Typografická zvláštnost secesních knih 1918-1922

Text dotazu

Dobrý den,

zajímá mě jedna typografická zvláštnost, se kterou jsem se setkal u tří českých knih z let 1918–1922. Poslední řádky kapitol jsou vysázeny do klínovitého (trojúhelníkového) tvaru – text se postupným zkracováním řádků sbíhá do hrotu.

Konkrétně jsem tuto úpravu našel v těchto knihách:
- Josef Müldner: Poslední kentaur (Otto, Praha 1919)
- Jan Havlasa: Hlasy tonoucích (Alois Wiesner, Praha 1918)
- Viktor Dyk: Zlý vítr (Arthur Novák, Praha 1922)

Je tato úprava (zužování/sbíhání řádků do klínu na konci kapitoly) v odborné literatuře nějak pojmenována – ať už česky nebo v jiném jazyce? Jde o širší secesní/dekadentní zvyklost sázení knih v tomto období?

Předem děkuji za jakoukoliv stopu.

Odpověď

Dobrý den,

patrně se jedná o 'módní' záležitost té určité doby. Tisk do trojúhelníku je zmiňován už v roce 1507, viz níže:

...Zmíněná jednoduchost se prozrazuje už v pojetí titulních stran, jejichž sazba je sice organizována do módně obvyklého trojúhelníku, ale bez dalších výtvarných prvků...

Z rozboru příspěvku: Bohatcova, Mirjam: Nález dalších litomyšlských tisků

...Bohatcová však nepostřehla, že nejen explicit, ale i typografie Spisu je zcela originální a že se vymyká pozdně gotickým návykům, které Olivetský přijal po plzeňském učiteli Bakalářovi. Jsou v něm - v Čechách vůbec poprvé - užita dvě tisková písma současně, přičemž sada menšího textového švabachu obsahuje již rozdělovník v podobě rovnítka, nikoli virgule. Na každé stránce Spisu je 24 řádků (namísto standardních dvaceti), vrstvové signatury mají minuskulní podobu (tak v této době značil jen Tiskař Pražské bible), na počátku je samostatně vyřazen titulní list (Olivetský ho akceptoval až od 1510), sazba je místy organizována do trojúhelníku (Olivetský takto ukončuje až od konce 1507),...

Čerpáno z: VOIT, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí, II: Tiskaři pro víru i tiskaři pro obrození národa 1498-1547. Praha: Academia, 2017, s. 252. ISBN 978-80-200-2752-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:cf1dd270-ca66-4f8d-87d3-afb96c86a4e6

V současnosti je využíváno mnoho různých tiskařských prvků a zvláštností, které mají přilákat uživatele, např. reklamou:

Především v oblasti reklamy se často setkáváme s netradičně uspořádanou sazbou. Text reklamy může vytvářet obrys předmětu či vyplňovat jeho tvar, může být uspořádán do čtverce, trojúhelníku, kruhu či oblouku. Reklamní sdělení se tím výrazně zesiluje a zároveň vizualizuje. Čtenář tak získá ještě před tím, než si text přečte, představu o předmětu reklamy...

Čerpáno z: SCHELLMANN, Bernhard. Média: základní pojmy, návrhy, výroba. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, s. 98. ISBN 80-86706-06-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:34130430-12f0-11e4-8e0d-005056827e51

Kaligram (též ideogram) je báseň, jejíž písmena nebo celá slova a verše jsou uspořádána typograficky do obrazce, který vyjadřuje téma básně samotné. Navazuje na tradici středověké carminy figuraty. Kaligram je příklad propojení literatury a výtvarného umění (podobně jako například komiks), kde v jednom uměleckém díle nerozlišeně splývá více uměleckých druhů.

Kaligram je typický pro avantgardu (například pro kubofuturismus); známým autorem kaligramů je např. Guillaume Apollinaire (jeho sbírka Kaligramy), v českém prostředí pak Jaroslav Seifert (např. jeho „Počitadlo lásky“ ze sbírky Na vlnách T.S.F.).

Kaligram můžeme chápat jako specifický literární žánr.

Zdroj: Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaligram

Na pomoc při zjišťování informací k Vašemu dotazu jsme požádali i AI.

Zpracování AI (Gemini):

... zvláštní název nebo význam typografického tisku do trojúhelníku...

Aranžování nebo sazba textu do tvaru trojúhelníku má v historii i moderní grafice několik konkrétních pojmů a významů, podle toho, v jakém kontextu se s tím setkáte:

1. Kaligram (Calligramme)

Pokud je celý text vysázen tak, aby jeho obrys tvořil konkrétní tvar (v tomto případě trojúhelník), jedná se o kaligram (nebo také vizuální či konkrétní poezii).

Význam: Spojuje vizuální umění s literaturou. Tvar trojúhelníku může symbolizovat např. pyramidu, šipku, plachtu, nebo obecně stoupání/klesání.

2. Zužující se / Rozšiřující se odstavec (Obrácená pyramida)

V tradiční typografii a knižní sazbě se často potkáte s odstavcem, jehož řádky se postupně zkracují, až tvoří špičku směřující dolů.

Obrácená pyramida (Inverted pyramid): Blok textu zformovaný do trojúhelníku špičkou dolů.
Význam a využití: Tradičně se tento prvek používal na koncovkách kapitol, v tirážích starých tisků nebo na titulkách knížek. Má estetický úkol – elegantně ukončit textovou plochu a navést oko čtenáře směrem dolů k další stránce nebo ke konci.

3. Tvarování textu do objektu (Text Wrap / Shape Wrapping)

V moderních grafických programech (InDesign, Illustrator) se této technice říká sazba do tvaru nebo vévodění textu do geometrické masky.

4. Symbolika trojúhelníku v typografii

Z hlediska vizuálního významu působí trojúhelník v typografii velmi specificky:

Špičkou nahoru (△): Evokuje stabilitu, růst, hierarchii, pyramidu nebo božství/duchovno.
Špičkou dolů (∇): Působí dynamicky, vytváří napětí, směruje pozornost čtenáře k jednomu konkrétnímu bodu pod sebou.

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

30.07.2026 14:11