Vhodnost/nevhodnost jména Perchta Kovář

Text dotazu

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, vzhledem k původu daného jména a příjmení a jak je vidět i nepřechýlení příjmení, rád bych věděl, zda je vhodné spojení jména Perchta s příjmením Kovář, či ne a proč.

Odpověď

Dobrý den,

o vhodnosti nebo nevhodnosti spojení křestního jména Perchta a příjmení Kovář se musíte rozhodnout  sám. Záleží na vašem citu a pocitu. Vzhledem k tomu, že se sám jmenujete, nejspíš pravým jménem, Jan Holub, překvapuje nás trošku Vaše otázka.

Jména, která nejsou u nás zcela běžná, povoluje soudní znalkyně doktorka Miloslava Knappová . V zásadě doporučuje ta jména, která můžete doložit, že jsou v nějakém kalendáři. S vhodností se spojením s příjmením Vám ale asi nepomůže ani ona.

Kontaktní údaje:

Ověřeno z portálu MSP: 13.12.2013

PhDr. Miloslava Knappová, CSc.

Kubánské náměstí 1322/17

10000 Praha 10-Vršovice

Hlavní město Praha

Zobrazit na mapě

IČ: 71488600

výpis z OR, ŽR

+420 603 329 498

+420 271 733 481

mknappova@seznam.cz

Jazykověda

ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů

V občanském kalendáři dnes nalézáme Bertu nebo také Bertinu. Staročeskou podobou tohoto jména je Perchta. Toto jméno německého původu má základ ve staroněmeckém slově berath, jež znamená "zářící" nebo "skvělá".

V církevním světovém kalendáři bychom dnes žádnou Bertičku nenalezli, avšak během roku jsou v něm připomenuty hned čtyři. Jedna Berta má svátek 6. dubna, druhá, s přívlastkem z Bingenu, jej slaví 15. května, třetí - z Blangy - 4. července a ta poslední 24. března. První Berta, jinak zvaná Bardi, je považována za zakladatelku ženské větve řádu vallombrosánského (řád založený roku 1039 Janem Gualbertem). Byla abatyší v klášterech Cauriglia (Itálie) a Mantignano (Itálie). Druhá Berta žila na přelomu 7. a 8. století v Německu a konečně třetí v 7. století ve Francii. Vraťme se ale k Perchtě. Sluší se připomenout, že předobrazem slavné jihočeské bílé paní byla Perchta z Liechtensteina. Bílá paní sama o sobě je však osobnost legendární a má svůj původ v Německu. U nás se udržela pověst o bílé paní především na zámcích v Jindřichově Hradci, Telči a Českém Krumlově. S nešťastným manželstvím Perchty z Rožmberka (| 1476), která si vzala Jana z Liechtensteina, se seznámil Bohuslav Balbín a velice přispěl k tomu, že osudy obou žen byly spleteny v jednu pověst.

Zdroj: http://libri.cz/databaze/jmena/den.php?m=9&d=23

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

13.01.2014 10:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu