Tvary příjmení Pixa

Text dotazu

Dobrý den,
jmenuji se Pixová a mužský tvar tohoto příjmení je Pixa. Kdybych chtěla dát např diplom naší rodině, napsala bych rodině Pixů nebo rodině Pixově. Existuje vůbec nějaké pravidlo na tvarování takovýchto příjmení?
Děkuji moc za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

podle Dobravy Moldanové příjmení Pixa pochází ze slova obecného významu „pik“ = spiknutí, chytrost; snad i z osobního jména Pika a z přídavného jména piknosý = se zdviženým nosem. Jeho první zmínku uvádí z roku 1585 (z Husince Jiřík zvaný Pixa).

U Miloslavy Knappové najdeme příjmení Pixa mezi jmény odvozenými ze jmen řeckých, konkrétně Petr („skála, skálopevný“).

V publikaci Josefa Beneše se můžeme dočíst, že příjmení s příponou -a z celých adjektiv vznikala patrně obměnou adjektivních příjmení, jak tomu nasvědčuje dvojice: u Velikých Kyselů či u Kyselých Ru 714, nebo se ty podoby tvořily jako osobní jména. Naproti tomu, jak se podle významů apelativ zdá, derivace ze zkrácených přídavných jmen s příponou -a se stávaly příjmeními z rozmanitých obecných jmen, zejména z přezdívek. Mezi tato příjmení jsou řazena i příjmení Piksa, Pixa.

Problematiku pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny řeší Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR  - https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710.

Ta k pojmenování rodiny jako celku uvádí:  

„Užijeme‑li spojení podstatného jména rodina + tvaru příslušného tvaru příjmení, máme ve spisovných projevech tyto možnosti: všechno nejlepší Vám přeje rodina Novákových, rodina Novákova (nikoli *rodina Nováková); rodina Veselých, rodina Veselá, rodina Skotnických, rodina Skotnická, rodina Dolejších, rodina Dolejší.“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že správné tvary by v případě příjmení Pixa byly: 1. p. rodina Pixových nebo rodina Pixova, 3. p. rodině Pixově nebo rodině Pixových.  

Použité zdroje

MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vydání páté (čtvrté v Agentuře Pankrác). Praha: Agentura Pankrác, s.r.o., 2019. S. 140. ISBN 978-80-86781-40-2.

KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort, 2002, s. 18-19. ISBN 80-238-8173-6.

BENEŠ, Josef. O českých příjmeních. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, s. 259.

Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR - https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

16.10.2023 08:00