Významné nemoci významných českých panovníků

Text dotazu

Dobrý den. Rád bych se dozvěděl, jakými nemocemi
byli postiženi někteří významní čeští panovníci. Předem děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

antropologicko-lékařské zkoumání ostatků českých králů provedl Prof. MUDr. et RNDr. h.c. Emanuel Vlček, DrSc. Knižně zpracované výsledky tohoto zkoumání můžete nalézt v publikacích:

* VLČEK, Emanuel. Jak zemřeli : významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství. 1. vyd. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-200-0400-9.

* VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. I. díl, Nejstarší Přemyslovci. 1. vyd. Praha : Vesmír, 1997. ISBN 80-85977-09-5.

* VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. II. díl, Čeští králové I. 1. vyd. Praha : Vesmír, 2000. ISBN 80-85977-30-3.

* VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. III. díl, Čeští králové II. 1. vyd. Praha : Vesmír, 2000. ISBN 80-85977-30-3.

Další literatura k tématu:

* RAMBA, Jiří. Slavné české lebky : antropologicko-lékařské nálezy jako pomocníci historie. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. ISBN 80-7262-325-7.

* BANKL, Hans. Nemoci Habsburků : z chorobopisů velké panovnické dynastie.1. vyd. Praha : Brána : Euromedia Group - Knižní klub, 2000. ISBN 80-7243-062-9.

Písemné doklady o chorobách a úrazech Přemyslovců jsou velmi ojedinělé.

Výzkum kosterních pozůstatků Přemyslovců neprokázal žádnou závažnější dědičnou chorobu, která by se na kostře projevila. U posledních Přemyslovců již máme některé písemné zprávy o zdravotním a duševním stavu těchto panovníků. Václav I. zemřel, dle historických zpráv, na mrtvici a část života byl slepý na jedno oko, které mu údajně poranila při lovu větev.

Přemysl Otakar II. byl zabit německými vojáky po bitvě na Moravském poli smrtelnou sečnou ranou do čelní části hlavy a dalšími 17 - 18 ranami. Jeho syn, Václav II. zemřel na plicní tuberkulózu. Zdá se, že někteří Přemyslovci byli stiženi méně či více závažnou dušení chorobou. Nejvýrazněji se tato nemoc projevila u Václava II., který trpěl úzkostnými stavy, strachy (fobiemi), vtíravými myšlenkami(obsesemi), nutkavým jednáním, podezíravostí, vztahovačností, depresivními stavy, sebeobviňováním a sebepoškozováním. Již u Václava I. je známá jeho fobie ze zvonění zvonů. Chování jeho otce, Přemysla Otakara II., se vyznačovalo častou přehnanou agresivitou.

Lucemburkové, kteří nastoupili po Přemyslovcích na český trůn, trpěli dědičnou krátkozrakostí. U Jana Lucemburského vedla slabozrakost v kombinaci s možným zeleným zákalem až k oslepnutí. Také Karel IV. trpěl jistou oční nemocí, která ovšem byla úspěšně vyléčena. Karel IV. za svého života utrpěl celou řadu zranění (páteře, kloubů, lebky a jiných kostí). Dvakrát vážně onemocněl (bohužel, prameny se nezmiňují o příčině nemocí - při prvním onemocnění v roce 1350 nemohl hýbat žádnými končetinami - oficiálně se uvádělo, že byl císař otráven, historikové se ovšem domnívají, že se mohlo jednat o zranění páteře. Druhá nemoc v roce 1371 není blíže specifikována.).

Karel IV. trpěl v druhé polovině života chronickou dnou, která mu ztěžovala pohyb. Konec života císaře Karla IV. zapříčinil úraz krčku stehenní kosti, ke kterému se přidal zápal plic.

Rodinnými sňatky uvnitř rodu Habsburků došlo k posílení některých rodinných chorob, jakými byly různé duševní poruchy a epilepsie. Habsburkové podléhali běžně rozšířeným nemocem, jakými byly nešťovice či tuberkulóza.

(BANKL, Hans. Nemoci Habsburků : z chorobopisů velké panovnické dynastie)

Z habsburských panovníků můžeme pro zajímavost zmínit chorobopis císaře Rudolfa II.

Tento svérázný český panovník se v mládí nakazil syfilidou, která ho sužovala celý život. Spolu s maniodepresivní psychózou měla vliv na jeho duševní zdraví a trápila jej i fyzicky. Neblahý vliv na jeho zdraví mělo také léčení této nemoci rtutí. Kromě syfilidy trpěl také plicní nemocí (pravděpodobně tuberkulózou), jaterními problémy a vodnatostí.

(VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. (III.))

Další zajímavé informace k danému tématu naleznete ve výše uvedené literatuře.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.12.2010 10:22

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu