-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Zajímá mě, kde bych našla podrobnější informace o historické Želivské stezce, co se po ní primárně přepravovalo, kudy přesně vedla atp.
Děkuji moc
"Želivská cesta V listině českého knížete Soběslava II. z roku 1178 je jmenována jako antiqua via, que conducit ad Seleu (CDB I, č. 287, s. 253). Průběh cesty je zde použit při vymezení rozsahu tzv. Svatavina újezdu. Želivská cesta tvořila jeho západní hranici a procházela zhruba v linii obcí Brzotice, Loket, Děkanovice, Dunice a Syrov. Někde v prostoru mezi Syrovem a Onšovem cesta překročila tok Martinického potoka, který je v listině Soběslava II. nazýván Liube (CDB I, č. 287, s. 253). Na 1. vojenském mapování je v tomto prostoru vodoteč překonána na dvou místech. První překračuje potok u Syrova, v místě dnešního můstku. Druhá možnost je mezi obcemi Onšov a Jiřičky. Po překonání vodního toku cesta pokračovala na jihovýchod do Želiva, ad Seleu (Tomek 1855, 321; Dobiáš 1927, 19)."
Zdroj: HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 26-27, mapa obr. 17 na s. 28. ISBN 9788021061002. Dostupné také z: https://hdl.handle.net/11222.digilib/127668.
Podrobnější informace k Želivské stezce a jejímu předpokládanému dalšímu průběhu naleznete v těchto pracech:
DOBIÁŠ, Josef. Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl. 1, Doba předhusitská. Pelhřimov: Musejní spolek, 1927, s. 19-20.
TUREK, Jaroslav. Antiqua via ad Seleu. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze. 1928, roč. 36, č. 4, s. 180-184.
RICHTER, Václav. K nejstarším dějinám Třeště. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1953, roč. 61, č. 1, s. 7-37. (Želivská stezka na s. 18-19)
MÁLEK, Jaromír. Zemské stezky na jihozápadní Moravě. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1962, roč. 70, č. 4, s. 193-197. (Želivská stezka na s. 195)
Další literatura ke starým stezkám:
KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 1997. ISBN 80-7028-091-3. (2. vydání 2002, Želivská stezka na s. 25, řazena mezi lokální a regionální stezky)
Květ, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Studio VIDI, 2011.ISBN 978-80-254-8927-7 (2. vydání 2017, 3. vydání 2023 - není ve fondu knihovny)
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Archeologický ústav AV ČR, Praha
11.03.2026 14:24