-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím o přesný výklad významu slova autodafé, s jeho historickými kořeny.
Dobrý den !
(portug.; špan. Auto da fé, z lat.actus fidei výkon víry) veřejné a slavnostní prohlášení rozsudku inkvisičního spojené s kázáním, později pak již též vykonání rozsudku tohoto. V obecné představě zanmená a.d.f. vůbec upálení (kacířů, čarodejnic), ve skutečnosti však pojem a.d.f. je mnohem širší : bylo mnoho a.d.f. , při kterých nebyl utracen jedinný lidský život, nýbrž nanejvýše hořely svíce kajícníků, na znamení že smířeni jsou s církví. A.d.f odbývalo se zpravidla některou neděli mezi svatodušními svátky a adventem, často v některý velký církevní svátek. Bylo li mnoho inkvizitův a kladlo-li se jim příliš věcí za vinu, vyžadovalo často vykonání a.d.f. několik dnů. Zahájilo se slavnostním průvodem, v jehož čele šlo sv. Officium, příslušníci inkvizičního soudu, za ním pak řeholníci všech řádů z města i okolí, napřed dominikáni; vpředu nesl se zelený kříž, který pak byl vztyčen na vrcholku popraviště. Slavnost zvýšena hudbou a průvod zakončen aguacilem sv. Officia. Druhý den zrána vyvedeni byli inkvisiti k vlastnímu a.d.f., a to buď teprve do kostela, kde prohlášen jim rozsudek a odtud na popraviště, anebo přímo na popraviště. Napřed šli uprostřed aguacilův inkvisiti, oděni dle tíže jim odměřeného trestu. Ke smrti odsouzení oblečeni byli v kutnu zvanou sanbenito ( od saccus benedictus = zasvěcený pytel), na hlavě pak měli čepici, pomalovanou pitvornými postavami ďábla apod. (coroza). Dle tíže trestu poznamenáni byli úplně nebo částečně kříži. Kdo měl být zardoušen, měl na krku oprátku. Ku konci nesli se podobizny uprchlých a tělesné pozůstatky těch, kdož zemřeli před vykonáním ortele. Na popravišti rozestaveni byli inkvisiti tak, že nejvýše stáli odsouzení k smrti ( relajados), pod nimi ti, kdož měli jinými tresty odpykati a s církví býti usmířeni ( reconciliados a penitenciliados). V popředí, na povýšeném místě umístěn byl inkvisiční soud, na pravo od něho duchovenstvo, na levo měšťanstvo a šlechta; dole pak uprostřed byli sekretáři inkvisiční, kteří měli přečítati rozsudek. To stalo se po kázání, které měl některý dominikán, člen inkvisičního tribunálu. Odsouzení k smrti odevzdáni byli světskému soudu k upálení; druzí potrestání rozmanitě: zabavením statků a vypovězením z okrsků inkvisice, doživotním žalářem, tělesnými tresty. Ti, kteří byli úplně smířeni s církví, byli slavnostním aktem úplně zproštěni exkomunikace a sanbenito z nich svlečeno. A.f.d. končilo se tím, že kříž a prapor víry zaneseny zpět do kostela za průvodu a hudby a zpěvu Te Deum. Toto veřejné odpravování a odsuzování dálo se za ohromného účastenství všech tříd společenských, nejvyšších úřadův a častotéž všeho královského dvora; tak 8.října 1559 ve Valladolidě za přítomnosti Filipa II. Nejskvělejší a.f.d. bylo odbývano za Carlosa II. r.1680 v Madridě. Druhdy odbývala se a.f.d. tajně v budově inkvisiční, to bylo v XVIII.stol. vůbec pravidlem. Poslední a.f.d. pořádána r.1781 a 1826 (ve Valencii).
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1888-1909. díl II.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
18.04.2017 08:00