-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
je tvrzení, že Hynek z Poděbrad zemřel na syfilis, pravdivé? Uvádí dobové prameny opravdu tuto iformaci nebo něco, z čeho by se takto dalo usuzovat?
Moc děkuji a přeji krásný den!
Dobrý den,
velká většina zdrojů tuto informaci přebírá a uvádí. Hynek z Poděbrad je v nich uváděn jako první oběť syfilis na našem území. Otázka, zda Hynek z Poděbrad skutečně zemřel na syfilis, je ovšem na místě, neboť podle některých zdrojů se k nám syfilis rozšířila až z Ameriky po příjezdu Krištofa Kolumba, tedy po roce 1493. Možnost, že Hynek zemřel opravdu na syfilis ovšem není úplně vyloučena, protože se operuje i s další variantou, že syfilis byla v Evropě přítomná ještě před příjezdem Kryštofa Kolumba z Ameriky a shodou okolností se první oběti této nemoci v Evropě objevují právě v 90. letech 15. století.
V žádném z dostupných zdrojů jsme ovšem bohužel jasnou odpověď na Váš dotaz nenalezli. Tištěné zdroje původní zdroje dané informace neuvádějí (např. zápisy Hynkových lékařů či jiných účastníků jeho skonu). Novodobé zkoumání ostatků Hynka z Poděbrad nebylo pravděpodobně dosud taktéž provedeno.
Záznamy z knih o nemoci a smrti Hynka z Poděbrad:
"Jedno ze staročeských přísloví říká, že s čím kdo zachází, tím také schází... U Hynka to platilo doslova: jako jeden z prvních Čechů onemocněl syfilidou. Zemřel v pozdním létě roku 1492 na poděbradském hradě.
Jeho tělesné ostatky odvezl jeho bratr kníže Jindřich do Kladska a uložil je do rodinné hrobky při františkánském klášteře."
zdroj: ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437-1526, I. díl: Mezi Zikmundem a Jiřím z Poděbrad (1437-1471). Praha: Libri, 2010, str. 131. ISBN 978-80-7277-476-0. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:179e1a40-3314-11e8-8cf8-005056827e52
"Právě ve stejném roce (1492) na hradě v Poděbradech symbolicky umíral nejmladší syn slavného českého krále. Jeho tělo bylo dlouhodobě trápené pohlavní nemocí. Kolem jeho úmrtního lože stála jen malá hrstka věrných. Navzdory svému utrpení zůstal umírající kníže až do posledních chvil při plném vědomí, protože dokázal nadiktovat svou závěť a poslední pořízení. Světlo jeho bouřlivého a neklidného života dohaslo ve středu 11. července 1492. O jeho tělesné ostatky se postaral kníže Jindřich, který je důstojně převezl do Kladska a slavnostně uložil do připravené hrobky u františkánů."
zdroj: FELCMAN, Ondřej a kol. Poděbradové: rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. str. 106.
"Nebylo tedy divu, že se nakazil příjicí, na kterou v roce 1492 ve věku čtyřiceti let zemřel!
I když, něco k podivu na tom ale přece jenom je! Syfilis, jak se traduje, se přes mladé indiánky na Haiti, za vydatné spolupráce Kolumbových námořníků dostala do Evropy až začátkem roku 1493, kdy se Kolumbus vrátil ze své první objevitelské cesty! Tedy v době, kdy kníže Hynek byl již mrtev!?
Je to sice bez souvislosti, ale na tuto "francouzkou" nemoc se neumírá krátce po nakažení, ale až po dlouhých letech.
Nicméně už tehdy se prokázalo, jak jsme chytlaví na módní vlivy ze západu. Zejména, když jsou šmrnclé Amerikou, byť ještě neobjevenou. Již v roce 1495 je zaznamenána epidemie přijice na Moravě, a počátkem šestnáctého století byla Praha jednou z nejpostiženějších oblastí Evropy! Při takové rychlosti šíření nemoci se nelze ubránit dojmu, že srovnávání dnešního promiskuitního chování lidí s tehdejší dobou nemusí pro dnešek vyznít zrovna špatně! Navíc musíme vzít v úvahu, že turistický ruch tehdy přece jenom nebyl příliš rozšířen.
Je možné, že se lékaři pletou a kníže Hynek na syfilis nezemřel.
Vzhledem k výše uvedené rychlosti přenosu a vzniku epidemie uvádí věda pro přelom středověku a novověku ještě jinou možnost masového objevení přijice. Tato nemoc mohla být totiž v Evropě ve skryté podobě odedávna, jenom v inkriminovaném období z neznámých přičiň epidemicky propukla a - bohužel je tu dodnes ! Potom by ovšem náš hrdina Hynek, jak to má být v logice věci, mohl zemřít skutečně na syfilis a být tedy prvním!"
Zdroj: HÄNDL, Richard. Historie trochu jinak, aneb, Přemysl Oráč nebyl zemědělec. Třebíč: Akcent, 2003. s. 120.
Přední český odborník na kosterní pozůstatky Emanuel Vlček, který se shodou okolností věnoval též rozšíření syfilis v Čechách (viz jeho článek níže), Hynka z Poděbrad jako první oběť této nemoci neuvádí.
* https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1996/cislo-2/syfilis-cechach.html
Další článek o historii dané nemoci:
* MORÓC, Alexandr. Historie syfilis: mezi poezií a medicínou. Referátový výběr z dermatovenerologie. 2014, 56(5), 54-56. ISSN 1213-9106. Dostupné také z: http://referatovyvyber.cz/dermatovenerologie/
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
28.08.2019 15:43