Vosí hnízda a včelí úlky
Text dotazu
Vážená paní, vážený pane,
ráda bych věděla, který název používaný pro vánoční cukroví je správný a tedy i starší. Nebo se cukroví jmenovalo původně jinak? Kdy prosím názvy vznikly?
Velmi děkuji.
Odpověď
Dobrý den,
odborné pojednání o vzniku názvu cukroví vosí hnízda nebo včelí úlky jsme nenašli. Nejspíš se jedná o názvy krajové, viz příspěvek níže:
V Čechách se této laskomině říká vosí hnízda, na Moravě včelí úly. To podle jejich tvaru, který vychází z podoby slaměné košnice, včelařské pomůcky na odchyt zatoulaných rojů těchto užitečných tvorečků. Je jedno, jak jim říkáte, faktem je, že kombinace vaječného koňaků s piškotem tvoří dobrotu, která nesmí chybět o žádných Vánocích.
Asi tedy budeme muset tomuto 'vysvětlení' věřit.
Další zdroje:
Vosí hnízda nebo včelí úly? Název je různý, ale jedná se o tentýž druh nepečeného cukroví. Kakaové těsto z piškotů voní rumem a je naplněné máslovým krémem.
Historie názvu "vosí hnízda" nebo "včelí úlky" je spojena s tvarem slámové košnice, ve které se dříve chovaly včely. Tento
název připomíná tvar kužele z nepečeného těsta, plněný krémem a podložený lineckými kolečky. Vosí hnízda jsou tradičním cukrovím našich babiček a mohou být přetvořeny podle chutí vlastní rodiny.
Vánoční cukroví jsou druhy cukroví typicky připravované v období Vánoc a patří k nejrozšířenějším tradicím Vánoc v mnoha zemích.
Historie vánočního cukroví sahá přibližně do 16. století, kdy první cukroví nemělo mít dnešní podobu. Dřívější podobou cukroví byly figurky z ovoce, které děti po tom, co si s nimi pohrají, měly sníst. Cukroví v historii mělo i ochranářskou funkci, kdy mělo chránit rodinu a celé hospodářství před temnými silami...
Cukroví v současné podobě se objevilo během 19. století, patřilo však pouze do bohatých domů. Součástí tehdejšího cukroví byla vzácná koření. Chudší lidé následně pekli spíše z toho, co bylo k dispozici – např. i z pepře či česneku...
Po druhé světové válce se cukroví začalo připravovat i z dalších a dražších surovin, následně se dalo zakoupit i v cukrárnách...
Druhy českého vánočního cukroví, např.:
Další národy:
Romové tradičně pekli o Vánocích namísto vánočního cukroví zákusek zvaný šinga.
V Belgii, Nizozemsku, Porýní a Vestfálsku se na Vánoce peče spekulatius, pečivo z křehkého těsta.
Vosí hnízda vzhledově nápadné, chuťově výrazné, přitom nenáročné na přípravu.
Tradice vánočního cukroví sahá až do 16. století. S touto tradicí nepřišli Křesťané, ale Pohané a trvá až do dnes. Vzhledem k dřívějším zvykům se cukroví peklo hlavně proto, že díky své tajemné schopnosti chránilo rodinu, zvířata, ale i dům před temnými silami.
Z dalších zdrojů doporučujeme:
Kolem roku 1865, v době, kdy žila M. D. Rettigová (1785-1845), vznikaly především na Vysočině (Svratecko, Bystřice pod Pernštejnem, Nové město na Moravě) první malé firmy zabývající se jemnou klempířskou výrobou pocínovaného kovového zboží pro panské i běžné domácnosti, tedy i drobných vykrajovátek, větších pájených forem či lisovaných tvořítek na cukroví. Velkou zásluhu na jejím rozšíření měla právě M. D. Rettigová, protože v její době se příprava svátečních slavností stala obřadem. Vyráběla se tvořítka ručně vyřezávaná z jasanového nebo lipového dřeva, dlabaná, používaná na máslo, na tabulovou čokoládu, na marcipán, na bonbony a také formy na perník, formy plechové, kameninové a litinové.
Obor
Jazyk, lingvistika a literatura
Okres
--
Knihovna
Národní knihovna ČR
Datum zadání dotazu
10.12.2025 21:11