Zámek Hainspach

Text dotazu

dějiny a nejstarší vyobrazení zámku Hainspach/ Hanšpach /Lipová u Rumburka, okres Děčín znám vedutu W. Rau 1850 a skleněné negativy z roku 1930
stále mi chybí regionální vlastivědná literatura 19. století + vyobrazení před rokem 1850 a po roce 1900, dále pak po květnu 1945.
neznám ani německá periodika z okresu Děčín a Šluknovsko, nějaký časopis se společenskou rubrikou z let 1890-1930, kde bych se dozvěděla o majitelích zámku Pamětníci byli vyhnáni a dnešní "nálet" nic moc neví.

Odpověď

Dobrý den,
v našich dostupných zdrojích jsme toho mnoho nedohledali. Doporučujeme Vám, obrátit se přímo na obec Lipová: http://www.lipova.cz/ , kde Vám jistě rádi poradí, kde hledat další informace a zobrazení zámku. Také se zkuste obrátit na Severočeskou vědeckou knihovnu Ústí nad Labem: http://www.svkul.cz/.

Internetové zdroje:

*http://www.hrady.cz/index.php?OID=1581
*http://www.hrady.cz/index.php?OID=2297
*http://www.castles.cz/zamek-lipova/popis.html
*http://www.lipova.cz/zamek-v-lipove.a11.html – zde najdete staré fotografie zámku
*http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4891 – zde najdete staré fotografie zámku

V knize Jiřího Úlovce Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech (viz seznam zdrojů) najdete na stránkách 439-443 fotografie zámku z roku 1974 a 1988. Zde najdete i pěkně popsanou historii zámku.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku:

Lipová – starý zámek

15 km západně od Rumburka

Osadu Lipovou, o níž je prvotní písemná zpráva z r. 1418 založil v době vrcholící kolonizace na skolnku 13. stol. nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé. Správním centrem oblasti se stal počátkem 14. stol. nový hrad Honštejn.
Za husitských válek se mnohokrát bojovalo v blízké Lužici a podle dochované tradice bylapři tažení husitů do Německa na podzim 1429 obsazen ai Lipová.
Když Berkové z Dubé postoupili r. 1443 hrad Honštejn saským knížatům a učinili svým sídlem Tolštejn, připadla k němu také obec Lipová. Tolštejnské panství však Berkové z Dubé dlouho neudrželi, neboť r. 1485 je prodali rytíři saského původu Hugoltovi ze Olejnic. Šlejnicové zvelebili svá panství horním podnikáním a hospodařením ve vlastní režii, zejména chovem ovcí.
Podle tvrzení regionálního historika J. Fiedlera vybudovali Šlejnicové kolem r. 1500 v Lipové zámek.
Po smrti Jiřího Olejnice došlo r. 1566 k rozdělení jeho dědictví mezi čtyři syny: Hugoltovi připadly Lovosice, ostatní bratři si rozdělili Tolštejnsko na samostatná panství Rumburk, Šluknov a Lipovou. Panství Lipovou, na němž se při této příležitosti uvádí „rytířské sídlo“, dostal Jan ze Olejnic, který se usadil v Lipové. A. Sedláček uvádí vznik zámku právě do souvislosti se vznikem samostatného panství, tedy po r. 1566.
Rozsáhlým podnikáním se však Šlejnicové zadlužili a museli v r. 1602 panství prodat Kinským. Ale Vilém Kinský ze Vchynic se zúčastnil valdštejnského spiknutí a v r. 1634 byl společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu zavražděn. Panství Lipová propadlo konfiskaci.
Od české komory získal Lipovou darem hrabě Volf Mansfeld, držící od r. 1623 Šluknov. Soustředil tak ve svých rukou území, jež kdysi za Berků z Dubé tvořilo celek. Po Volfovi držel Lipovou jeho syn Karel Adam, po jehož smrti r. 1662 došlo k rozdělení majetku. Lipovou zdědili Marie Markéta, provdaná Slavatová z Chlumu, a její bratr František Eusebius Trautson, děti Kristiny Alžběty z Mansfeldu, provdané Tratsonové z Falknštejna. Později se d+dictví soustředilo v rukách Marie Markéty.
Za ní vypuklo na lipovském panství počátkem dubna 1680 velké nevolnické povstání jako reakce na neúměrné zvýšení povinností kodofikovaných v nově založeném urbáři. Marie Markéta Slavatová prodala r. 1696 panství Lipovou své dceři Marii Anežce, provdané za Františka Viléma Salma-Reifferscheida.
Když Salmové postavili v Lipové u rybníka nový zámek, byl starý zámek v l. 1740-1742 proměněn v pivovar, sýpku a byty zaměstnanců. Těmito přestavbami byl původní ráz objektu zcela změněn, takže v interiéru a exteriéru ztratil znaky někdejšího panského sídla.

Lipová – nový zámek

Sňatkem Marie Anežky Slavatové s Františkem Vilémem Salmem-Reifferscheidem, dědičným maršálkem kurfiřtství kolínského, připadlo panství do dědičného držení Salmů. Místo starého, již nevyhovujícího zámku nechla v l. 1737-1739 Leopold Antonín Salm.Reifferscheid postavit u rybníka nový, barokní zámek, jehož vzhled se do současnosti prakticky nezměnil. Je to zděná, hladce omítnutá dvoupatrová trojkřídlá stavba s valbovou střechou a vikýři. Před zámkem je dvůr otevřený do anglického parku, obehnaného asi 1 m vysokou kamennou zídkou. Na otevřené straně do dvora stojí pravoúhlý portál do výše přízemí s bočními pilastry. Pod francouzským oknem v nadpraží nesou lví hlavice balkón. Nad oknem je trojúhelníkový fronton. Středí část průčelí s rizalitem je uzavřena trojúhelníkovým štítem a hodinovou vížkou. V bočních stěnách křídel jsou pravoúhlé portály v ose se světlíkem. Nádvoří uzavírá terasa vyhnutá nad parkem. Nároží jsou armována, horizontální členění je provedeno kordónovou římsou. Ve středním rivalitu je sdružené okno zavřené segmentovým štítem a reliéfem erbu s korunou, neseným dvěma lvi, se zbraněmi a válečnými emblémy v bocích. Okna jsou pravoúhlá v hladkých rámech. V přízemí jsou místy zachovány valené klenby s lunetami, patra mají ploché stropy. Na nádvoří stojí obdélná kašna s reliéfními sochami na poprsnici.
Salmové drželi panství Lipovou až do r. 1891, kdy vymřeli po meči. Dědičkou se stala Jana Salmová-Reifferscheidová, provdaná za Josefa Osvalda I. Thuna-Hohensteina. O něco později byla Lipová začleněna do kláštereckého thun-hohensteinského fideikomisu.
Za první pozemkové reformy v r. 1924 se stal nový zámek v Lipové soukromým majetkem a po druhé světové válce připadl státu.

Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost:

Haňšpach – tvrz, starý zámek, nový zámek

Podle nepotvrzené domněnky zde stála tvrz již v první polovině 14. stol. Kolem roku 1500 zde vybudovali Šlejnicové zámek ( z dnešního pohledu tzv. „Starý zámek“) Stavební materiál však čerpali z trosek tvrze ve Velkém Šenově. V letech 1737-1739 nechali Salmové místo již nevyhovujícího starého zámku vystavět u rybníka nový – barokní zámek a sousední starý proměnili v pivovar, sýpku a byty sloužících. Dnes jsou ze zámku („nového“) ruiny a bojuje se o jeho záchranu.

Další doporučené zdroje:

*Severočeský kraj v tisku 1990 : soupis publikací a článků.. Severočeský kraj jako celek - Lipová - (zámek). Severočeská vědecká knihovna (Ústí nad Labem, Česko). Ústí nad Labem  : Státní vědecká knihovna, 1998. 254 s. Edice Prameny k souběžné regionální bibliografii Čech a Moravy.

Krajská věd. knih. – Liberec.
Severočeská vědecká knihovna - Ústí nad Labem.

* SUŠANKA, Josef. Zámky, hrady, kulturní památky v Severočeském kraji. Ústí nad Labem : KKCR Kraj. komise cestovnícho ruchu : Kraj. středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1986.

*TALLER, Ivan. Abeceda tvrzí, hradů a zámků našeho regionu. Region Nisa. Roč. 3, č. 105 (19930709), s. 12.

Dostupný v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

*VÁŇA, Václav. Dobové litografie severočeských zámků. Ústí nad Labem : Kraj. středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1986.

*ZIERNGIBL, Roman. Geschichte der Propstei Hainspach. München, 1802.


Použité zdroje:

*Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [Díl] 3., Severní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1984. 661 s.

*ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. 1. díl. A-M. 1. vyd. Praha: Libri, 2003.ISBN 80-7277-099-3.

*Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 250 s. ISBN 978-80-254-1704-1 (váz.).

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.05.2010 12:37

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu