-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vážení, pátrám po přesném rozdělení karé v městě Terezín. Nejlépe plánku. V knížce o
Terezínu se zmiňují jen o některých. Měly znaky abecedy A, B, C... Snad bylo 32 karé. Rovněž mě zajímají názvy původních ulic u jednotlivých karé, nebo názvy do roku 1945. Děkuji předem.
Dobrý den, informace k Vašemu dotazu jsme nalezli v několika publikacích, jednou z nich je také kniha od Otakara Votočka a Zdeňky Kostkové s názvem Terezín, Praha:
Odeon, 1980. Nevím, zda to není právě ta publikace, o které se zmiňujete ve svém emailu. Potom Vám možná sdělujeme část Vám již známých informací.
Co se týče plánku s rozdělením města na jednotlivá karé, několik jsme jich sice nalezli, ale na žádném z nich nejsou karé označena původními písmeny A-Z, pouze na některých se objevují označení z doby, kdy byl Terezín koncentračním táborem.
Půdorysná dispozice pevnostního města uvnitř hradeb byla navržena jako pravidelný útvar šachovnicového typu, o jaký usilovali v Čechách i jinde již lokátoři měst gotických a zejména teoretikové urbanismu renesančního a barokního. V tomto případě byl půdorys doveden až do polohy grafického obrazce téměř ornamentálního, ve kterém i erární budovy včetně kasáren byly rozloženy zcela symetricky podle hlavní kompoziční osy západ-východ. Hned v počátcích výstavby doznala však tato koncepce některých změn, směřujících k její racionalizaci a zjednodušení ve smyslu osnovy provozně přehlednější. Konečná osnova městského půdorysu je tedy výsledkem úvah zcela racionálních a účelových. Sestává ze třiceti bloků čili čtverců (karé), seřazených do pěti řad ve směru sever-jih a původně označených písmeny abecedy (A,B,C,...až X,Y,Z a pak AA, BB, CC...až FF), počínaje od Bohušovické brány, kde ve zkoseném bloku A začíná také číslování jednotlivých domů, zavedené teprve dodatečně. Středem a východiskem dispozice jako celku je obdélné náměstí cca 150x200 m. Jednotlivé bloky erárních budov, kasáren a předpokládaných domů měšťanských jsou opět obdélné či čtvercové, ale v několika velikostech, a ulice mezi nimi jsou přímé, pravoúhle křižované a umožňují dlouhé průhledy od kasáren ke kasárnům a od hradby k hradbě.
Zdroj: Votoček, Otakar; Kostková, Zdeňka. Terezín. Praha: Odeon, 1980. Str.
40 , str. 61 - Katastrální plán Terezína z roku 1843 str. 76 - Plán města Terezína z roku 1865
V době, kdy civilní obyvatelstvo Terezín vyklidilo (začátek července 1942) a město se stalo koncentračním táborem, došlo také ke změnám v označení jednotlivých karé a budov. Celý tábor byl nyní rozdělen na bloky. Kasárny byly jedním blokem. Staré kasárenské město Terezín se hodilo znamenitě pro tato vězeňská označení, jak názorně vyplývá z plánku. Bloky byly označovány od východu k západu velkými písmeny od A do J a od jihu k severu římskými číslicemi I až VII. Tak například Sudetské kasárny byly blok E I, Magdeburské kasárny blok B V.
Musely být odstraněny také všechny tabulky s dosavadním označením ulic. Ulice a domy byly nadále označeny po vězeňském způsobu, kombinací písmen L (Längstrasse - podélná ulice) a Q (Querstrasse - příčná ulice) s čísly domů. Na jedné straně byly domy se sudými čísly, na druhé s lichými čísly. Tak například L 415 byl dům číslo 15 ve čtvrté podélné ulici.
Na život v terezínském koncentračním táboře i na jeho další osudy měly přímo i nepřímo svůj vliv mezinárodní události (např. porážka německých vojsk u Orlu a Bělgorodu Sovětskou armádou v létě 1943) a zejména povstání ve východních koncentračních táborech a ghettech, především povstání ve varšavském ghettu. Sebedůvěra nacistů byla otřesena. Z těchto příčin byl další běh událostí v Terezíně podmíněn zejména strachem německých fašistů před možností organizovaného odporu i v terezínském táboře. Nový velitel tábora Burger dostal v prvé řadě za úkol odstranit alespoň navenek dojem, že by byl Terezín koncentračním táborem. Měl naopak navenek působit jako samosprávné město. Burger zahájil činnost tím, že nařídil přejmenovat všechny ulice a ostranit číslování bloků a kasáren. Tato změna byla přípravou pro další podvod s Terezínem. Tomu nasvědčují také nové názvy ulic. Všechny podélné ulice (dosvadní Längstrasse) byly povýšeny na třídy, příčné ulice zůstaly ulicemi. Názvy tříd i ulic byly voleny tak, aby Terezín budil zdání normálního města. Vznikla tak Jezerní třída (dosud L 1), ačkoli v Terezíně nebyl ani rybník, Nádražní třída (L 2) bez nádraží, Hlavní třída (L 4), Sadová třída (L 5), u níž nebyly sady, a Hradební třída (L 6). Ulice byly přejmenovány na Pekařskou (Q 1), Mysliveckou (Q 2), Lázeňskou (Q 3), Novou (Q 4), Věžní (Q 5), Radniční (Q 6), Horskou (Q 7), Poštovní (Q 8) a Ulici u Ohře (Q 9). Výpadové silnice byly přejmenovány na Jižní třídu a Západní ulici. Starých označení bloků a kasáren se nesmělo používat. Přísně to bylo zakázáno ve styku s vnějším světem, který byl omezen na cenzurovanou korespondenci. Adresa odesílatele musela být vždy uvedena podle nového pojmenování ulic a nikde nesměla být zmínka o kasárnách.
Zdroj: Lagus, Karel; Polák, Josef. Město za mřížemi. Praha: Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2006. Str. 82, 118. ISBN 80-7346-088-X.
- v části obrazových příloh je plán ghetta, město Terezín s označením bloků a ulic včetně čísel domů
Další mapy a plány naleznete v:
Terezín - pevnostní město = [Festung Theresienstadt = Terezín Fortress / odborná spolupráce, podklady Jiří Smutný ... et al.]. [Lovosice] : BaB, c2005. 59 s. ISBN 80-239-6272-8.
str. 44 - plán terezínského ghetta s německými názvy ulic
Pevnost Terezín http://www.montanya.org/terezin/mesto/mesto05-36.jpg
Holocaust http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/czech/terezin/terezin
V případě, že budete mít zájem získat ještě podrobnější informace, doporučuji kontaktovat odborné instituce jako např. Klub vojenské historie - Pevnost Terezín (adresa: Terezín, Komenského 154 ), Knihovnu Vojenského historického ústavu (http://www.militarymuseum.cz/cz/cz/muzeum.php?id=6 ,
knihovna@vhu.cz) nebo Vojenský historický archiv (http://www.vuapraha.army.cz/3odborvha.htm), který je součástí Vojenského ústředního archivu Praha (http://www.vuapraha.army.cz/). V tomto archivu by měl být uložen Fond Ženijního ředitelství, který obsahuje celkové plány pevnosti Terezín, vyměřovací plány, plány ke zprávám, půdorysy pevnostních článků, profily, fasády, nivelační plány, projekty kasárensých objektů apod.
(informace pochází z knihy od Andreje Romaňáka Pevnost Terezín a její místo v dějinách fortifikačního stavitelství, Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1972. Str.9).
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
22.11.2007 16:06