Vyhnání Lucifera

Text dotazu

Dobrý den,
zajímalo by mě, za co přesně byl vyhnán Lucifer z Nebe. Vím, že vedl povstání proti Bohovi, ale o jaké povstání přesně šlo? Kvůli čemu se vzbouřil?
Předem děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

příběh o Luciferovi, který byl vyhnán z nebes poté, co vedl neúspěšné povstání proti Bohu, který je zároveň Satanem, tedy zosobněním veškerého zemského zla, je všeobecně velmi rozšířený. Již raně křesťanská tradice zosobňovala Lucifera se Satanem a považovala je za jednu jedinou postavu. Biblický podklad k těmto myšlenkám však neexistuje, ani ve Starém, ani v Novém zákoně, a jedná se o pozdější výklad různých jednotlivých pasáží z Bible a další pseudoepigrafické literatury.

Ve zkratce tedy lze říci, že Lucifer nemohl být z nebe vyhnán, vzhledem k tomu, že se žádný rebelský Lucifer v Bibli nenachází a v Novém zákoně nalezneme například pouze „dobrého Lucifera“ - Ježíše (Zjevení 22:16). Podrobnější výsledky našeho hledání naleznete v řádcích níže. Výklad je však poněkud rozsáhlý. Chtěli bychom také upozornit, že vzhledem k citlivé povaze tématu jsme se snažili držet prostých faktů, které jsme z dostupné literatury zjistili a snažili jsme se rovněž zdržet přiklánění se k jakékoliv konkrétní interpretaci. Ze zdrojů se zaměřujeme na hebrejský text bible, jeho komentáře a další sekundární literaturu. Vzhledem k tématu bychom Vám také chtěli doporučit konzultaci například s teologem či knězem, kteří by Vám jistě, vzhledem ke svým zkušenostem a znalostem, podali mnohem fundovanější výklad této problematiky.

Na začátek si uveďme pasáž z knihy profesora H.A. Kellyho:

„Křesťané si tradičně představují Satana jako Lucifera, Božího nepřítele, který se z vlastní pýchy vzbouřil proti Bohu a poté přiměl k hříchu Adama a Evu. […] tento obraz není biblický. Je „scénářem“ raných církevních otců, jenž vyústil v jakýsi „nový životopis Satana“. „Původní životopis“ musí být rekonstruován z Nového zákona, kde je Satan nositelem stejného nebeského úřadu, jaký zastává v knize Jób, - úřadu, který spočívá ve vládě nad světem, zvláště pak v dohlížení a zkoušení lidských bytostí.“

Jak píše v úvodu své knihy profesor Kelly, již ranní církevní Otcové (Tertullián, Cyprián atd.) si spojovali Satana se zlem a hříchem přisuzovali mu například v různých scénářích špatný osud Adama a Evy a de facto jejich vyhnání z ráje. Z hlediska spojení postavy Satana s Luciferem byl nejvýznamnější Origenés Alexandrijský (asi 185 - 254 n. l.), který aplikoval na představu zlého Satana pasáž o Luciferovi ze čtrnácté kapitoly Izajáše (14:12) a přišel tak s myšlenkou nového prvotního Satanova hříchu, totiž pýchy a vzpoury vůči Bohu. O jakou pasáž se jedná?

Jedná se o část Knihy Izaiáš (14:12). Hlavní postavou pasáže je babylonský král, který je v prorocké vizi proroka Izajáše odsouzen a je nazýván hebrejsky „hélél ben šachar“ Zářný, syn jitra. Titul Hélél ben Šachar odkazuje na planetu Venuši, jitřenku. Septuaginta překládá slovo hélel do řečtiny jako heōsphoros, tedy nositel jitra. Latinské slovo Lucifer (lux - světlo; fero – nosit) bylo poprvé nejspíše použito ve Vulgátě a odtud byl dále přebírán do dalších autoritativních překladu v různých světových jazycích a jeho původní neutrální význam byl pozměněn.

Ve výkladu ke Starému zákonu se můžeme dočíst:

„Hebrejský vyraz hélél ben šachar […] ukazuje až do oblasti astrálních mýtů. […]. Vliv těchto mýtů je znát i v pseudepigrafní židovské literatuře vyprávějící o svržení andělů vedených Šamchazajem a Azaelem […]. V dalších pseudepigrafech (Život Adama a Evy, slovanský Henoch) byl tento mýtus přenesen na Satana.“

Výše zmíněný příběh o svržených andělech je jediný pád andělů, který byl do Bible zachycen a svůj původ má pravděpodobně v knize Genesis, kde se hovoří o „synech Božích, kteří si brali lidské ženy a plodili hrdiny dávnověku“ (Gn 6:1-4). V knize Henochově (a dalších) tento příběh nabývá mnohem temnější povahy a tito synové jsou nazýváni tzv. Strážci, kteří plodili potomky s lidskými ženami, zpronevěřili se tak svému úřadu a byli potrestáni vyhnáním.

Myšlenka Satana/Lucifera tak jak ji formuloval Origenés si získala řadu stoupenců, a od této chvíle starší názory na postavu Satana/Lucifera nahradil, jak profesor Kelly píše dále, tzv. „nový životopis, který zůstal „ortodoxním“ pojetím dodnes.“.

Toto ortodoxní pojetí je však problematické ještě z dalšího hlediska, a to je samotný význam slova satan. Původně hebrejské slovo (śāṭān) znamená žalobce (u soudu), popřípadě vojenského či politického soupeře. Ve Starém zákoně se toto slovo vyskytuje několikrát, se členem určitým (hasSāṭān) či bez členu, a v moderních překladech Bible se překládá většinou jako obecné pojmenování nikoliv osobní jméno, i když interpretace jsou různé.

Kelly v závěru knihy píše:

„V hebrejské Bibli existují tři případy andělů, kteří vystupují jako „satani“ neboli odpůrci. Anděl Jahveho se staví do cesty jako satan Balaamovi a jeho oslu; „Syn Boží“ je nazván satanem, když mu Jahve dává povolení k Jobovu zkoušení a v knize Zacharjáš, kde andělská bytost satana vystupuje jako žalobce proti veleknězi Jošuovi, zatímco anděl Jahveho jej obhajuje.“

Hlavní úlohou satanů (žalobců) je tedy zkoušet ctnosti lidstva, tak jako v knize Jób; zkouší Ježíše a získává od Boha dovolení, aby zkoušel i apoštoly. Jeho zkoušky zahrnují i postižení nemocí, například těch způsobených démony či nečistými duchy. Ačkoliv se to může zdát neuvěřitelné „satan“ nejedná v rozporu s Boží vůli a sám má božský/andělský původ.

Výklad Starého zákona říká:

„Zvlášť těžké je pro nás pochopit, že takového proroka svedl sám Hospodin, aby se dopustil trestuhodného činu. Starozákonnímu poznání Boží cesty není tato myšlenka cizí. Tak ve 2. knize Samuelově (24:1) čteme, že Hospodin ponoukl Davida k tomu, aby se těžce provinil svévolným sečtením lidu. Paralelní místo v 1. Paralipomenon (21:1) na tomto místě jmenuje satana jako iniciátora. Ten je ovšem jindy pouhým Hospodinovým služebníkem (Kniha Jób 1:6, 2:1)“

Shrnutí na závěr od profesora H.A.Kellyho:

„…co ve Starém a Novém zákoně nenajdeme. Není zde žádný „předpozemský“ pád andělů, žádná souvislost Satana s Hadem z Edenu ani hříchem Adama (kap. 3.4), žádná souvislost Satana s anděly, kteří padli v době Noeho (kap. 2.1, 5.4), žádný Antikrist, pouze antikřesťané, kteří jsou lidmi a nejsou spojeni přímo se Satanem (kap. 6.3). Chybí i rebelský Lucifer, je jen Ježíš - dobrý Lucifer (kap. 6.4).“

Použité zdroje

*HALAS, František X., HALASOVÁ, Dagmar a DUKA, Dominik. Bible: český překlad Jeruzalémské bible. V Praze: V Kostelním Vydří: Euromedia Group, 2010. ISBN 978-80-7195-525-2.

*DUNN, JDG Rogerson JW. Eerdmans Commentary on the Bible. Chicago: Wm. B. Eerdmans Publishing; 2021. http://public.eblib.com/[…]/PublicFullRecord.aspx?p=6549859. Accessed December 14 2022.

*FEKKES, J. Isaiah and Prophetic Traditions in the Book of Revelation : Visionary Antecedents and Their Development. Sheffield England: JSOT Press; 1994.

*KELLY, Henry Ansgar. Satan: životopis. Praha: Volvox Globator, 2009. s. 123. ISBN 978-80-7207-727-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c6fac730-1b68-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f

*RENDTORFF, Rolf. Hebrejské bible a dějiny: úvod do starozákonní literatury. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-634-4.

*Starozákonní překladatelská komise. Výklady ke Starému zákonu, IV: Knihy prorocké. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1998. ISBN 80-7192-274-9.

https://www.theoi.com/Titan/AsterEosphoros.html

http://www.myty.info/rservi[…]&cisloclanku=2007040031

https://baptistseminary.clarkssummitu.edu/[…]/

https://www.onenesspentecostal.com/isaiah1412.htm

Obor

Filozofie a náboženství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

12.12.2022 08:00

Anonym píše:
Úterý 07.02.2023 16:20
Zjevení Janovo 12,7-9
jaroboy píše:
Pondělí 10.04.2023 11:39
Zjevení 20… ?
PSK - admin píše:
Úterý 11.04.2023 11:22
Dobrý den,

text Zjevení Janova 20 naleznete online zde: http://www.rozhovor.cz/zjeveni/zj20.php, nebo také v následující knížce:
Ekumenická komise pro Starý a Nový zákon. List Efezským: Zjevení Janovo : [český ekumenický překlad Bible ve velkém písmu - Nový zákon: Zjevení Janovo. Česky. Praha: Česká biblická společnost, 2009. ISBN 978-80-87287-04-0.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu