Svatováclavské náměstí / Václavské náměstí

Text dotazu

Dobrý den,

našel jsem na internetu poněkud protichůdné informace, že K.H. Borovský navrhoval 16.3.1848 jméno Svatováclavské náměstí. Některé zdroje ale uvádějí, že navrhoval "Václavské náměstí".
Nevím, jak se zjištěnou diskrepancí naložit, jestli se dnešní Václavské náměstí (dříve Koňský trh) někdy, nějakou dobu jmenovalo "Svatováclavské náměstí"? A pokud ano, od kdy do kdy, než mu bylo dáno jméno Václavské náměstí?

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš zajímavý dotaz.

Narazili jsme na stejný problém, jako Vy, při svém hledání. Některé zdroje uvádějí, že K. Havlíček Borovský navrhl přejmenovat Koňský trh na Václavské, jiné na Svatováclavské náměstí. Zdroje uvádějící Svatováclavské náměstí ve svém pojednání plynule přejdou k užívání názvu Václavské, aniž by se u tohoto pozastavily.

Císařské nařízení ze dne 23. března 1857 požadovalo jednotné a jedinečné značení ulic a číslování domů - o jedenáct let později proto pražský Sbor starších na své schůzi dne 8. října 1868 ustanovil nové číslování domů v ulicích a proběhlo velké přejmenovávání některých ulic, aby byla zajištěna jejich jedinečnost v rámci okrsku. Byl sepsán oficiální rejstřík pražských ulic a prostranství, autorem byl Karel Jaromír Erben. V tomto seznamu jsou uvedeny staré i nové názvy ulic a vyplývá z něj, že název "Václavské náměstí" nebyl změněn. Zajímavé však je, že v obecných poznámkách o způsobu číslování ulic v úvodu práce autor zmiňuje "Svatováclavské náměstí".

Usuzujeme s toho, že je možné, že pro naše předky nebyl rozdíl v těchto dvou názvech a název jen dle situace zkracovali. Neboť např. Vilímkův průvodce po Praze z r. 1891 pracuje s názvem Svatováclavské náměstí, ač - pokud by se řídil zmíněným Erbenovým seznamem - by měl použít názvu Václavské náměstí.

Jak jsem již zmínila, bohužel se nám v námi dostupných zdrojích nepodařilo najít přesnější informace. V případě Vašeho zájmu zkuste kontaktovat Muzeum Prahy: https://www.muzeumprahy.cz/ , případně Archiv hlavního města Prahy: https://www.ahmp.cz/index.html?mid=11 , kde by Vám snad kolegové byli schopni poskytnout více informací.

Použité zdroje

Vilímkův průvodce po Praze a po výstavě. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1891, s. 39. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:bf3e9de0-160c-11e7-8a18-5ef3fc9ae867

ERBEN, Karel Jaromír. Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. města Prahy dle nového, starého i nejstaršího číslování. Praha: Fuchs, [1870], s. [1c]. Dostupné také z: https://www.digitalniknihov[…]f4c4-11dc-a5b0-000d606f5dc6

LAŠŤOVKA, Marek, Kateřina JÍŠOVÁ a Václav LEDVINKA. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Praha: Libri, 1998. sv. 2, s. 382. ISBN 80-85983-23-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:be2da2a0-416d-11e4-8f33-5ef3fc9ae867

ERBEN, Josef. Administrační zpráva obce královského hlavního města Prahy a spojených s městskou statistickou kommissí obcí sousedních Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova za rok 1896. Fr. Řivnáč [distributor], 1898, s. 109. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:38eb6832-6cab-441e-be1c-c456b2f94599

FIALA, Miloš a Miloš HEYDUK. Václavské náměstí v proměnách času. Česká Kamenice: PolArt, 2009, s. 52. ISBN 978-80-87286-01-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:33486021-c91b-11e6-bf97-005056825209

WINTER, Zikmund. Z české minulosti: dějepisné lístky. V Praze: nákladem Aloisa Hynka, 1902, s. 94. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:ca5cb828-66e9-4fed-8690-0bd6942a3652

HARTMANN, Antonín. Obecný knihovní zákon ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z., a jiné předpisy knihovního práva a katastrální zákon. Praha: Československý Kompas, 1934 [spr. 1933], s. [III]. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:916efb51-25b7-11e4-8413-5ef3fc9ae867

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.10.2025 14:21