Vojenská terminologie

Text dotazu

Zajímala by mě historie vzniku vojenského označení pro jednotky rota a baterie. Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,
bohužel vojenské terminologické slovníky,   se zabývají pouze výkladem slova, ale neuvádějí většinou historii vzniku termínu. Jako např. Vojenský terminologický slovník. Praha: Naše vojsko, 1966.
Zajímavější z hlediska historických informací je VOGELTANZ, Jan. Malý slovník starého vojenského názvosloví. Praha-Litomyšl: Paseka, 2008., který již svým Úvodem objasňuje složitost vzniku vojenského názvosloví. "Kniha je skromným výběrem hesel vojenského charakteru z pozoruhodného naučného slovníku vydaného roku 1748 v Řezně jako Real und Conversationslexikon a je doplněna dalšími termíny dnes již takřka zapomenutými a neužívanými...Slovník je nazván malým, neboť je pouze zlomkem z rozsáhlé oblasti encyklopedických hesel...
Heslo baterie - ...jest místo, na němž jsou umístěny kusy k ostřelování nepřítele a jest na vyvýšeném čtyřúhlém náspu obklopeno také příkopy a palisádami...Popis baterie jako palebného postavení odpovídá situaci praktikované od 16. století. Baterie však byla rovněž jednotkou sdružující dvě či více děl s obsluhou, organizačně odpovídající zhruba četě pěchoty. Proto bývalo více baterií - stejně jako počet byl i stav v různých armádách odlišný - spojováno do rot.
Heslo rota - ...neboli kompanie jest těleso neb útvar válečného lidu jízdního nebo pěšího, jemuž velí hejman neboli kapitán a u kavalerie rytmistr...Jako vojenský útvar je rota (kompanie) poněkud mladšího data než praporec nebo pluk (regiment). Objevuje se poprvé ve Francii v ordonanci (nařízení) Karla VII. Až do počátku 17. Století se uplatňuje jako nejmenší jednotka u pěchoty i jezdectva, u dělostřelectva pak též ve století následujícím. Do vzniku stálých armád jde o administrativně správní jednotku - majetek hejtmana (rytmistra) nebo štábního důstojníka.
(Pozn.: text kurzívou jsou citáty ze zmiňovaného naučného slovníku z roku 1748).
             Historií vojenského názvosloví se zabývali  jazykovědci a historici, zajímavý rozbor  je např. na viz:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3291
O vojenském názvosloví
V. Š.
Ve „Vojenských rozhledech“ (XVIII, 1937, 881—888) otiskuje vládní rada osvětové služby v ministerstvu národní obrany dr. J. V. Sedlák svou přednášku z branného semináře, pořádaného Svazem československého důstojnictva. Doplňuje jí své starší články o témž thematu, otištěné jednak v „Sborníku Vaničkově“, jednak v Hlase národní obrany (v novoročním čísle ročníku 1932), v úplný obraz této významné kapitoly z dějin našeho spisovného jazyka.
Státním převratem postavena byla vojenská správa i po stránce jazykové před obrovský úkol. Z přirozených psychologických příčin nebylo možno uchovati ani prozatímně dosavadní terminologii německou. Nebylo však možno ponechati pole soukromé iniciativě, protože by tím byla trpěla nutná jednotnost výcviková a zvláště by bylo bývalo brzděno to, co bylo v prvních dobách jedním z nejnaléhavějších úkolů: sharmonisovati legionářská vojska trojí rozdílné organisace a domácí vojsko, tvořené z trosek rakousko-uherských pluků, v jednotný celek. Vojenská terminologie není však nijak jednoduchá; vojenství zahrnuje obrovský komplex nejrůznějších oborů, takže jde tu o celé desítky tisíců slov. Vedle toho bylo třeba vedle vlastní terminologie vytvářeti i novou úřední mluvu hlavně ustálením frazeologie.
K zvládnutí tohoto nemalého úkolu byla zřízena „komise pro vojenské názvosloví“ na základě co nejširším. Povoláni byli do ní všichni, kdo měli o věc zájem: odborníci vojenští i civilní, theoretikové z vysokých a průmyslových škol i praktikové z průmyslu, odborníci jazykoví a zástupci rozličných korporací a úřadů. Ve velkém počtu porad, často velmi pohnutých (jen taktické názvosloví, což je asi 5000 názvů a obratů, vyžádalo si jich na padesát), splnila tato komise svoji úlohu neobyčejně dobře... Vedení — nejprve Vaníčkovu, potom Sedlákovu — podařilo se sharmonisovati vojáky s civilisty, filology s techniky, vytvořiti v komisi ovzduší vzájemného respektu a uznání...  Nejcennějším přínosem byla sokolská terminologie Tyršova, z níž vycházelo i názvosloví československých legií; týkala se ovšem jen základního výcviku a povelů. V technickém názvosloví se používalo toho, co vytvořili vysokoškolští odborníci. Ze starší vojenské literatury nejvíce dal Ferd. Čenský (staršího původu jsou na př. názvy hlaveň, bodák, nováček, střelivo, ráž,... atd.). Poměrně málo se získalo z terminologie ruské (sumka, rota).
Aby splnila svůj úkol, vytvořiti úplnou a propracovanou soustavu názvů stručných, jednoduchých, názorných a věcně i jazykově správných, stanovila si komise některé vůdčí zásady:
1. To, co dosud bylo a co se vžilo, bylo ponecháno....
2. Mezi věcí a slovem byla udržována těsná souvislost; komise zvláště dbala toho, aby nové termíny nebyly pouhým překladem dosavadní terminologie německé (jak se jinak často dálo i děje). Každý nový termín vycházel z dokonalého poznání příslušné věci. Proto se porady konaly nejen v zasedacích síních, ale i v skladech, dílnách a továrnách, kde odborníci ukazovali, objasňovali účel a funkci jednotlivých předmětů i jejich součástek...
3. Vojenská terminologie je celkem puristická, ne však nijak extrémně. Podle zásady, uplatňující se v celém našem spisovném jazyku, odmítají se slova přejatá z němčiny, připouštějí se však — třeba v míře dost omezené a různě podle oborů — slova mezinárodní...
4. Nové termíny tvoří se soustavně, a to tak, že se význam jednotlivých slovotvorných prostředků specialisoval... Dbalo se vždy na to, aby se tvoření dalo v duchu dnešního jazyka a aby se nemístně nearchaisovalo.
Rozumí se, že se dílo tak obrovské a konané v rychlém tempu neprovedlo bez některých omylů, že bylo třeba leccos opravovati a měniti... Celkem se však nová terminologie, třeba často narážela na skepsi a pochyby, vžila velmi rychle, a to i v takových případech, kde nedůvěra byla velmi značná (na př. u názvů „letka“, „peruť“)...
Vývoj terminologie není ovšem ukončen; nejen že se objevují stále nové pojmy, ale i v starší terminologii je třeba ještě vzájemného sladění jednotlivých oborů. Z praktických příčin se pak v mnohých případech místo delších, technicky přesných názvů uplatňují jména sice méně přesná, ale jednodušší.
Význam naší vojenské terminologie nelze ani doceniti. Jednotné a promyšlené názvosloví zabránilo chaosu a libovůli, urychlilo konsolidaci výcviku i služby i stabilisaci administrativy. Hlavně však naučilo všechny složky naší armády jazykové pečlivosti, vychovalo citlivost pro jazykové zdokonalení, která charakterisuje celé naše vojenské úřadování i vojenskou literaturu. Stačí srovnati toporné a ubohé koncepty z prvních let naší samostatné armády s dnešním vojenským slohem, abychom si uvědomili velkost vykonané práce.
Význam vojenské terminologie však daleko přesahuje hranice armády: její odchovanci přenášejí jazykovou pečlivost i do svých civilních oborů, odborná terminologie proniká na vysoké školy, do průmyslu i do obecného života...  „Ústřední komise pro názvosloví a mluvu úřední“, zřízená z podnětu ministerstva národní obrany při ministerstvu vnitra, zašla pro neporozumění a byrokratické předsudky. Stejný osud stihl i časopis „Naše úřední čeština“, vydávaný majorem z ministerstva národní obrany A. Opravilem...
„Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 5

Další zdrojem je Wikipedie:
Rota (zastaralý germanismus Kompanie) je vojenský útvar, který se skládá ze 75–200 vojáků. Většina rot je tvořena 3 až 5 četami, avšak skutečný počet se může lišit podle státu, typu jednotky a struktury. Několik rot může být seskupeno – tvoří pak vyšší vojenskou jednotku prapor, případně pluk. Velitelem roty je většinou nadporučík nebo kapitán.

dělostřelecká baterie – vojenská jednotka u dělostřelectva na úrovni roty, která obsluhuje palebnou baterii přeneseně pojmenování i jiné vojenské jednotky u dělostřelectva – její jméno je doplněno přívlastkem označujícím její specializaci, např.: muniční baterie, průzkumná baterie, spojovací baterie ↑ PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

12.12.2012 14:42

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu