Totalita

Text dotazu

Dobré odpoledne přeji,

V minulosti byla Evropa nějakou dobu rozdělena na demokratický Západ a totalitní Východ. Ale ve Španělsku, Portugalsku, Itálii panovali diktátoři: Franco, Salazar, Mussolini. Jednalo se o totalitní režimy. Proč jsou tyto státy považovány za součást Západu, když Západ neuznával totalitarismus a vždy spojoval diktaturu s Východem?

Moc děkuji.

Odpověď

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz.

Pojmy „demokratický západ – západní blok“ (západoevropské a severoamerické státy) a „totalitní východ – východní blok“ (Sovětský svaz a socialistické státy ve střední a východní Evropě, které byly pod jeho vlivem) se používaly především v době studené války (1947 – 1991). Ačkoli nedošlo k přímé vojenské konfrontaci mezi oběma bloky, studená válka zahrnovala mocenské soupeření, ideologické boje, místní konflikty po celém světě a plánované zbrojení.

Širší odpověď na vaši otázku ukazuje na složitost dějin 20. století. Spočívá v rozdílu mezi geopolitickým rozdělením Evropy po druhé světové válce a ideologickým rozdělením světa během studené války (1947-1991).

1. Historický kontext totalitních režimů ve Španělsku, Portugalsku a Itálii

Itálie byla pod Mussoliniho fašistickou diktaturou v letech 1922–1943. Po jeho pádu a porážce ve 2. světové válce se Itálie stala demokratickou republikou a členem Západu.
Španělsko pod Francem (1939–1975) a Portugalsko pod Salazarem (a později Caetanem, 1932–1974) byly pravicové autoritářské režimy, které sice nebyly demokratické, ale zároveň se vymezovaly proti komunismu.

2. Geopolitické rozdělení po druhé světové válce

Po válce byla Evropa rozdělena:

Západní Evropa: demokratické (či demokratizující se) země podporované USA a členy NATO.
Východní Evropa: státy ovládané Sovětským svazem, s komunistickými totalitními režimy.

Španělsko a Portugalsko se ocitly mimo sovětskou sféru vlivu. I když byly autoritářské, nebyly komunistické. A protože byly proti Sovětskému svazu a komunismu, Západ je během studené války toleroval jako „menší zlo“ a považoval je za součást západního bloku.

3. Západ neznamenal vždy jen demokracii

Termín „Západ“ během studené války neznamenal jen liberální demokracie, ale spíše:

Proti-komunistický postoj
Ekonomické napojení na USA a kapitalismus
Kulturní a historická příslušnost k západní civilizaci

Proto například i diktátorské režimy, jako byl Řecký vojenský režim (1967–1974), byly považovány za „západní“.

Nicméně politický systém „západního bloku“ byl obecně demokraticky založen na volebních mechanismech určujících způsoby konstituování politické reprezentace, na právním státě a dělbě moci mezi státem a nestátními organizacemi a uvnitř státních organizací. Uznával a respektoval základní lidská práva a svobody, jako je svoboda projevu, shromažďování a politická rovnost zatímco Východ byl definován komunistickými režimy kontrolovanými Moskvou.

Použité zdroje

1. Wikipedie: otevřená encyklopedie. Dostupné online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana [cit. 24.7.2025]
2. Zdeněk R. Nešpor: Sociologická encyklopedie. Dostupné online: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Hlavn%C3%AD_strana [cit. 24.7.2025]
3. KALVODA, Josef. Studená válka 1946-1989: svoboda znamená odpovědnost. Paměť. Kladno: Dílo, 2001. ISBN 80-902530-2-4.
4. BRADLEY, John Francis Nejez. Válka a mír po roce 1945: dějiny vztahů mezi Sovětským svazem a Západem. Přeložil Zdeněk MASOPUST. Praha: Victoria, 1994. ISBN 80-85605-72-4.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Plzeň-město

Knihovna

Knihovna města Plzně, p. o.

Datum zadání dotazu

23.07.2025 16:01