-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zjistil jsem že slovo: rodina stejně jako slovo rodit vychází ze staroslovanského slova s významem: pokolení, původ nebo příbuzenství. Tento smysl mají i veškerá hebrejská slova v SZ Bible a jedno řecké slovo v NZ Bible. Zajímá mne, kdy slovo rodina vzalo dnešní význam manželů s dítětem nebo dětmi. Smyslem manželství podle Bible je absolutní sjednocení manželů: PROTO MUŽ OPUSTÍ SVÉHO OTCE I MATKU, PŘILNE KE SVÉ MANŽELCE A BUDOU TI DVA JEDNO TĚLO. Smyslem ženy podle bible je, ABY BYLA MUŽI POMOCÍ JEMU ROVNOU. Teprve Římskokatolická církev pod náporem gnosticismem ovlivněných osob zavedla že SMYSLEM MANŽELSTVÍ JE PLOZENÍ DĚTÍ. A smyslem ženy MATEŘSTVÍ (případně i duchovního - jejich výmysl řeholního stavu). I když se k tomu již dnes nehlásej. Zajímá mne tedy, kdy se zavedlo slovo RODINA do jazyka a to především v jeho dnešním významu manželů S DĚTMI? Děkuji za odpověď
Dobrý den,
z výkladů českých etymologických slovníků vyplývá, že původ slova rodina je shodný u slovanských jazyků (základ ve staroslověnštině) a nachází se ve slovech „rod“, „rodit“, „úroda“, „růst“ (podobná slova užívají v polštině, ruštině, srbštině, chorvatštině). Propojení s manželstvím a dětmi je zde bezprostředně přítomné; je tím „naznačena jednak těsná souvislost rodinné skupiny s rodem jako početnější skupinou příbuzných, kteří se považují za potomky společného (rodného) předka (po otcovské i matčině linii), jednak to, že nejdůležitější činností, kterou r. vykonává, je rodit potomstvo.“ (Sociologická encyklopedie)
Odlišný původ má pak slovo rodina v jiných jazycích pocházejících z dalších jazykových rodin:
„Staří Řekové neznali pojem r. v našem smyslu, nahrazovali jej buď pojmem ,oikos', což je spíše rodinné hospodářství (zájmem městských států bylo udržení stabilního počtu těchto hospodářství z důvodů ekon. a vojenských), nebo pojmy ,anchisteia' či ,syngeneia', které postihují spíše příbuzenství, ale také majetkové společenství s dominantním postavením otce-občana (jeho zákl. povinností bylo dát syny starší než 18 let zapsat do dému a tím z nich učinit občany). Paralelní římská ,familia', která je etymologickým základem pro ,rodinu' v mnoha jazycích, se skládala z rodičů a dětí (popř. manželů a manželek dětí), ale také z otroků, kteří náleželi k majetku r.“ (op. cit.)
Familia. Online. Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. S. 5–6. Dostupné také z: https://cs.wikisource.org/[…]/Familia [cit. 29. 7. 2026].
FIŠEROVÁ, Vlasta. Rodina. Online. In: Sociologická encyklopedie. Stránka byla naposledy editována 10. 11. 2018. Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Rodina [cit. 29. 7. 2026].
HOLUB, Josef a František KOPEČNÝ. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952, s. 313. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:d67aca20-9270-11e2-8f81-5ef3fc9ae867
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 542. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:467ad2c0-65d6-11e6-aed5-5ef3fc9ae867
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
24.07.2026 15:44