Vilém Zlý Kněz

Text dotazu

Dobrý den,
v letech 1562/1563 zastával funkci úředníka v Pelhřimově a správce panství Zásmuckého Vilém Zlý Kněz. Bylo by možné o jeho působení zjistit něco více?
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme Vám za zajímavý dotaz.

Bohužel se nám o působení Viléma Zlého Kněze z Velikého Lipna nepodařilo zjistit nic soustavnějšího. Přístupné informační prameny na něj odkazují velmi střídmě a pouze v několika málo případech, i z nich můžeme usuzovat na to, co bylo v jeho gesci:

„L. 1580 v úterý po neděli postní Invocavit (22. dubna) pan Jan Sudkovský směnil roli svou nad popravištěm s Jiříkem Křížkem, tak že jest jemu panu Janovi Sudkovskómu on Jiřík Křížek jiné hony rolí, ležící za dvorem a zahradou císařskou, oddal a zfrejmarčil. K směně této přivolil uroz. pan Vilém Zlý Kněz z Velikého Lipna, císaře JMti hejtman na Chlumci.“ (Kašpar)

Ještě jeden podobný zápis: „Pan Pavel Šicha z Ostrova, JMti císařské fišmistr na Chlumci, koupil roku 1574 čtvery hony rolí od pana Martina Sudkovského z Hendrštorfu. Později přikoupil ke statečku svému roli novou, jak vypráví zápis: L. 1575 v pátek před štědrým večerem (dne 23. prosince) s dovolením pana Viléma Zlého kněze z Velkého Lipna, císaře JMti hejtmana na Chlumci, prodali páni konšelé roli pozůstalou po nebožtíkovi Matyášovi pekaři, kteráž slula Štěpánkovská, ležící podle pana Jana Sudkovského role urozenému panu Pavlovi Šichovi z Ostrova, císaře JMti fišmistra na Chlumci, za sumu 75 kop gr. Čes., na kteroužto roli a sumu hned při zápisu zavdal týž pan Pavel 25 kop grošů, ostatek sumy má platiti na leta při vánocích po 25 kop. gr. čes. počna od l. 1576 a tak má platiti až do zaplacení té role.“ (Kašpar)

Dále: „Vilém Oppersdorf z /Českého/ Dubu a Frýdštejna na Slavěicích (Slavaticzych) a Vilém Zlejkněz z (Velikého) Lipna, hejtman na Chlumci, císařští komisaři, uzavírají smlouvu s Jindřichem Talackou z Ještětic na Řestokách (Žestokách): prodávají (schválí-li to císař) Jindřichovi zboží řečené Hory Čelakovské patřící kdysi podlažickému klášteru Panny Marie, totiž ves /Vrbatův/ Kostelec, Boháčovský dvůr u Týna, Cejřov, Louka, Habroveč, Hlína, Vrbětice, Kvasín (Kwaseyn), Dřeveš (Drzewesse), Tisovec, Střítež, Vyhnánov, Včelákov (Czielakow), Bystřice (Bystrcze), Dachov, Čekov, Bošov, Smrček, Miřetice, Stan (Stann) se vším příslušenstvím na 5 000 kop grošů českých, které má zaplatit na Sv. Ducha nebo 2 týdny poté: 1 850 kop si má srazit jako sumu zapsanou podle smlouvy s Václavem Okrouhlickým, dále má u císaře podle jistot 650 kop, vedle toho se do sumy započte 1 000 kop, které dal Mikuláši Walterovi, a dalších 1 000, jež mu dá na sv. Ducha; tehdy dá také zbylých 500 kop císaři a zboží mu bude vloženo do desk a zpraveno městečkem Heřmanovým Městcem s příslušenstvím, jak císaři připadlo po Zikmundu Andělovi z Ronovce. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro císaře a pro Jindřicha.“ (Beránek-Beránková/SÚA)

Zmiňuje ho také August Sedláček jako vladyku v Kostelci nad Černými Lesy, a to o rok dříve, než je Vámi zmiňovaná působnost na Zásmukách: „Jaroslav (ze Smiřic, koupil Kostelec n. Č. L. v r. 1558) byl pán na slovo vzatý a dobrý hospodář. V Kostelci upravil nynější zámek a kostel zámecký znova (1561) a mnohou pěknou památku po sobě a manželce své Kateřině z Hazemburka zůstavil. V kostele zámeckém zřídil též nový pohřební sklep. Panství rozšířil, přikoupiv k němu 1579 Tuchoraz a 1588 zboží Komořické s vesnicemi. Kromě toho koupil také několik statků jako Koloděje a j., jež potom připojeny k Uhřiněvsi. Na Kostelci měl úředníky vladyckého stavu; takoví byli 1561 Vilém Zlý kněz z Lipna, 1563, 1564 Vácslav Javornický, 1564 Jan Sluštický ze Zruče, 1587-1599 Bedřich Rakvic z Černhauzu. (Sedláček)

Co výše zmíněný vladycký stav, ke kterému podle Sedláčka Vilém Zlý příslušel, vlastně znamená? „Vladyka je označení příslušníka nižší šlechty používané v Království českém a Markrabství moravském zhruba do 16. století. Vladykové byli drobní šlechtici, kteří sídlili na venkovském dvoře či tvrzi a živili se hospodařením na své půdě nebo ve službě panovníkovi jako nižší správní, soudní a vojenští úředníci. Často byli velmi chudí. Ke šlechtě, k urozeným, patřili proto, že byli osobně svobodní a jejich pozemkové vlastnictví bylo zapsáno v zemských deskách. Tato společenská vrstva bývá též nazývána zemani. Někdy se však rozlišuje mezi zemanem a vladykou, kdy je u zemana zdůrazňován vztah k vlastnictví půdy a u vladyky spíše služebná funkce. Od 16. století se v zemích Koruny české již rozlišovaly pouze dva stavy, stav panský (vyšší šlechta) a stav rytířský (veškerá nižší šlechta); titul vladyka postupně zanikl.“ (Wikipedia, kráceno)

Předpokládám, že následující stránku asi dobře znáte: Zlý ve středověku :: Rodokmen Zlých (webnode.cz)

Co se týče panství Zásmuky, oddělení Zámeckých knihoven NM spravuje zásmuckou zámeckou knihovnu. Ta však obsahuje novodobé tituly a pro Vaše účely nebude relevantní.

Pro další informace doporučujeme navštívit archivy za účelem bádání ve fondech:

Státní okresní archiv Pelhřimov: Archiv města Pelhřimov 1379-1945 (1949)

Státní okresní archiv Pelhřimov: Děkanský úřad Pelhřimov 1387-1966

Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Velkostatek Chlumec nad Cidlinou (1502) 1545-1949

Státní okresní archiv Hradec Králové: Archiv města Chlumec nad Cidlinou (1525) 1531-1945 (1951)

Fondy Velkostatek Zásmuky v SOA v Praze nebo Archiv města Zásmuky SOkA Kolín vedou mladší písemnosti, není tedy jisté, zda něco objevíte.

Použité zdroje

SEDLÁČEK, August a BUBENÍČEK, Jindřich. Hrady, zámky a tvrze království Českého: Díl 15. Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko. Online. Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:6f[…]A9m%20zl%C3%BD%20kn%C4%9Bz. [cit. 2024-01-12].

KAŠPAR, Josef. Šlechtičtí rodové v Chlumci nad Cidlinou ve stol. XVI. Sborník Historického kroužku [online]. 1905, VI(4), 167-173 [cit. 2024-01-12]. Dostupné z: https://librinostri.catholica.cz/download/SbHiKr06-r.pdf

Vladyka. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wi[…]byli%20velmi%20chud%C3%AD.. [cit. 2024-01-12].

BERÁNEK Karel-BERÁNKOVÁ Věra, Guberniální listiny (993) 1261-1937, Inventář SÚA, Praha 1975. Dosupné z: https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/CGL/2623/charter . [cit. 2024-01-12].

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Pelhřimov

Knihovna

Datum zadání dotazu

11.01.2024 07:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu