zemský rabín H. B. Fassel

Text dotazu

Dobrý den, rád bych získal všechny dostupné informace, historikcé a životopisné o osobe
rabína Hirsch B. Fassela, narozeneho v 1802 v Boskovicích, zemrel roku 1883 v Madarsku, Nagy Kanisza. Dekuji

Odpověď

Dobrý d en,

Rabín Hirsch Baer Fassel se narodil 19.8.1802 v Boskovicích a zemřel 26.12. 1882.
Po svatbě se angažoval v obchodování, ovšem takovýto způsob života mu nevyhovoval a po studiích se stal rabínem. Je označován za jednoho z představitelů reforem. Po smrti Solomona Tiktina byl zvolen sněmem v Breslau jako "přidružený" rabín k Abrahamu Geigerovi, aby usmířil konzervativní část kongregace. Neúspěšně se ucházel o místo zemského a později moravského rabína, byl zvolen Samson Rafael Hirsch. Roku 1851 byl Fassel povolán do Nagy Kanyzsa.
Byl poměrně plodným spisovatelem. Publikoval kázání a pravidelně přispíval do židovských tisků, Např. Orient, Ben Chananja, Neuzeit, apod.Jeho prezentace židovského práva a rabínské etiky je dodnes považována za hodnotnou.
Mezi jeho díla patří:
Ein Wort zur Zeit beim Danfeste für die Errungenschaft der Freiheit. Vídeň, 1848
Reis- und Hülsenfrüchte am Pesach Eriaulte Speisen. Praha 1846 atd.

Zdroje:
Mikrofiš Jüdisches Biographisches Archiv (JBA), A-Iz, který je pro registrované čtenáře NK ČR dostupný v Referenčním centru NK ČR

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

15.02.2008 14:20

Jana píše:
Neděle 26.09.2021 16:49
Dobrý den, před asi dvěma roky jsem četla v nějakém textu (bohužel nemůžu dohledat), jak za rabína Fassela proběhla v Prostějově mezi členy židovské obce sbírka na pomoc požárem postižené obci Určice. Určický farář potom přišel osobně poděkovat do synagogy, což bylo na tehdejší dobu opravdu něco velikého. Prosím, nemohli byste mi pomoct dohledat tuto událost (ať ji ocituji správně). Děkuji moc
PSK - admin píše:
Úterý 12.10.2021 09:27
Dobrý den,

zmínku o události, kterou popisujete, jsme nalezli v publikaci „ Moravští Židé v době emancipace“ od Michaela L. Millera. Citujeme:

„Fassel v mezidobí věnoval úsilí o zlepšování vztahů mezi Židy a křesťany. V neutuchajícím boji za lepší situaci moravských Židů pochopil symbolickou moc smířlivých gest vůči okolní křesťanské populaci. Při nejedné příležitosti žádal Židy v Prostějově, aby pro své křesťanské „bratry“ v dobách nouze vybrali peníze. Kdyby šlo o dar určený jiné židovské obci, Fasselova výzva by pouze potvrdila všeobecně rozšířený dojem, že Židům jsou bližší vzdálení souvěrci než křesťanští sousedé. Fassel chtěl tyto představy rozptýlit projevy velkorysosti vůči spolupoddaným bez ohledu na jejich vyznání. Při pesachovém kázání v dubnu 1843 například vyzval prostějovské Židy ke sbírce pro oběti přírodního neštěstí regionu Krušných hor. V září 1843 apeloval na Židy své obce, aby finančně vypomohli obětem ničivého požáru v nedaleké vesnici Určice. Jak informoval pražský časopis Ost und West: „Důstojný rabi z [Prostějova], pan H. Fassel, opět využil své kazatelské výřečnosti [Kanzelberedsamkeit], aby nasměroval štědrost svých posluchačů tímto záslužným směrem.“ Údajně se vybrala „značná částka“.

Určický katolický kněz Petr Obdržálek učinil bezprecedentní krok a do prostějovské synagogy přišel vyjádřit vděk za onen štědrý dar. Jak uvedl Ost und West, nepromlouval k Židům „jako duchovní jiné víry, ale spíš jako lidská bytost, jež chtěla vyslovit díky před svými bratry“. Fassel v nadšené reakci na knězova slova dále rozvíjel myšlenku společného lidství a povýšil ji téměř na spasitelskou úroveň. Nastává den, kdy vlk a beránek spolu budou dlít, prohlašoval. „Překážky stojící mezi jednotlivými bratry jsou stále slabší,“ pokračoval, „a s Boží pomocí brzy padnou úplně“.
Skutečnost, že se tento článek objevil v předním německy psaném časopise v Čechách, není nijak překvapivá. Fassel nijak nešetřil energií, když se pokoušel publikovat své teologické eseje, a stejně odhodlaně usiloval o to, aby se o jeho nejnovějším úspěchu dozvěděla široká veřejnost. Ihned po Obdržálkově návštěvě Prostějova sepsal o tomto památném dni článek a obrátil se na Moritze Steinschneidera [v Praze] s prosbou, aby jej otiskl v Ost und West. Napsal mu, že si „skutečně zaslouží velkou pozornost. Na Moravě, na Hané a v Prostějově […] je takováto událost opravdu vzácná.“ Časopis Fasselův článek publikoval a událost – i Fasselovu sebeoslavnou výřečnost – tak přiblížil širší veřejnosti.“

Použitý zdroj:
MILLER, Michael L. Moravští Židé v době emancipace. Překlad Klára Míčková. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. S. 162-163. Židé - dějiny - paměť; svazek 1. ISBN 978-80-7422-307-5.

Krátká zmínka je pak dostupná také na následujících webových stránkách - https://stary.vecernikpv.cz[…]i-v-lepsi-vztahy-s-radnici.

S pozdravem služba PSK
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu