-
To se mi líbí
-
Doporučit
dobrý den, jednou jsem měl sen, že jsem viděl vnitřek svého krku pod mikroskopem, jak se hemží snad milionem virů až to bylo děsivé... inu, mávl jsem nad tím rukou, jenže další den už jsem měl teplotu, že prý mám virovou angínu či co...
tak jsem se chtěl zeptat, jestli tohle zvrácené věštění těla nemá nějaký konkrétní název nebo studia?
Dobrý den,
sen je často popisován jako řeč našeho nevědomí. Zdá se, že studium snů a jejich výklad specifický odborný název nenese.
V současnosti převládá názor, že ve spánku neustále probíhají různé druhy mentální aktivity (snění), jež jsou korelátem proměnlivé činnosti mozku v různých stádiích spánku. Výsledkem této aktivity jsou snové zážitky , které lze rozdělit na REM a NREM sny.
"Navzdory rozmanitosti snových obsahů se v nich objevují určitá typická či kulturně sdílená témata. Existují také zřetelné rozdíly v obsahu snů, které se zdají mužům a ženám, dětem a dospělým, případně zdravým a nemocným.
Badatelé zabývající se sněním navrhli více než 130 systémů obsahové analýzy snů, které umožňují kvalifikovat jejich komponenty, k nimž patří počet postav, způsoby jejich interakce, prostředí, počasí apod. K nejužívanějším patří systém vytvořený v 60. letech minulého století Calvinem S. Hallem a Robertem Van de Castleem." (PLHÁKOVÁ, s. 150) Experimentálně se prokázalo, že rušivé vnější i vnitřní podněty bývají začleněny do obsahu snů - někdy poměrně přímočaře, jindy v podobě důmyslných symbolů či příběhů. Mezi vnější podněty může patřit prška studené vody, tlak na končetiny a různé další čichové, sluchové, zrakové (světelné záblesky) a hmatové podněty. Naše sny mohou ovlivnit i vnitřní potřeby (plný močový měchýř či začínající projevy nemoci).
"Věda dosud nedokázala odpovědět na otázku, proč se lidská mysl namáhá se začleňováním vnějších podnětů do snů, ani odhadnout mechanismy, kterými se tento proces řídí. Nielsen pokládá za jediné celkem přijatelné vysvětlení Freudovu ideu, že sny chrání jedince před probuzením. Průběh transformace smyslových podnětů ve více či méně komplikované snové obsahy je však nadále velkou vědeckou hádankou."
(PLHÁKOVÁ, s. 161)
Pro zajímavost uvádíme, že dle současných výzkumů přibližně 20% snů zaznamenaných v laboratořích obsahuje bizarní prvky, přibližně 30 % snů je realistických a 50 % snů je fiktivních, tedy ne úplně nereálných, ale takových, které by se v běžném životě asi těžko odehrály.
Použitá a doporučená literatura:
* PLHÁKOVÁ, Alena. Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. 258 s. ISBN 978-80-262-0365-0.
* DIECKMANN, Hans. Sny jako řeč duše: hlubinněpsychologický výklad snů. Překlad Kristina Černá a Jan Černý. Vyd. 3. Praha: Portál, 2014. 205 s. Spektrum; 36. ISBN 978-80-262-0683-5.
* AEPPLI, Ernst. Psychologie snu: (včetně 500 symbolů ve snech). Překlad Rudolf Starý. Vyd. 2. Praha: Sagittarius, 2001. 259 s. ISBN 80-86270-04-1.
* KAST, Verena. Sny: práce se sny v psychoterapeutické praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. 222 s. Spektrum; 86. ISBN 978-80-262-0487-9.
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
04.02.2016 09:04