zajímal by mě původ slova Heligónka

Text dotazu

hledal jsem toto slovo ve slovníku spiosvné češtiny a tam není, mám pocit že ani ve slovníku obecné češtiny. Sám mám dvě teorie - buď je to podle malých plechových "trumpetek", které jsou typickým znakem takové tahací harmoniky nebo podle německé firmy Helicon, která zřejmě kdysi takové nástroje vyráběla, ale nevím, kdo to vynalezl, kde to má původ, jaký to má např. německý nebo anglický ekvivalent atd. To slovo je v podstatě všeobecně známé a nepůsobí na mě dokonce ani jako nespisovné, ale dopátrat se stále nemohu.

Odpověď

název heligonka je patrně odvozen od dechového nástroje heligón. Heligón nebo někdy helikón je druh žesťového nástroje, od řeckého helix (genitiv helikos) točitý

viz helikoptéra vrtulník. Z franc. hélicoptére, umělé slovo z franc. hélice vrtule, a to z řec. helix točitý a pteron pero, pták (přenes. letoun)

Zdroj: HOLUB, Josef, LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967.

 

Zde další vysvětlující informace z různých zdrojů:

Označenie heligónka je odvodené od názvu dychového basového nástroja heligónu, ktorého zvuk „heligónové basy“ svojou hlbokou polohou vzdialene pripomínajú.

https://sk.wikipedia.org/wiki/Helig%C3%B3nka

 

Heligónky sú v podstate diatonickými harmonikami a i spôsob hry na nich je identický. Rozdiel však je len v tom, že na ľavej (basovej) strane majú vmontované tzv. heligónové basy, ktoré dávajú heligónkam charakteristický hlas. Zvuk heligónových basov je hlbší a výraznejší, čím pripomína zvuk trúbky – heligónky. Práve od nej tieto harmoniky, resp. od podobného charakteru hlasu basov dostali názov heligónky. Pri zbežnom pohľade na diatonickú harmoniku sa teda nedá hneď určiť, či je to heligónka alebo nie. Musí sa to len počuť, no zvuk heligónových basov je nezameniteľný.

Heligónka sa preto volá heligónkou, lebo má v svojej ľavej (basovej) strane osadené tzv. heligónové hlasy a tie pri hre vydávajú hlboký mohutný zvuk pripomínajúci svojím charakterom zvuk trúbky heligóny z dychového orchestra. Teda heligónkou v podstate môže byť akákoľvek harmonika a to, či ňou naozaj je, sa dá zistiť/overiť jedine sluchom. Názov heligónka sa však udomácnil hlavne v spojitosti s diatonickými gombíkovými harmonikami - samozrejme len s tými, ktoré majú osadené heligónové hlasy. Z toho vyplýva, že všelijaké tie novodobé (prevážne vo farebných plastových skrinkách) harmoniky Populárky, Hohnerky, Firottky, atď.... nie sú v drvivej väčšine prípadov heligónkami.

http://www.heligonka.sk/historia

 

Nejznámějšími typy tahací harmoniky jsou akordeon a heligonka. Rozdíl mezi nimi je patrný na první pohled: akordeon má klávesy uspořádané jako klavír, heligonka má místo kláves knoflíky. Další rozdíl zaznamenáme při poslechu: u akordeonu nezávisí výška tónu na směru pohybu měchu, u heligonky se výška tónu mění. Heligonka je navíc doplněna o zesílenou basovou část. Za svůj název vděčí hudebnímu nástroji helikonu, jehož hluboký zvuk vzdáleně připomíná.

Zdroj:  Slovník současné češtiny. Brno: Lingea, 2011.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:91ef3f70-dea3-11e6-b333-5ef3fc9ae867

 

helikon, -u m (ř) hud. dechový žesťový, nátrubkový nástroj, užívá se zvlášť v dechové hudbě, kontrabasová tuba svinutá do oválu

helikonista [-ny-], -y m hráč na helikon

helikonka, heligonka, -y ž (ř) hovor, a slang

tahací harmonika mající pouze diatonickou řadu tónů pro pravou ruku a pro levou jen několik akordů, diatonická harmonika

Zdroj: KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2005.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:038929a0-d062-11e3-93a3-005056825209

 

hélice (elís) fr. šroubovnice; vrtule, (lodní) šroub

heligonka diatonická tahací harmonika;

helikon hluboký velký dechový hudební nástroj; varhanní hlas

Zdroj: PECH, Vilém. Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání . Praha: Kvasnička a Hampl, 1948.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:90a6d5b0-712c-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f

 

Heligón nebo helikón je žesťový dechový nástroj, který vznikl z tuby vytočením její ozvučníkové části tak, aby spočívala na rameni hráče. Tím pádem je heligón nedocenitelný při hře v pochodu, neboť tuba je pro svou hmotnost a rozměry pro hru v pochodu vysoce nepraktická.

Heligón se staví ve dvou základních provedeních, a to menší v F ladění (použitelný rozsah H1-f1) a větší B ladění (použitelný rozsah F1-malé b). Mimoto existují i deriváty, např. heligón v C nebo Es ladění.

V hluboké poloze je tón heligónu velmi sytý a tvrdý, ve vyšší poloze naopak měkký a blíží se charakterem např. barytonu. Výhodou vyplývající ze stavby nástroje je to, že zvuk na rozdíl od tuby nejde vzhůru, ale vhodným natočením hráče jej lze směrovat přímo k posluchačům.

Heligón je v současné době na markantním ústupu a mnoho dechových kapel používá výhradně tuby.[zdroj?] Důvodem může být to, že většina učitelů a dirigentů preferuje měkký tón tuby oproti dosti tvrdému (i když též sytému) tónu heligónu.[zdroj?]

V České republice vyrábí heligóny továrna V. F. Červený a nabízí je pod sortimentem firmy Amati Kraslice. Cena heligónu se pohybuje kolem 80 000 Kč.

Příbuzným nástrojem heligónu je pak v zámoří používaný suzafon. Jeho tón je ještě tvrdší než tón heligónu, a je i ostřejší a průraznější.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Helig%C3%B3n

 

Obor

Hudba

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.05.2017 22:36

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu