Výroba šípů

Text dotazu

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, jak v dávných dobách byla řešena výroba šípů do luku a vše s tím spojené. Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

přesné stáří nejstarších luků dnes bohužel nelze s určitostí určit. Nejčastěji je uváděno stáří této zbraně cca 25 000 - 50 000 let. Podoba prvních luků taktéž není archeologicky doložena. Pravděpodobně k objevu luku došlo pozorováním ohnutého stromku a síly, která vzniká při jeho rychlém narovnání.

První luky a šípy byly bezesporu pouze dřevěné. Jejich podoba se nám do dnešních dnů nedochovala, neboť dřevo v zemi rychle trouchniví. O lovu za pomoci luku a šípů v pravěkém období hovoří především nejstarší dochované jeskynní malby (např. v Altamiře či Niaux aj. ).

 

"První luky byly dřevěné, to můžeme prohlásit téměř s jistotou, člověk, který luk objevil, neměl možnosti dobře opracovat jiné druhy hmot. Kov ještě neznal a kost se pro malou pružnost k výrobě nehodila. Dřevo jako materiál pro luk zůstalo až dodnes nejoblíbenější a hlavně nejrozšířenější. Není téměř dřeviny, které by nebylo k výrobě luků využito. Brzy ovšem nastalo veliké třídění a pouze některé druhy dřev podržely prvenství. V Evropě se stal nejoblíbenějším materiálem pro výrobu luku tis. V celé Americe se používalo nejvíce dřeva "citronového", nazývaného tak podle nápadně žluté barvy. Národy Východu používaly a používají k výrobě luků bambusu. Menší národy Afriky dávají přednost dřevu palmovému."

 

Postupně byla dřevěná špička hrotu šípu doplňována o ostré kameny či trny. Celkově opracování a výrobě šípů byla pravděpodobně věnována větší pozornost, než výrobě luku: 

 

"Jinak tomu bylo se šípy. Jejich výrobě byla a je věnována daleko větší pozornost než vlastní výrobě luků. Na dobrém šípu mnoho záleží. I dobrý luk zdánlivě špatně střílí, nejsou-li šípy dobré, člověk brzo poznal, že šíp musí být dokonale opracován, musí být lehký, pružný a opeřený, aby mohl dobře splnit svůj úkol. Nedokonalý šíp zanáší před nebo za cíl, má nepravidelnou dráhu letu a někdy za letu vydává zvuk, který, dříve než šíp doletí, vyplaší zvíře, jemuž je určen. Vyrobit sadu použivatelných šípů trvalo mnohem déle než vyrobit luk. Proto lidé brzy přišli na to, že je nutno dobré šípy chránit před ztracením alespoň tím, že je křiklavě nabarví a různě označí ornamenty nebo barevnými nitěmi u hrotů nebo tím, že použijí k opeření pera jen některých ptáků, a podobně. Jsou na světě národy, které však dřevo téměř neznají, a přesto používají luku. Eskymáci na příklad vyráběli luky i šípy z pružných velrybích kostí. Velmi brzo, i když zřídka, používalo se i železných a měděných luků, které však za čas zmizely a vynořily se opět až v moderní době."

(...)

"První hroty, jak jsme se již zmínili, byly vyrobeny z kostí nebo kamene. Kost byla pravidelně obroušena, někdy opatřena protiháky. Též kamenné, pazourkové hroty byly nahrubo obroušeny. Používalo se i náhodných zlomků kostí s ostrými hranami nebo rybích kostí, dikobrazích bodlin a všech předmětů, které po malé úpravě mohly sloužit jako hrot."

 

Citováno z: HADAŠ, František a VYSKOČIL, Jiří. Luk a šíp. 1. vyd. Praha: STN, 1955. s. 11 - 13.

 

Další použité zdroje:

 

* Miroslav - PACUT. Dějiny vybraných individuálních sportů. Ostrava: Repronis, 2010. s. 93. Dostupné také z https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6b5b8ab0-580d-11e7-b7b6-5ef3fc9ae867

* ASENBAUM, Karl-Heinz a MEIDENBAUER, Jörg, ed. Historie lidského poznání: velké okamžiky vědy. Překlad Ondřej Šanca. 3. vyd. Čestlice: Rebo, 2009. 400 s. ISBN 978-80-255-0206-8. 

* HADAŠ, František a VYSKOČIL, Jiří. Luk a šíp. 1. vyd. Praha: STN, 1955. 183 s., [20] s. obr. příl.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

13.07.2020 20:54

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu