Verbování 1764

Text dotazu

Dobrý den,

nevím, zda se správně obracím na Vaši knihovnu, ale zkusím to. Zajímalo by mě, zda bylo v roce 1764, respektive po skončení sedmileté války běžné, že do rakouských pěších pluků byli verbováni i kluci cca 13-14 let. Konkrétně jsem narazil na případ, kdy byli v tomto věku přijati k 25. infanterie regimentu Ludwig von Thürheim jako "spielmani" (vojenská kapela) a to na doživotní službu. V 18 letech se z nich pak stali řadoví vojáci. Pokud to běžné nebylo, zajímalo by mě, za jakých okolností k tomu docházelo - například, jednalo se o sirotky, nezaopatřené potomky padlých vojáků, atd., kteří tak mohli dostávat jídlo a plat?

Dále bych se chtěl obecně zeptat, jak při verbování rekrutů bylo ověřováno, že jméno osoby a její věk odpovídají tomu, co uvádí. Byly například oslovovány farní úřady v místě, odkud dotyčný měl pocházet? Ptám se s ohledem na to, že byl pro naverbování stanoven určitý minimální věk, tuším, že to bylo 17 let. Zadruhé v běžném civilním životě musel například při svatbě dokládat ženich reálný věk (zletilost k právnímu úkonu), dále to, že již není ženat, atd. Pro účely vojenské matriky předpokládám to bylo potřeba taktéž. Dále nebyl doposud vydán Patent o zrušení nevolnictví, takže rekrut předpokládám nemohl jen tak odejít k danému regimentu a nikoho se neptat. Napadají mě i další důvody, především právní (dědictví, soudní řízení a výkon trestu,...).

Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

přítomnost těchto mladíků v rakouské armádě byla relativně běžná, zpravidla se ale do služby nedostávali standardním verbováním, které mělo jasně stanovená pravidla (viz WREDE). Při organizaci a skladbě jednotek habsburské monarchie, ale i jiných armád této doby, se totiž často zapomíná na poměrně rozšířenou, ale o to hůře dosud zpracovanou problematiku, a to na rodiny vojáků. V tereziánské době bylo zpravidla dovoleno se oženit až 1/6 vojáků, přičemž jejich manželky s nimi zpravidla absolvovaly všechny strázně vojenského života a byly vedeny v oficiálních stavech. Taktéž jejich děti zůstávaly s rodinou a v některých jednotkách pro ně byly zřizovány školy (jako učitel v plukovní škole vynikl například pozdější ředitel vojenské akademie ve Wiener Neustadtu František Josef Kinský). Mladíci pak byli v takto raném věku využiti jako tamboři, dokud nedorostli pro běžnou vojenskou službu.

Ohledně ověřování údajů lze předpokládat, že pro něco takového nebyly prostředky, a v podstatě se dá říct, že zapsání se bylo bráno jako čestné prohlášení. Verbíř musel spoléhat na svůj odhad lidí a držet se daných zásad. U vojenských matrik lze předpokládat stejné podmínky jako u matrik civilních. Vojenské sňatky podléhaly vlastním pravidlům a nutnosti složit kauci, takže u mladých odvedenců je lze vyloučit. Jak sám píšete, nevolník nemohl jen tak odejít a dát se naverbovat. Pokud by k něčemu takovému došlo a byl pánem vypátrán a dopaden, hrozily by mu přísné tresty. Dodejme, že o službu v armádě na pozici řadového vojáka, která byla stále ještě doživotní (nebo do ztráty schopnosti sloužit), zas takový zájem nebyl, zvláště mezi majetnějšími a vzdělanějšími vrstvami ji lze považovat za zcela minimální (jiná věc je pak důstojnická služba šlechtických synků či měšťanů). Vojáci se tedy rekrutovali zpravidla mezi nejchudšími a nevzdělanými vrstvami, pro něž bylo zajištění oděvu a stravy existenční nutností.

Použité zdroje

WREDE, Alphons von. Geschichte der K. und K. Wehrmacht : die Regimenter, Corps, Branchen und Anstalten von 1618 bis Ende des XIX. Jahrhunderts. I. Band. Wien : L. W. Seidel & Sohn, 1898. s. 98-100.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

21.08.2017 21:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu