-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaké jsou teploty různých živočichů?
Dobrý den, většina živočichů, všichni bezobratlí a nižší obratlovci, jsou závislí na teplotě okolního prostředí. Jsou to tzv. studenokrevní (poikilotermní = exotermní) živočichové s proměnlivou tělní teplotou. Svou teplotu mohou částečně zvyšovat naakumulovanou tepelnou energií získanou ze slunečního záření nebo intenzivním pohybem. V nepříznivých obdobích roku - v zimě, nebo v tropech a subtropech v létě - upadají do stavu strnulosti a omezují své metabolické pochody na minimum. Např. plazi dokážou svou tělesnou teplotu do určité míry ovlivnit chováním. Po ránu nasávají sluneční energii na nějakém kameni. Během poledního žáru se např. ještěrky stavějí na nohy, takže je odspodu ochlazuje vzduch. Někteří plazi se přes poledne skrývají, jiní se ochlazují prudkým dýcháním.
U ptáků a savců se vyvinuly termoregulační mechanismy. Tito teplokrevní (homoiotermní = endotermní) živočichové mohou udržovat víceméně stálou teplotu těla v průběhu celého roku a jejich metabolická aktivita není příliš omezována vnějšími teplotami. Jejich tělesná teplota, která mírně kolísá, je závislá na fyziologickém stavu organismu. Teplo pro termoregulační děje získávají oxidacemi při metabolických procesech a ztrácejí ho vypařováním, sáláním aj. Při snížení okolní teploty může být tepelný deficit vyrovnáván intenzivnějším metabolismem, svalovou prací nebo tzv. svalovým třesem, při kterém se teplo uvolňuje. Udržování stálé teploty napomáhají izolační struktury, jako je srst, peří nebo vrstva podkožního tuku. Působením chladu dochází i ke stahu periferních cév a vlásečnic. Dochází tak k menšímu přísunu krve k povrchu těla, a tím i k menším ztrátám tepla. Snižování tělesné teploty při vysokých teplotách okolí a při vyšší svalové činnosti umožňuje pocení a rozšíření periferních cév a vlásečnic. K povrchu těla se dostává větší množství krve, a tak dochází i k větším tepelným ztrátám.
Teplokrevní živočichové jsou schopni díky svým izolačním a termoregulačním mechanismům žít v závislosti na druhu od polárních krajů až po rovník, tj. v teplotních rozmezích -50°C až +40°C. Pokud dojde ke snížení jejich tělesné teploty pod 25 °C nebo zvýšení nad 41 °C, hynou.
Pro zajímavost: z ptáků byla nejvyšší teplota naměřena u bernešky tmavé a racka šedého, až 42,7 °C. Ze savců poněkud vyšší teplotu mají myšovití hlodavci až 38 °C.
Použité zdroje:
PAPÁČEK, Miroslav a kol. Zoologie. Praha: Scientia, 2000. Str. 219-220. ISBN 80-7183-203-0.
ABC přírody: svět v otázkách a odpovědích. Praha: Reader´s Digest Výběr, 1996. Str. 204. ISBN 80-902069-0-5.
Encyklopedie Zvířata od A do Z. Ostrava: Blesk, 1993. 560 s. ISBN 80-85606-22-4.
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
30.04.2009 14:14