-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den vážení.
Ráda bych se zeptala na běžnou praxi u historických železničních společností, především u StEG (později kkStB a ČSD). Zajímá mě, zda bylo obvyklé, že se po vyložení zboží prodávaly nebo dávaly za odvoz dřevěné přepravní bedny ze skladů stanic. Nejde mi o archivní rešerši, pouze o potvrzení, zda tato praxe byla běžná.
Měla společnost StEG ve Vysokém Mýtě sklady?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
Vaše otázka je velmi zajímavá a dotýká se technických i provozních zvyklostí železniční dopravy v 19. a začátkem 20. století na území dnešní České republiky – tedy v období existence Rakouské společnosti státní dráhy (později Rakousko-Uherské společnosti státní dráhy, StEG), Císařsko-královské státní dráhy (kkStB) a nakonec společnosti Československé státní dráhy (ČSD).
Níže shrnu to, co je obecně známo.
1) Běžná praxe s dřevěnými přepravními bednami u historických železnic
Ve 2. polovině 19. století a počátkem 20. století byla velká část kusových zásilek balena v různých typech obalů – včetně dřevěných beden. Takové bedny byly často nutné pro přepravu zboží, které vyžadovalo pevný a tuhý obal (např. stroje, křehké díly, větší komponenty apod.) – vyplývá to i z tehdejších přepravních předpisů, kde jsou dřevěné bedny specifikovány jako součást balení a pojištění zásilek.
Co se obvykle dělo s bednami po vyložení zboží?
U zásilek balených v dřevu bylo běžné, že bedna byla vlastnictvím odesílatele (ne železniční společnosti).
Po doručení zásilky se bedny vracely zákazníkovi, daly se znovu použít jiným odesílatelem nebo byly likvidovány či prodány jako odpadový materiál – to byl standardní přístup u mnoha nákladních dopravců té doby (ovšem s regionálními variantami).
Železnice byly většinou spíše dopravcem než obchodníkem s obalovými materiály (obzvlášť před vznikem moderní logistiky), a proto obvykle neprovozovaly prodej obalů jako komerční činnost.
V praxi se mohlo stát (zvlášť na menších stanicích), že kusé dřevo, bedny či jiné opotřebované obalové materiály zůstaly na skladech/stanicích a byly buď znovu použity pro další zásilky, poskytnuty k odvozu drobným podnikatelům, nebo prodány za symbolickou cenu místnímu obyvatelstvu či podnikům.
Tato praxe zřejmě nebyla centrálně řízená železniční společností jako obchodní činnost, ale spíše odrážela lokální pragmatismus – pokud něco zůstalo a už to železnice nepotřebovala.
2) Měla StEG sklady ve Vysokém Mýtě?
StEG (Rakouská společnost státní dráhy, později Rakousko-Uherská společnost státní dráhy) byla velká železniční společnost působící v celém Rakousku-Uhersku a provozovala tratě i na území dnešní ČR. (Více o ní na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_spole%C4%8Dnost_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy)
Konkrétní doklady existence skladů pro nákladovou dopravu přímo ve Vysokém Mýtě by bylo nutné dohledat v regionálních archivech či specializovaných historických pramenech – obecně se lze domnívat, že takové sklady tam byly, protože Vysoké Mýto bylo ve 2. polovině 19. století významnější železniční uzel v českém prostředí.
Shrnutí
1. Dřevěné přepravní bedny byly v dané době běžnou součástí balení zásilek a po vyložení zboží se s nimi obvykle nakládalo lokálně – buď se vracely, opětovně používaly, nebo byly likvidovány/prodány.
2. Železniční společnosti je typicky neprodávaly jako komoditu, ale poskytovaly prostor a materiál v rámci provozu.
3. Lze předpokládat, že StEG měla sklady a skladovací prostory i ve stanicích jako Vysoké Mýto (německy Hohenmauth).
Další zdroje
S dotazem na dobovou železniční praxi přímo ve Vysokém Mýtě by bylo nejlepší se obrátit na specializovanou Knihovnu ČD (http://odis.cd.cz/default.asp), případně na Muzeum ČD (nostalgie@cd.cz).
Lze se také pokusit dohledat konkrétní informace v dalších zdrojích, jako je například vydání Vysokomýtského kulturního zpravodaje z roku 1982 věnované 100. výročí tamní železnice (viz https://www.chocen-litomysl.cz/historie-publikace-100-let-zeleznice-chocen-vysoke-myto-litomysl.html , informace o dostupnosti najdete zde: https://www.knihovny.cz/Record/caslin.SKC01-007778233?sid=33557373 ).
Webové stránky:
Rakouská společnost státní dráhy, https://cs.wikipedia.org/wi[…]st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy
Císařsko-královské státní dráhy, https://cs.wikipedia.org/wi[…]st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy
Cizojazyčné webové stránky:
Österreichisch-ungarische Staatseisenbahngesellschaft, https://austria-forum.org/a[…]Staatseisenbahngesellschaft
NStB – Sedletz bis Hohenmauth, https://de.wikipedia.org/[…]/NStB_%E2%80%93_Sedletz_bis_Hohenmauth
Vysoké Mýto (Historický atlas měst), http://towns.hiu.cas.cz/[…]/vysoke-myto-resume-de.pdf
a další.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní technická knihovna
28.01.2026 14:39