-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, zajímala by mě něco o historii - vzniku vesnic Opřetice(o. Benešov) a Kobylí (uváděno i jako Kobylí a Plchov,o.Benešov).
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
o obcích Opřetice, Kobylí a Plchov doposud nebyla vydána žádná samostatná monografie. Historii zmíněných obcí (zvláště obcí Kobylí a Plchov) ovšem zmiňuje kniha "Příběh Ouběnic".
První písemná zmínka o obci Opřetice (Lochprzieticz) pochází z roku 1316. Přehled pramenů, ve kterých je obec zmíněna, můžete nalézt v knize "Místní jména v Čechách". Původ názvu obce je dle prof. Antonína Profouse, autora zmíněné knihy "Místní jména v Čechách", následující:
" Prvotní tvar Roprechtice (v. v.) se změnil nejdříve dissimilaci v Loprechtice a z toho podle mnoha MJ. na -etice v okolí (Hodětice, Hořetice^ Mstětice) nejdříve přesmykem souhlásky ch vznikla podoba Lochpřětice a z ní zjednodušením souhl. skupiny Lopřetice. Potom zesílením dissimilace vzniklo jm. Opřetice a to s hiátovým v- dalo lidový tvar Vopřetice." V některých zdrojích je uveden i starší název "Nové Hrady".
Kdysi zde stávala tvrz:
"Nevelký kus ob Bystřice leží ves Opřetice ve starší době Lopřetice řečená. Nedaleko ní nad mlýnem stávala tvrz dobře hradbami a příkopy zpevněná. Před sto lety (míněno kolem roku 1827) zbývaly z ní zdi tak vysoké, že v nich ještě okna viděti bylo; l. 1883 bylo ještě znáti grunty a zbytky příkopů, ale to vše majitel tehdá srovnal a na pole obrátil, tak že dnes není ani památky. Na ní seděl l. 1316 Dobeš, ten byl tuším erbu pánů z Dubé, k jichž rodu také náležel (1390) Mareš Skříčka z Roprechtic odjinud z Pětichvost řečený a Jan z Lopřetic byl do r. 1436 farářem v Nedvědicích, pak arcijáhnem Bechyňského kaje a asi r. 1441 proboštem kostela Pražského. On bezpochyby již majitelem Opřetic nebyl, kteréž záhy k Léštnu (dnes Lešno) koupeny. V popise Leštěnského panství r. 1544 připomíná se Opřetice tvrz pustá."
(SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko]. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927. str. 126.)
Historie Kobylí ( a Plchova) je podrobněji rozepsána v již zmíněné publikaci "Příběh Ouběnic" (str. 48 - 49, 92 - 95, 206 aj.). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1406 (zdroj: Místní jména v Čechách).
" Název Kobylí by podle etymologického výkladu, známého z odborné literatury, mohl svědčit o původním osídlení chovateli plemenných klisen. Berní rejstřík z roku 1557 tu uvádí tři svobodství, jejichž kontinuitu lze sledovat podle dalších rejstříků, zápisu svobodnických desek a později i matrik do 19. století. Byly to dvory Albrechtovský (pozdější čísla 7-8), Dvořákův (čp. 10) a Zemanův (čp. 2). Rozrodem byl osazen další statek v „Kobylí na samotě“ - pozdějším Plchově." (Příběh Ouběnic, str. 48 - 49).
"Během 30 let do roku 1788 Kobylí spolu s Plchovem trojnásobně zvětšilo počet svých domů, ze čtyř na dvanáct, všechny v rukou členů starousedlých rodů Dvořáků, Hovorků, Vosátků a Zemanů." (Příběh Ouběnic, str. 93).
"Zrušením poddanství v roce 1848 se vyrovnala sociální kritéria venkova, pominula stavovská uzavřenost svobodnických komunit, které se otevřely někdejším poddaným. V matrikách i pozemkových knihách se v Kobylí, Plchově i v Hlivíně objevuje větší škála příjmení hospodářů, i když starousedlí Dvořákové, Hovorkové, Vosátkové a Zemanové tu žijí po naše časy." (Příběh Ouběnic, str. 95)
(Podrobnější popis - viz zmíněná publikace - strana 92 - 94.)
Z tištěných dokumentů je možné při zkoumání historie obcí použít mimo jiné ještě jednotlivé soupisy a historické lexikony obcí České republiky (některé vybrané - viz seznam použité a doporučené literatury). K dohledání dalších zmínek o obcích můžete využít též digitální knihovny Kramerius: Kramerius 3 (http://kramerius.nkp.cz ) a Kramerius 4 (http://kramerius4.nkp.cz ).
Z archivních pramenů je možné nahlédnout do fondu panství Tloskov , gruntovních knih (uložené pravděpodobně v SOA Praha: http://www.soapraha.cz/), svobodnických knih (Národní archiv: www.nacr.cz/ ) a již digitalizovaných matrik dostupných na stránkách SOA Praha: http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchPage?1
Název fondu (sbírky):Velkostatek Tloskov Uloženo v archivu:Státní oblastní archiv v Praze Místo vzniku fondu (sbírky):Hluboš, Krchleby, Líšno, Praha, Radovesnice, Tloskov, Vlčkovice Časový rozsah:1583-1945
Metráž:164,19 bm zpracováno (z toho 164,19 bm inventarizováno), 1,26 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor je částečně přístupný pro nahlížení Původce fondu(sbírky):Vrchnostenský úřad a správa velkostatku Tloskov. Rodinný archiv Daňků. Daňkovská revizní kancelář pro velkostatek Tloskov v Praze. Ústřední kancelář pro majitele rodiny Daňků (asi od r.1893 převzala kompetenci revizní kancelář). Od počátku 20. stol. se nazývá Ústřední kancelář panství Tloskova a Líšna, od r.1913 Inspekční a revizní kancelář panství Tloskov a Líšno. Revizní kancelář majetku pruské rodiny Pourtalesů, která vlastnila Vs Tloskov v letech 1802 - 1872. Jsou zde též účetní zlomky ze spisoven Radovesnice, Hluboš, Vlčkovice a svazek účetních výkazů o statku Mezilesí – Týn. Rybniční úřad pro rybniční hospodářství velkostatku Líšna a Tloskova, zřízený r.1914. Původně byla agenda vyřizována společně s agendou Tloskova, od r.1918 měl úřad vlastní účtárnu, od r.1920 i samostatnou spisovnu. Zrušen r.1927, likvidace r. 1930. Velkostatek Krchleby.
Tematický popis:Agenda vrchnostenského úřadu a správy velkostatku (1570-1946). V připojeném oddělení Vikářský úřad římskokat. v Bystřici je část úředních knih k agendě úřadu (1692-1862), PK. Rodinné písemnosti Vincence Daňka se., Vincence Daňka jun. a jeho manželky Josefy Daňkové, znovu provdané Hordtové, a synů Vincence a Oskara Daňka (rodina Daňků vlastnila i Vs Líšno). Materiál revidenta správy panství. Hospodářská agenda ústřední správy. Agenda ze správy rybníků. Hospodářská správa statku Krchleby.
Archivní pomůcky:
TLAPÁK J.-VOLF JOSEF: VELKOSTATEK TLOSKOV, (1570) 1583 - 1945 (1949). Inventář, 1955, s. 180, ev.č. 232.
Použitá a doporučená literatura:
* PETRÁŇ, Josef. Příběh Ouběnic: mikrohistorie české vesnice. 2. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 250 s. Knižnice Dějin a současnosti; sv. 14. ISBN 80-7106-469-6. (dostupné též v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius 4 (http://kramerius4.nkp.cz ) v Národní knihovně ČR)
* PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv. (dostupné též v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius 4 (http://kramerius4.nkp.cz) v Národní knihovně ČR)
* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko]. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927. (dostupné též v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius 4 (http://kramerius.nkp.cz) v Národní knihovně ČR)
* RŮŽKOVÁ, Jiřina a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. 1. vyd. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 sv. (759, 623 s.). ISBN 80-250-1277-8. (dostupné též v digitalizované podobě v rámci systému Kramerius 4 (http://kramerius4.nkp.cz ) v Národní knihovně ČR)
* PALACKÝ, František. Popis králowstwí Českého, čili, Podrobné poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII wykonaného. W Praze: J.G. Kalve, 1848. viii, 608 s. (http://kramerius.nkp.cz) v Národní knihovně ČR)
* Seznam míst v království Českém: k rozkazu vysokého c. kr. místodržitelství Českého na základě úřadních udání sestaven. V Praze: Nákladem c.kr. místodržitelství, 1878. 521 s. (http://kramerius.nkp.cz) v Národní knihovně ČR)
* http://www.svobodnici.cz/svobodnicka-genealogie/
* www.genea.cz
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
16.10.2014 09:37