické komponenty v lesích. Tímto způsobem by byli lesníci informováni o jejich lokalizaci a nemuselo by docházet k jejich destrukci z důvodu nevědomosti lesníků“ (Machová 2015, s. 104-105).

Zaniklá středověká ves Konůvky je památkově chráněná archeologická lokalita (Měchurová 1997, s. 11; 2002, s. 35). „Vybudování naučné stezky by nemohlo být úspěšně završeno bez … zejména souhlasu vlastníků pozemků Lesů ČR Bučovice a Vojenských lesů, polesí Plumlov“ (Měchurová 2002, s. 35). Viz též článek MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Naučná stezka zaniklou středověkou vsí Konůvky ve Ždánickém lese: kulturní a turistické využití archeologické lokality v regionu. In: Veřejná archeologie II.: příspěvky ke konferenci Archeologie a veřejnost 2005. Praha: Dryada, 2008, s. 69-76.

 

Legislativní možnosti ochrany a péče o archeologické lokality v lesních porostech obecně shrnuje článek WALDMANNOVÁ, Marcela. Archeologické lokality v lesních porostech. In: Veřejná archeologie III.: příspěvky z konferencí Archeologie a veřejnost 2006 a 2008 / Michal Bureš, Miroslava Šmolíková (eds.). Praha: Veřejná archeologie, 2013, s. 89-93. ISBN 978-80-905579-0-1. Památkový zákon č. 20/1987 Sb. stanovuje povinnost majitele kulturní památky (majitele pozemku, na němž se nachází archeologická lokalita) udržovat a chránit ji před poškozením (v souvislosti s lesnictvím např. těžká mechanizace při těžbě, výsadba) a nahlásit záměr stavební nebo obdobné činnosti (zalesnění nebo odlesnění pozemku) Archeologickému ústavu a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu (s. 90-91). Článek dále popisuje spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a Lesy ČR (s. 92).

 Strategiím památkové ochrany archeologických lokalit v lesním prostředí se věnuje článek ČAPEK, Ladislav a Jan JOHN. Archaeology and the history of forests: approaches to the study of archaeological monuments in woodland environments and the conceptual design for their heritage protection. In: Archaeological sites in forests: strategies for their protection / Walter Irlinger, Grietje Suhr (eds.). München: Volk Verlag, 2017, s. 40-51. ISBN 978-3-86222-226-1. Článek uvádí hlavní kroky potřebné pro efektivní strategie památkové péče a pro udržitelné hospodaření v lesích na archeologických lokalitách nacházejících se v lesních oblastech (např. hodnocení historické a kulturní hodnoty, precizní dokumentace, řízení rizik, komunikace a spolupráce s lesními hospodáři, aktivní role v regionálním plánování rozvoje lesů, vzdělávání společnosti).

Další literatura k této problematice:

ŠABATOVÁ, Klára, Richard BÍŠKO, Jan KOLÁŘ, Barbora MACHOVÁ a Jan PETŘÍK. Archaeology or forestry - Do we really need to choose?: case study from the lowland woodland Tvořihrázský les in the Czech Republic. In: Archaeological sites in forests: strategies for their protection / Walter Irlinger, Grietje Suhr (eds.). München: Volk Verlag, 2017, s. 97-103. ISBN 978-3-86222-226-1.

SOKOL, Petr. Historie v lese: prostor lesa jako archeologická lokalita. Dějiny a současnost. 2006, 28(11), 41-43. ISSN 0418-5129.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Archeologický ústav AV ČR, Praha

Datum zadání dotazu

21.03.2022 13:48

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu