Vydání Wocelovy romance Krvočíše

Text dotazu

Dobrý den,

v odborné literatuře jsem opakovaně narazil na informaci, že mezi raná díla českého básníka Jana Erazima Wocela náleží i romance "Krvočíše". Chtěl bych se zeptat, byla-li tato někdy publikována.

Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

podle všeho se domníváme, že romance „Krvočíše“ bohužel tiskem nevyšla. V několika novějších zdrojích je zmíněna Krvočíše a hra Hrafa, které se obě měly zachovat. Ve starší literatuře (z r. 1875) ale nalezneme pouze zmínku o zachování hra Harfa. Ostatní prvotiny ze studijních let byly, podle těchto informací, autorem spáleny. V roce 1907 Ottův slovník naučný zmiňuje báseň Krvočíše i hru Harfa a odtud je pravděpodobně informace dále přebírána. Pokoušeli jsme se báseň dohledat ve zdigitalizovaných zdrojích, ale bez úspěchu. Báseň není ani součástí různých výtahů nebo monografií o autorovi, ani původních vydání jiných her nebo básní.

Přikládáme úryvky z literatury a další zdroje.

„Při slavnosti, na konci školního roku 1821 odbývané, přednášel Vocel báseň svou Krvočíše, která se s pochvalou i vrchního ředitele gymnasií, velmistra Köhlera, jinak češtině nepřejícího, potkala. ….. Nicméně cítil Vocel předobře nedokonalost básnických plodů svých, zvláště pak vady jich jazykové, protož všecky skladby své ohni obětoval; jediná „Harfa" nepropadla osudu takovému, neboť ji otec Vocelův, aniž by syn o tom věděl, zaslal příteli Pospíšilovi, kterýžto ji co do jazyka profesorem Chmelou poopravenou v Králové Hradci r. 1824 vydal.“

Zdroj: MARTINÁK, František. Česká čítanka pro čtvrtou třídu škol středních. V Praze: I.L. Kober, 1875. s. 1731 174. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:abd183e0-0c28-11e8-8485-5ef3fc9ae867

„Nicméně cítil Vocel předobře nedokonalost básnických plodů svých, zvláště pak vady jich jazykové, protož všecky skladby své ohni obětoval; jediná Harfa nepropadla osudu takovému, neboť ji otec Vocelův, aniž by syn o tom věděl, zaslal příteli Pospíšilovi, kterýžto ji co do jazyka profesorem Chmelou poopravenou v Králové Hradci r. 1824 vydal.“

Zdroj: PŘECECHTĚL, Josef Rupert Maria. Českoslovanský Plutarch. [Česko]: Rup. Přecechtěl, 1872-1875. 2 sv. S. 171.

[slovníkové heslo Vocel] „….sám V. nepokládal jich než za prvé pokusy a záhy je spálil. Pouze dva zbytky dochovaly se: Krvočíše, vlastenecká romance oslavující Karla IV., původce čes. révy, kterou V. r. 1821 deklamoval o slavnosti na konci školního roku, a osudová truchlohra Harfa, přenášející motivy Mülinerovské a Houwaldovské do pravěku knížete Neklana, již otec bez vědomi synova poslal příteli Pospíšilovi, kterýž dav ji opravili co do jazyka prof. Chmelou, vytiskl ji v Hradci Král. r. 1825.“ 

Zdroj: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1907. s. 843. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6f882440-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c

„Pokusy o psaní básní bývaly oblíbenou zábavou studentů (zpravidla ovšem vážně míněnou) a Vocel jistě nebyl výjimkou; také jeho studentské verše však skončily v ohni, když neobstály před kritikou dospělého autora. Typickým výtvorem z té doby je Krvočíše - společenská deklamovánka, jakých vznikaly a beze škody pro literaturu zase zanikaly desítky. Gymnazista Vocel tu oslavoval víno a ovšem i Karla IV. jako otce českých vinic.“ 

Zdroj: SKLENÁŘ, Karel. Jan Erazim Vocel: zakladatel české archeologie. Praha: Melantrich, 1981. s. 49. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9c9d1e40-fb0f-11e2-9584-001018b5eb5c

„….Her bylo ovšem více, tištěna však byla jen jediná Harfa, ke které se ještě vrátíme, v roce 1825, ostatní svoji ranou tvorbu Vocel později spálil.“

Zdroj: SKLENÁŘ, Karel. Jan Erazim Vocel: zakladatel české archeologie. Praha: Melantrich, 1981. s. 31. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9a0e8420-fb0f-11e2-9584-001018b5eb5c

„Vocel Jan Erazim, * 23. 8. 1803 Kutná Hora 116. 9.1871 Praha, český básník, archeolog, kulturní historik a národní buditel Kutná Hora, …. Jako čtrnáctiletý přichází do Prahy na piaristické gymnázium. Už v této době vznikají jeho literární prvotiny, z nichž se dochovaly pouze dvě práce (Krvočíše, oslavná romance na Karla IV., a dále truchlohra Harfa).“

Zdroj: JÍLEK, Viktor, Filozofická fakulta a Středisko distančního vzdělávání. Dějiny české žurnalistiky od svého počátku do r. 1945. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. s. 54. ISBN 80-244-0576-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23a761b0-f1ba-11e3-a012-005056825209

 „Všimneme-li si nejprve básnické tvorby Jana Erazima Vocela, můžeme pozorovat od počátku jeho projevů v oboru umění slovesného neustálý pokrok ve vzrůstu schopností tvůrčích. V době studií gymnasijních píše básně, hlavně příležitostné, a skládá kusy dramatické; z pokusů těch zachovala se pouze romance »Krvočíše« (1821, z doby Karla IV.) a drama »Harfa« (1824), napodobující módní tehdy osudová dramata německá, jaká pěstovali Honwald, Milliner a j. Jsou to věci vesměs bezvýznamné a jen se stanoviska literárně-historického zajímavé.“ 

 Zdroj: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.09.1921, 16(217). s. 3. ISSN 1805-0905. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d26dece0-c4df-11e7-b059-5ef3fc9ae867

 

Další zdroje:

VOCEL, Jan Erazim. Spisy Jana Erazima Vocela. Sv. 1, Meč a kalich. V Praze: I.L. Kober, 1874. 236 s., [1] l. obr. příl. Národní bibliotéka; díl 29.

VOCEL, Jan Erazim. Spisy Jana Erazima Vocela. Sv. 2, Přemyslovci. 3. vyd. V Praze: I.L. Kober, 1879. 12, 221 s. Národní bibliotéka; díl 56.

VOCEL, Jan Erazim et al. Čeští belletristé: výbor prací nejlepších autorů českých. Svazek I. V Praze: I.L. Kober, [mezi 1900 a 1910]. ca 600 s.

VOCEL, Jan Erazim. Harfa: truchlohra w čtweru gednánj. Hradec Králowé nad Labem a Orlicj: Jan Host. Pospjssil, 1825. 104 s.

VOCEL, Jan Erazim. Harfa: Hra o čtyřech jednáních. V Praze: A. Storch syn, [1933]. 30 - [I] s. Hry dobrých autorů pro divadla loutková a dětská; Čís. 10.

VOCEL, Jan Erazim. Hlatipisec: historická nowela. W Praze: Jar. Pospíšil, 1846. 112 s.

VOCEL, Jan Erazim. Meč a kalich. W Praze: W knihtiskárně a skladu Jar. Pospíšila, 1843. 223 s., [1] l. obr. příl.

VOCEL, Jan Erazim. O zwelebení středních škol. Praha: Synové Bohumila Haase, 1849. 24 s.

NIEDERLE, Lubor, NOVÁK, Arne a BIRNBAUM, Vojtěch. Jan Erazím Vocel. Praha: Společnost přátel starožitností čes., 1922. 49 s. (NKF)

BIRNBAUM, Vojtěch. Jan Erazím Vocel, zakladatel našich dějin umění. Praha: Václav Petr, 1942. 31 s. Svazky úvah a studií; č. 76.

ŠMÍDEK, Karel. Jan Erazim Vocel co básník. Osvěta 5, 1875, díl I., č. 3, 4, 5, 6, s. 196-207, 286-293, 357-373, 430-443.

Básně, deklamace a písně z rozličných básníků národních pro dospělejší vlasteneckou mládež. V Praze: Tisk a sklad Kat. Jeřábkové, 1861. s. [4]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a1445020-3fc7-11e7-b3c8-005056825209 (3 básně E. Vocela – Vyhnanci. Čestná země. Spytihněv Spravedlivý)

POSPÍCHALOVÁ, Helena. Archeolog, historik umění anebo básník?. Kutnohorský deník, 2005, 13(156), s. 5. ISSN 1212-5830.

KREMLA, Josef. Spolkový život a osobnosti Kutné Hory 19. století: Jan Erazim Wocel. Díl III. Obzory Kutnohorska, 2013, 24(24), s. 7.

ŠŤASTNÝ, Radko. Vocel - Havlíček - Tyl. Krásné město, 2006, 2, s. 19-20.

 

Obor

Informace o vydaných dokumentech

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

09.08.2021 19:49

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu