Zámek Lipnice nad Sázavou

Text dotazu

Zdravím, nedávno jsem viděl na ČT2 dokument o hradu Lipnice. Kromě mnoha dalších zajímavostí mě zaujalo, že průvodce vyprávěl u kaple sv. Vavřince, kde bylo asi 6 vyobrazení, 4kladná a 2 záporná - vyobrazení ďábla a "Svině kojící dva židy". Průvodce říkal, že se jedná o klasickou formu středověkého antisemitismu. Chtěl bych se tedy zeptat na více informací o tomto vyobrazení. Dále, jestli něco podobného u nás či někde jinde v Evropě taky je/bylo a či snad nemá vyobrazení předlohu v Kapitulské vlčici pod kterou byl Romulus a Remus, protože mi to přišlo na první pohled velmi podobné, ale vyobrazení si už moc nepamatuji. Byl bych Vám proto moc vděčný, kdybyste mi mohli předložit fotografii tohoto vyobrazení. Na internetu jsem našel jen na stránkách obce toto: Kaple svatého Vavřince přiléhající k budově hradního paláce, byla postavena na druhém nádvoří kolem roku 1325. Nebyla orientována, polygonálně uzavřen byl presbytář sklenut křížovou klenbou. Žebra klenby jsou svedena do dekorativních konzol s figurálními motivy (svině kojící dva židy, ďábel). Díky za odpověď.

Odpověď

Dobrý den, rádi bychom se Vám omluvili za prodlení v odpovědi, které bylo způsobeno nemocí. Bohužel, i když existuje několik publikací týkajících se hradu v Lipnici nad Sázavou, v žádné z nich jsme nenašli podrobné informace o tomto konkrétním vyobrazení. Stručně se o něm zmiňují Bohumil Řehák a Jan Wenda - autoři knihy Z černých hodinek pod hradem Lipnicí: "Při odstraňování oratoře byly také objeveny kamenicky mistrovské ozdoby žeberních patek s hlavami lidí, zvířat a ptáků. Patka nad vchodem znázorňuje drasticky výjev židů, ssajících mléko ze svině" (Řehák, B. - Wenda, J.: Z černých hodinek pod hradem Lipnicí. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1954, s. 37); dále také autor brožury Lipnice n. S. z r. 1959: Žebrová klenba, sevřená velkými terčovými svorníky, spočívá na plastických konsolách, zdobených maskami a jinými plastickými motivy. Mezi motivy je i satirická alegorie židovstva - prasnice - doklad latentního antisemitismu 14. století" (Lipnice n. S. : hrad a městečko. Jihlava: Krajský vlastivědný ústav v Jihlavě, 1959, s. 18).

O původu samotného motivu jsme našli informaci v knize Jewish-Christian encounters over the centuries.Vyobrazování Židů jako zvířat či bytostí na pomezí člověka a zvířete bylo poměrně rozšířeno ve středověké evropské ikonografii a polemikách a jeho účelem bylo přispět k dehumanizaci tohoto etnika v povědomí běžných křesťanů. Hojně se v křesťanských polemikách vyskytovaly metafory dobytku, mnohdy v hodně drastické formě: ku přikladu sv. Jan Chrysostom přivolává metaforu kozy, prasete, koně atd. - Žid má být, jako starý kůň, určen k porážce.
V 13. století se, zejména v německém sakrálním umění, staly hodně populární sochy zobrazující Židy jako svině nebo svině jako Židy. Tento ikonografický motiv je nazýván "Judensau" ("Židovská svině") a byl pravděpodobně převzat od raně středověkých spisovatelů, Isidora ze Sevilly a Hrabana Maura, pro něž symbolizoval lenost, chamtivost, požitkářství (v tvorbě těchto spisovatelů nebyla ještě ovšem účelem této alegorie propagace protižidovských postojů). V pozdním středověku se motiv "Judensau"
transformoval do podoby sprostého a agresivního antisemitského stereotypu.
Objevoval se obzvlášť hojně v německojazyčných oblastech, kromě církevního umění i jako prvek výzdoby oficiálních budov a dokonce i soukromých domů.
Rozšiřování podobných vyobrazení hodně napomohl vynález tisku. Občas měly decentnější podobu - jako např. vyobrazení Židů jezdících na sviních, mnohdy však byly i velmi nechutné až drastické (prasnice vyprazdňující se na Židy, kteří zároveň jedí její výkaly). Hrozivým důsledkem ideje "Judensau" byly i ponižující rituály uplatňované na Židech účastnících se soudních sporů (nutno zmínit, že v judaismu je veškerý kontakt s prasetem, jakožto "nečistým" zvířetem, považován za hanebnost).
Martin Luther se zapříčinil k rozšíření obzvlášť obscénní verze motivu, když popsal scénku, která se podle něj údajně odehrála ve Wittenbergu: místní rabín měl v rámci zvláštního rituálu nechat zabit svini a nutit několik Židů aby sáli její prsní bradavky, čimž chtěl dospět lepšího porozumění Talmudu.
Navzdory zjevné nesmyslnosti onoho Lutherova svědectví si tento motiv oblíbilo mnoho luteránských i katolických spisovatelů - zobrazení wittenberské "Judensau" se i v dalších staletích vyskytovalo v knihách, časopisech, na plakátech. V českém prostředí se podobný motiv (prasnice podepsaná jako "Židovská internacionála" kojí socialnědemokratické poslance) objevil např. v antisemitské karikatuře v časopise Hrom z r. 1899 (karikaturu můžete vidět v publikacích: Frankl, M.: "Emancipace od Židů" :
Český antisemitismus na konci 19. století. Praha - Litomyšl: Paseka, 2007 a Soukupová, B.: Česká společnost před sto lety : identita, stereotyp, mýtus.
Praha: SOFIS, 2000).

I když může tento motiv přivolávat asociace s jinými vyobrazeními lidí kojených zvířaty, zřejmě nemá s nimi žádnou podstatnou souvislost. V různých variantách ztvárnění podobných mýtů se totiž jednalo spíše o zdůraznění kladných, nadlidských schopností takto kojených postav: statečnosti, odhodlanosti, síly. Vlčice (zobrazení Kapitolské vlčice můžete vidět na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Capitoline_Wolf) se v roli zvířete kojícího člověka vyskytuje v kultuře často - kromě mýtu o založení Římu i v příběhu o keltském vůdci Cormacovi, v čečenských pověstech (přirovnání Čečenů ke štěňatům vlčice je dokonce jedním z motivů v čečenské hymně) a japonských lidových příbězích.

Zdroje:

Řehák, B. - Wenda, J.: Z černých hodinek pod hradem Lipnicí. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1954

Lipnice n. S. : hrad a městečko. Jihlava: Krajský vlastivědný ústav v Jihlavě, 1959

Perry, M. - Schweitzer, F. M. (edd.): Jewish-Christian encounters over the centurie : symbiosis, prejudice, Holocaust, dialogue. New York: Peter Lang, 1994

http://en.wikipedia.org/wiki/Wolves_in_folklore,_religion_and_mythology

http://pl.wikipedia.org/wiki/Wilk_w_kulturze.

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

10.12.2009 15:57

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu