-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat a význam lekna a jednotlivých barev ve znaku a praporu Města Heřmanův Městec.
Děkuji
Dobrý den,
znak města Heřmanův Městec vznikl zřejmě z pečeti s erbem vrchnosti; je totožný se znakem Heřmanů z Mrdic, kteří byli počátkem 14. století pány města. Vladykové z Mrdic měli v erbu jeden zelený leknínový list (původně možná stříbrný) se stopkou stáčející se po levé straně do spodku štítu a zakončenou dvěma lístky na modrém (původně možná červeném) štítě. Císař Rudolf II. potvrdil znak privilegiem z 23. února 1579 na žádost Viléma z Opperštorfu, nejvyššího mincmistra Království českého.
Ke vzniku městského znaku se vážou dvě erbovní pověsti. První vypráví o tom, že za velkou statečnost v boji u Milána v r. 1158 byl jakýsi panoš Heřman, sloužící u knížete Kaunice z Vinoře, pasován na rytíře a dostal do znaku jeden list leknínu, ježto jeho dosavadní pán měl v erbu leknínové listy dva. Hned po návratu se směl Heřman usadit ve zdejší krajině a zbudoval si tu tvrz Mrdice a městečko po sobě nazvané. To převzalo městský znak dle erbu zakladatele.
Jiná pověst vypráví o dvanácti bratřích, zvaných Heřmani po svém otci, kteří se dali po jeho smrti na loupežení. Když na ně přitrhlo konečně vojsko a byli obleženi, poslali po potoce lupen leknínu sousedům na znamení, že je zle. Tito, o nic lepší, přišli rytířům na pomoc a královské vojsko společně zahnali. Na památku toho si vzali Heřmani-Mrdičtí do erbu list lekna na paměť, že z lekna pošlo královským leknutí. Král to tak nenechal. Ačkoliv si vážil věrných služeb starého Heřmana, poslal znovu na jeho syny vojsko. Tentokráte město dobylo a všech dvanáct rytířů bylo pobito v tajné spojovací chodbě obou jejich sídel. Královští zničili i tvrz Kosteleckou a na jejím místě dal král vystavět kostelík. A hned se zde na stěně objevilo dvanáct klečících rytířů prosících o milost. Veškeré snahy o jejich zabílení byly marné. Neměli prý v hrobě pokoje. Nyní jich je na omítce pouze sedm. Ostatní již došli odpuštění za své činy.
Figura lekna v heraldice obecně symbolizuje čistotu, moudrost, pravdu a věrnost svým vlastním rodovým kořenům. Modrá barva se v heraldice objevuje v podobě kobaltové nebo ultramarinové modře. Tato základní heraldická barva byla odvozena z oblohy, potažmo z hladiny vodstev. Vyvolává v člověku pocit vážnosti, harmonické vyrovnanosti, tichosti a hloubky. Proto byla velice oblíbenou barvou nejen panovnických rodů. V heraldické symbolice značí věrnosti, víru, stálost a pokoru. Barva se váže k drahokamu safír a planetě Jupiter. V heraldické kresbě se vyjadřuje vodorovným šrafováním, což značí hladinu vody. Také u modře může časem docházet k jejímu chybnému rozpoznání, neboť vlivem prostředí může zezelenat.
Zajímavosti k barvám štítů se můžete dočíst také v díle Českomoravská heraldika od Augusta Sedláčka:
* Kolář, Martin a Sedláček, August. Českomoravská heraldika. Vyd. 2., v Argu 1. Praha: Argo, 1996-1997. 2 sv. (436, 743 s.). ISBN 80-7203-025-6. Dostupné také z: http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh1-135-143.pdf - o barvách od str. 136 dále
Nalezli jsme ještě další dva příspěvky pojednávající o znaku Heřmanova Městce, nemáme však možnost do nich nahlédnout, jelikož obě periodika jsou v Národní knihovně ČR dostupná pouze v rámci Národního konzervačního fondu, který se běžně nezpřístupňuje. Jedná se o následující:
* Vorel, Petr. Znaky měst - Heřmanův Městec. Mladá fronta Dnes, 1997, 8 (298). Příl. Východní Čechy Dnes, s. 2. ISSN 1210-1168.
* Periodikum Leknín, v jehož čísle z roku 1991 byl uveřejněn článek o znaku města. Časopis má ve fondu například Městská knihovna Heřmanův Městec, viz katalogizační záznam http://knihovna.mesto-hm.cz/katalog/l.dll?cll~P=25223. Dle Souborného katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skcp) také Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové (http://www.svkhk.cz/) pod signaturou I-550 275.
O praporu města jsme bohužel nenalezli žádnou zmínku. Prapory měst a obcí obecně se podle nepsaného pravidla odvozují od znaku. Barva štítu a hlavní figury je obvykle kombinována na list praporu v podélných pruzích stejné šířky. Poměr šířky k délce listu obvykle bývá 2:3. Právo užívat obecní symboly uděluje předseda Poslanecké sněmovny na základě doporučení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (VVVKMT). Vlajka či prapor Heřmanova Městce byl přijat 26.5.2000 (http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4890f247-3166-493b-a1ce-8d0bd17164e6). Obecní symboly jsou registrovány v databázi REKOS = Registr komunálních symbolů na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (http://rekos.psp.cz/).
Více informací k praporu by Vám mohlo poskytnout samo město Heřmanův Městec, Městská knihovna Heřmanův Městec (http://www.mesto-hm.net/knihovna/), která by Vám mohla dohledat zmínky o praporu v tisku, případně Regionální muzeum v Chrudimi (http://www.muzeumcr.cz/).
* Klaus, Alois. Heřmanův Městec a okolí: průvodce místopisný i historický. V Heřmanově Městci: A. Klaus, 1900. Str. 27-30. Zdigitalizováno a volně zpřístupněno v digitální knihovně Kramerius: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/1053307
* Výborný, Josef. Rod Mrdických z Mrdic v Čechách a na Moravě. Chrudimský vlastivědný sborník, 1999, 4, s. 9-24. ISSN 1214-6048. ISBN 80-902531-2-1.
* Čarek, Jiří. Městské znaky v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. S. 137. V digitalizované podobě přístupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 (v souladu s autorským zákonem k dispozici pouze na vybraných počítačích ve studovnách NK ČR): http://kramerius4.nkp.cz/se[…]4cf8-11e3-ad8c-005056827e52
* Janata, Václav aj. Heřmanův Městec. Heřmanův Městec: Leknín, 1994. 54 s.
* Pohanka, Henry. Heraldika v souvislostech. Vyd. 1. Praha: Agentura Pankrác, 2013. Str. 39, 150. ISBN 978-80-86781-21-1.
* Webové stránky Heřmanova Městce: http://www.hermanuv-mestec.cz/mesto/historie/
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
15.05.2015 11:00