Vladycký rod Kule ze šviňomazského Hrádku

Text dotazu

Přeji hezký den. Hledám vše o uvedeném rodu Kulů. Vím, že byl nobilitován kolem roku 1433. Ve znaku měl břevno a nahoře ohnivou kouli. Zejména mi jde o původ, příbuznost s ostatními rody a historie rodu v období po husitských válkách. Pomohli by mně i prameny, ve kterých bych nalezl více. Děkuji předem za laskavost

Odpověď

Dobrý den,

popis příbuzenských vztahů majitelů Hrádku u Sviňomaz je uveden např. v následujících publikacích:
* Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV., Západní Čechy. Praha : Svoboda, 1985. s. 97.
* PROCHÁZKA, Z.; ÚLOVEC, J. Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov. 1. Tachov : Okresní muzeum, 1988. s. 49-50
* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko. Vyd. 3., v Argu 1. Praha : Argo, 1998. s. 1345. ISBN 80-7203-185-6.

Podle knihy "Velký erbovník" přídomek z Hrádku užívalo v Čechách a na Moravě mnoho vladyckých rodů i jednotlivých osob. Nejrozšířenější skupinou jsou vladykové erbu břevna z Hrádku na Plzeňsku, ke kterým kromě Markvartů z Hrádku, patřili Lopatové, Drzdéřové a Kulové z Hrádku. Na Plzeňsku se také vyskytují vladykové z Hrádku, odvozující svůj původ od Drslaviců -> Sulkové, Stachové a Zálezští z Hrádku. Nejdelší historii má pravděpodobně rod Markvartů z Hrádku, který vymřel v roce 1743.

Podrobnější informace o rodu Markvartů z Hrádku naleznete např. v následujících publikacích:
* HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. I. Praha : Akropolis, 1994. s. 96-97. ISBN  80-85770-11-3.
* MAŠEK, Petr. Šlechtické rodky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I, A-M. Praha : Argo, 2008. s. 605. ISBN 978-80-257-0027-3. Součástí hesla je i literatura, zkratky jsou pravděpodobně vysvětleny ve 2.díle, který však zatím nemáme k dispozici.
* BÍLEK, Tomáš V. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1648.  V Praze : Komissí u Františka Řivnáče, 1882-1883. 2 sv.
* ZÍBRT, Čeněk. Bibliografie české historie. Díl první. V Praze : Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění, 1900. s. 454 (literatura k rodu Markvartů z Hrádku), 669-670 (zkratky). Online dostupné na http://www.historie.hranet.cz/heraldika/.
* Ottův slovník naučný, online
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/296966-markvart

K rodu Lopatů z Hrádku jsme bohužel příliš informací nenalezli, zmiňováni jsou např. v souvislosti s dějinami hradu Lopata na Plzeňsku:
* MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník : encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Sv. 1.  Plzeň : Fraus, 2005. s. 384. ISBN 80-7238-520-8.
* HEBER, F.A. České hrady, zámky a tvrze. 1.díl, Západní Čechy. Praha : Argo, 2002. s. 247-249. ISBN 80-7203-424-3.
* Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV., Západní Čechy. Praha : Svoboda, 1985. s. 198-199.

Nejméně údajů se nám podařilo dohledat k rodu Kulů z Hrádku. Jan Kule z Hrádku je např. zmiňován v dobových listinách publikovaných v díle Archiv český (1887, roč. 7, s. 629-630 - záznam z 5.3.1431, v souvislosti s chotěšovským klášterem pak na stranách 648-655, 664-665 - záznamy z let 1450-1453, 1464 a 1844, roč. 3, s. 43-44, 561 - Kule z Hrádku je uveden jako svědek na listinách z let 1450, 1455), je možné, že i  v dalších ročnících Archivu českého byste našel listiny spojené s některým z výše uvedených rodů. Archiv český, díl VII., je dostupný v digitalizované podobě v Národní digitální knihovně (https://ndk.cz/uuid/uuid:597c2280-8dd8-11e8-9588-5ef3fc9bb22f), přehled všech ročníků pak v digitální knihovně Kramerius (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/1452636), přičemž volně přístupné jsou ročníky vydané do roku 1880 včetně. Dále jsme nalezli zmínku v knize "Českomoravská heraldika", že Jan Kule z Hrádku (na Plzeňsku) měl r.
1433 kouli jakožto klenot (Rkps. Kapit.)

Doporučili bychom Vám obrátit se i na odborníky, např. pracovníky Historického ústavu AV ČR (http://www.hiu.cas.cz/cs/organizacni-struktura/organizacni-schema.ep/) či Ústavu českých dějin FF UK (http://ucd.ff.cuni.cz/cz_root/stredovek.html,
http://ucd.ff.cuni.cz/cz_root/ranynovovek.html). Poradit by Vám mohli i pracovníci regionálních institucí - Západočeského muzea v Plzni
(http://www.zcm.cz/index.php?page=historicke-vedy) nebo Centra historických věd Západočeské univerzity (http://www.chv.zcu.cz/#cd).

Použité zdroje

* MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník : encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Sv. 1. Plzeň : Fraus, 2005. s. 263. ISBN 80-7238-520-8.

* MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník : encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Sv. 2. Plzeň : Fraus, 2006. s. 23. ISBN 80-7238-521-6.

* MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě. [1. díl.] Praha : Nakladatelství Horizont, 1993. s. 20. ISBN 80-7012-070-3.

* KOLÁŘ, Martin; SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika. [Díl] 1., Část všeobecná. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění : Bursík a Kohout [distributor], 1902. s. 31. Online dostupné na http://www.historie.hranet.cz/heraldika/.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.11.2008 11:33

Jaroslav Kule píše:
Sobota 11.07.2026 16:11
Prosím o další podrobnosti o rudu svých předků.
PSK - admin píše:
Pondělí 13.07.2026 16:22
Dobrý den,

dotaz ohledně uvedeného rodu je zpracován poměrně podrobně a příliš mnoho nových informací se nám již najít nepodařilo. Rod Kulů z Hrádku je dáván do souvislosti s rodem Markvartů z Hrádku coby jedné z jeho vedlejších linií. Níže citujeme z příslušných zdrojů:

„Hrádek Sviňomazský neb H. nad Jablonicí, n. hrad u vsi Sviňomaze za Stříbrem, na němž seděli l. 1360 Sulík a synové jeho Sezema (1379-1417) a Jan (1380-1431), jichž bratr byl Sulek, probošt Chotěšovský. Potomci jejich psali se Drzdéřové, Kulové a Markvartové z Hrádku. (Viz i Lopata.) V 16. stol. spustl a l. 1544 přip. se jako hrad pustý. V držení Markvartův zůstal i potom a připojen od nich ke zboží Trpistskému.“
Zdroj: SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království Českého. Praha: Bursík a Kohout, [1909], s. 273. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:9fb1bf3c-ff1e-4e81-a297-8b93f6155146.

„Markvartové z Hrádku Markvartové se od 15. století psávali podle Hrádku z Sviňomaz, což je na Stříbrsku. Jejich erbem byl červený štít se zlatým břevnem a pečeti nám tento znak ukazují už ve 14. století. Břevno bývalo později mřežováno, ale je dost možné, že toto mřežování bylo prostě myšleno jen jako ozdobné vyplnění prázdné plochy, nikoli jako zvláštní znamení. Jedno vyobrazení má sice břevno stříbrné, ale to je spíš jen následek vyblednutí. Klenotem byla ohnivá koule, jejíž barva se udávala jako černá nebo železná. Člen jedné vedlejší linie se v polovině 15. století podle tohoto klenotu zval Kule z Hrádku.
Podle Sviňomazského Hrádku u Stříbra, z něhož se do dnešní doby dochovaly jen nepatrné zbytky rozvalin, se psala rozvětvená vladycká rodina, jejíž jedna odnož se od poloviny 15. století nazývala MARKVARTOVÈ Z HRÁDKU. Ještě v první polovině 16. století zůstával Hrádek v majetku Markvartů, kteří se zatím rozštěpili na několik větví, ale hlavním rodovým sídlem se už stala Nekmíř, kterou vyženil Šebestián Markvart s dcerou Jiřího z Ebernic. Šebestián Markvart se zapsal do dějin rodu jako obratný a cílevědomý hospodář a současně jako stavovský politik s vysokými ambicemi. V letech 1538—1558 zastával úřad karlštejnského purkrabího, někdy po roce 1526 přestavěl nekmířskou tvrz ve slohu renesance a v hospodářském podnikání se stal vzorem pro všechny své příbuzné. Stejně zajímavou postavou byl i jeho vnuk Diviš Markvart, muž vzdělaný, literárně činný a značně zcestovalý. Se stavovským povstáním 1618—1620 otevřeně sympatizoval a za to byl roku 1622 odsouzen к zabavení dvou třetin jmění. Co zbylo z někdejšího markvartovského bohatství, to zachránila pro potomky druhá Divišova manželka Anna z Říčan. Pomalu se Markvartové zase prodírali nahoru a Divišův vnuk Václav Arnošt Markvart z Hrádku (1667—1739) dosáhl na konci své kariéry úřadu nejvyššího zemského písaře a roku 1723 i povýšení Markvartů na dědičné korouhevníky rytířského stavu. Roku 1743 rod vymřel."
Zdroj: JANÁČEK, Josef a Jiří LOUDA. České erby. Praha: Albatros, 1988, s. 194-195. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:635e28b0-d0fc-11e6-b5c0-005056827e51.

„ Markvart z Hrádku, příjmení staročeské vladycké rodiny, jejíž erb byl štít červený a na něm napříč zlatý pruh, nad helmou černá koule se zlatými plameny. Původiště jejich byl hrad Hrádek Sviňomazský za Stříbrem. Z rodu toho žili ke konci XIV. stol. bratří Sezema, Jan, Martin a Sulek, z nichž tento se stal proboštem chotěšovským. Vedlejší větev seděla na Lopatě. Potomci jejich se rozvětvili a rozličná příjmení přijali (Kule, Lopata a j.). Jeden z nich byl Markvart (1452) a jeho jméno stalo se u potomků příjmením. Potomci jeho se také rozvětvili (…).“
Zdroj: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1900. sv. 16, s. 870. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:c3bd0670-12af-11e5-9192-001018b5eb5c.

V Atlase erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty můžete najít vyobrazení erbu Jana Kule z Hrádku, viz:
SEDLÁČEK, August a Vladimír RŮŽEK. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Praha: Academia, 2002. sv. 3, s. 349. ISBN 80-200-0933-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:2b33c630-7559-11e4-9605-005056825209.

Ohledně erbu ještě zde:
"Pruh s koulí
Erb tento oblíben byl u rozvětveného rodu v kraji Plzeňském, kdež u vsi Sviňomaz nedaleko Stříbra stálo hlavní sídlo jeho Hrádek. Pouhý klénot, totiž zářící koule spatřuje se na pečetěch Sezimy z Hrádku a Petra z Luhova (1379), úplný erb totiž štít s pruhem napříč a zařící koulí u Benedy ze Slavie (1374), jenž I. 1384 jen prostým štítem pečetil. Podobná pečeť, ako 1374, spatřuje se i u Chvala z Očina, jen že má nad helmou korunu a koule by se i na prostou kytu vykládati mohla. Drzdéř z Olbramova (1402), předek Drzdéřů z Hrádku a Sulek, probošt Chotěšovský (1406) pečetili pouhým štítem. Lopatové ze Hrádku, zejména Maršík (1405-1415), Jan (1406), Sezema (1406), Jan (1415) a Habart (1431-1440) drželi se starého erbu. Jan Kule ze Hrádku (1433-1452) měl kromě štítu korunu nad helmou a prostou kouli. Tak i 1470 Jan Soběslav z Očína a Hrdibor ze Slavic."
Zdroj: KOLÁŘ, Martin a August SEDLÁČEK. Českomoravská heraldika. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění, 1925. Sv. 2, Část zvláštní. S. 83-84. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:2ca5ae80-418c-11e4-bdb5-005056825209.

Podrobněji se o historii držitelů Hrádku u vsi Sviňomazy můžete dočíst například v díle Augusta Sedláčka „Hrady, zámky a tvrze království Českého“:
SEDLÁČEK, August, Karel LIEBSCHER a V. KRÁL Z DOBRÉ VODY. Hrady, zámky a tvrze království Českého. V Praze: F. Šimáček, 1905, s. 134. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:6e9dbbb0-7b5f-11e7-89ee-5ef3fc9ae867.

Služba PSK
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu