Univerzitní školné v průběhu dějin

Text dotazu

Dobry den,

Rad bych se obecněji zeptal, jak bylo financováno univerzitní vzdělání (a

tím i Univerzity) v dobách tzv. První Republiky, kdo a kolik platil třeba

za studium historie na UK, nebo medicíny, fyziky či práva? Bylo to hodně

nebo málo? Existovala nějaká šance pro studium chytrých, ale nemajetných?

Jak to bylo třeba v poválečných letech, co v dobách Rakousko-Uherska? Co v

roce 1848?

Odpověď

Pokusím se alespoň zčásti odpovědět na váš dotaz, i když jeho šíře by

vydala na velmi obsáhlou studii. Pokud chcete konkrétní čísla - kolik

zlatých nebo korun československých - budete muset zapátrat v archivech,

statistické ročenky udávají pouze počty studentů, jejich národnost,

sociální původ a náboženské vyznání. O výši školného se nezmiňují.

Vezmeme-li to obecně, vzdělání nikdy zadarmo nebylo (alespoň v obdobích,

které zmiňujete), studenti si na něj (pokud je nemohla podporovat rodina)

museli vydělat nebo mít bohatého mecenáše. Výjimkou snad bylo vzdělání

poskytované církevními řády (řada vzdělanců byla spojena např. s Jezuity -

i přes svou odbornost zůstávali členy řádu a vykonávali i kněžské

povinnosti).

V devadesátých letech 19. století vznikají nadace, které podporují nadané

studenty z nemajetných rodin, např. velmi bohatá nadace Jana Petra Straky z

Nedabylic (podporuje studenty z nemajetných šlechtických rodin). V roce

1896 byla pro chovance této nadace postavena internátní budova Strakovy

akademie, kde jim bylo zajištěno ubytování a zčásti i vzdělání. Po zrušení

šlechtických privilegií zde byl zřízen Akademický dům (středisko českého

studentstva), dnes sídlo vlády ČR.

Další nadace pak např. zajišťovaly obědy v menze, např. Jonákova nadace

nebo spolek Radhošť, který podporoval studenty z Moravy a Slovenska.

Počátkem 20. století byla vybudována kolej Arnošta z Pardubic pro katolické

studentstvo a Hlávkova kolej, kterou mecenáš určil pro studenty, kteří

absolvovali gymnasiální studium s vyznamenáním. Na této koleji byly na

chovance kladeny velmi vysoké nároky, protože Hlávkova nadace si kladla za

cíl vychovávat intelektuální elitu národa.

V průběhu dvacátých let bylo zvýšeno kolejné a zkušební taxy, které musel

platit každý student za provedenou zkoušku (i neúspěšnou).

V období hospodářské krize ve 30. letech byla situace studentů velmi těžká,

stát podporoval veřejné i soukromé korporace pečující o studenty -

Krombholzova nadace (hradila studentům náklady na nemocniční a zčásti i

ambulantní léčbu), Husův sbor, Radhošť. Kromě toho vyplácela republika

státní studijní podpory a stipendia, udělovala stipendijní místa v kolejích.

Ve studijním roce 1932/33 bylo vyplaceno 420 000 Kč na studijních podporách

pro české a slovenské studenty. V témže roce mělo v deseti pražských

kolejích ze 2805 ubytovaných 1127 stipendia ministerstva školství, a to

průměrně 1485,-Kč na jednoho studenta. V období První republiky bylo na

vysokých školách (českých i německých) výdělečně činných téměř 47%

studentů, v Praze a Brně téměř 75% studentů.

Po skončení 2. sv. v. byly otázky úpravy studia a poplatků za ně velmi

diskutované. Po obnovení činnosti vysokých škol se pod tlakem okolností

nevybíralo kolejné a zkušební a jiné taxy. Výnos ministerstva školství z

července 1945 legalizoval toto jako výjimečné opatření pro letní semestr,

na podzim byla platnost nařízení prodloužena. Byl pociťován nedostatek

finančních prostředků na provoz škol a platy profesorů (placeni z kolejného

a zkušebních tax). Náhrady za kolejné a taxy se začaly vyplácet ze státní

pokladny, která byla zároveň zatížena výplatou stipendií a státních podpor

nemajetným studentům.

Jen na okraj citace ze Slavnostní řeči děkana vysoké školy obchodní prof.

JUDr. Gustava Švamberga ze 14.12.1929:

Veškeré řádné i mimořádné osobní i věcné náklady rozpočtové naší vysoké

školy pohybovaly se ročně mezi Kč 1 759 527 - a Kč 789 950. Maxima dosáhly

v roce 1921 až 1923, kdy se škola zařizovala, minima v roce 1924 a 1927

necelých Kč 800.-

Letošní úhrnný osobní i věcný náklad rozpočtový činí Kč 1 224 325.-, z

čehož připadá na osobní náklad Kč 1 041 825.- a na věcný náklad 182

500.-Kč. Na školném a jiných poplatcích odvedli jsme letos státní pokladně

Kč 241 459.  Činil tudíž letos čistý náklad na naši školu pouze Kč. 982

866.- a na jednoho posluchače 1 064.-.

 Použitá literatura:

Dějiny Univerzity Karlovy III (1802-1918). Praha Karolinum 1997. ISBN

80-7184-320-2

Dějiny Univerzity Karlovy IV ( 1918-1990). Praha, Karolinum 1998. ISBN

80-7184-539-6

Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první,

Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2003.

ISBN 80-7277-195-7(1.díl)

Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí, O

přežití a o život (1936-1938). Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1 (3.

díl)

Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý,

Československo a České země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha :

Libri, 2002. ISBN 80-7277-031-4 (2. díl)

Vysoká škola obchodní a její problémy v prvním desetiletí 1919-1929. Praha

1930.

Další informace bude možné dohledat v archiváliích - obrátit se můžete

např. na Univerzitu Karlovu, ČVUT,  Masarykovu univerzitu v Brně,  Národní

pedagogickou knihovnu, Ministerstvo školství, Pedagogické muzeum J.A.

Komenského v Praze nebo Národní archív v Praze. Zpřístupnění archiválií se

řídí vlastními  pravidly (badatelský list apod), podmínky bývají zpravidla

zveřejněny na webu institucí.

http://www.pmjak.cz/new/

http://www.nacr.cz/

http://www.msmt.cz/

http://www.npkk.cz/

http://www.muni.cz/

http://www.cvut.cz/cs

http://www.cuni.cz/

Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

--

Knihovna

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Datum zadání dotazu

23.04.2010 09:33

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu