Výslovnost a význam slov

Text dotazu

Dobrý den,

rád bych se Vás tímto zeptal na pár informací stran jazyka. Nemohl jsem si nevšimnout, že převážná část hlavně politické reprezentace používá výslovnostně slovo "shoda", tak, že na začátku zdůrazní "z", tedy říkají "zhoda". Jak se prosím toto slovo správně vyslovuje: "schoda", "shoda" nebo vážně "zhoda"?

Totéž platí pro slovo "zmrazit", platy se tedy "zmražují" či "zmrazují"?

A poslední věc se týká významu slova "frišno", jaký je prosím nejpoužívanější význam slova?

Díky moc.

Odpověď

Dobrý den,

slovo „shoda“ se spisovně vyslovuje podle Palkové i Krčmové jako [schoda] ale i [zhoda], přičemž první varianta je typická pro Čechy a druhá pro Moravu. V případě [schoda] se jedná o progresivní asimilaci (neznělá hláska s působí na následující/ch/) a výsledkem je neznělá výslovnost, zatímco u [zhoda] je to asimilace regresivní (znělé /h/ působí na předcházející hlásku s) a výslovnost je znělá.

Zdroje:

KRČMOVÁ, Marie a Ostravská univerzita. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008, s. 184. ISBN 978-80-7368-636-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a4a7e010-fb69-11e3-9806-005056825209
PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny: s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994, s. 330. ISBN 80-7066-843-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:682e98a0-1f26-11e4-8413-5ef3fc9ae867

Co se týče slovesa „zmrazovat“ („zmražovat“), Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí pouze infinitiv „zmrazovat“, nikoli „zmražovat“, stejně tak i Internetová jazyková příručka. V tom případě třetí osoba množného čísla přítomného času by měla být spisovně „zmrazují.“ Nicméně odvozené podstatné jméno je spisovné jak ve variantě „zmrazení“, tak také „zmražení“, stejně tak i přídavné jméno „zmrazený.“

Zdroje:

MEJSTŘÍK, Vladimír. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Praha: Academia, 2003, s. 573. ISBN 80-200-1080-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:64aa09a0-58a9-11e4-8d40-001018b5eb5c

Výraz frišno je obvykle používán ve významu „chladno, čerstvo.“ Uvádí ho tak Ostravsko-český slovník, dále také Slovník nespisovné češtiny a Čeština 2.0. Vyskytuje se ve stejném významu i v uměleckých textech, například v divadelní hře Dobytí severního pólu, nebo nověji v českém překladu románu Utopia Avenue, aneb, Cesta do Tramtárie z roku 2021. Výjimkou může být užití ve významu brzo v Nedělní příloze Národních listů z roku 1911 („Na mně nikdy sádlo nerostlo, že jsem frišno vstávala…“).

Zdroje:

CIMRMAN, Jára da, Ladislav SMOLJAK a Zdeněk SVĚRÁK. Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909. V Praze: Paseka, 1993, s. 56. ISBN 80-85192-52-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b9efdc99-b1ae-44ce-b54e-88a88fd303dc
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009, s. 140. ISBN 978-80-7345-198-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:309ac870-c5a7-11e7-a351-005056825209
JANEČEK, Pavel. Ostravsko-český slovník: zejména pro Čech obyvatele, nejvíce pak pro města hlavního obyvatele, ku pochopení lepšímu dělného lidu prostého. Ostrava: Repronis, 2005, s. 19. ISBN 80-7329-089-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e222ced0-5d8e-11e6-b155-001018b5eb5c
Mitchell, David (David Stephen) a Petra MARTÍNKOVÁ. Utopia Avenue, aneb, Cesta do Tramtárie. Voznice: Leda, 2021, s. 48. ISBN 978-80-7335-710-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ee2031fb-a717-4fc8-a310-38bd418d8e3a
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 12.3.1911, 51(71, ranní vydání), s. 13. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d0ba3410-308f-11e7-a77b-001018b5eb5c
https://cestina20.cz/slovnik/frisno

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.10.2024 16:09