-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, zda tvar klíče/klíčové dírky Svatopetrského náměstí ve Vatikánu je odkaz na svatého Petra, jakožto strážce Nebeské brány.
Děkuji
Dobrý den,
Podle dostupných zdrojů symbolizuje tvar Svatopetrského náměstí otevřenou náruč církve/Božskou náruč. Více informací naleznete v úryvcích níže.
O podobnosti Svatopetrského náměstí s klíčovou dírkou se zmiňuje pouze průvodce zde: https://www.radynacestu.cz/magazin/namesti-sv-petra/
„Božská náruč Velkolepá Piazza San Pietro vytváří svou vznešeností a monumentalitou důstojné nádvoří chrámu, před nímž se rozkládá. Před průčelím kostela stojí po stranách schodiště sochy sv. Pavla a sv. Petra, jenž drží v ruce klíč od království nebeského.“
Zdroj: Země světa: zeměpisný a cestopisný měsíčník. Praha: ABC-Info, 01.09.2011, 2011(9). s. 24. ISSN 1213-8193. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2db930d0-09ff-11e5-b269-5ef3fc9bb22f
„Ještě významnějším počinem byla velkolepě pojatá úprava prostranství před svatopetrskou bazilikou. Bernini dal náměstí oválný tvar a obemknul je dvěma protilehlými oblouky kolonád, které mají symbolizovat otevřenou náruč církve.“
Zdroj: BELFORD, Ros, WOOLFREY, Celia a DUNFORD, Martin. Itálie. Brno: Jota, 2002. s. 1208. ISBN 80-7217-058-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0e253c2b-cac0-40a3-8d6a-87010afec77a
„Na kolonády na náměstí Sv.Petra zřejmě Alexandr VIL (1655-1667) i Bernini pomýšleli ještě před Alexandrovým zvolením. Jisté je, že papež nebyl v úřadě dlouho, když si zavolal Berniniho a začal s ním a s kongregací Fabbrica diskutovat o tom, jak tento velký podnik uskutečnit. Bylo nutné vzít v úvahu řadu věcí: starý vchod do VATIKÁNSKÉHO PALACE severně od portiku musel zůstat zachován, stejně jako prostor před průčelím, známý jako retta. Okno ve Vatikánském paláci, ze kterého papež udílel požehnání, muselo být viditelné pro co největší počet lidí. Totéž platilo pro lodžii nad centrálním vchodem do baziliky, používanou při slavnostních příležitostech k požehnání urbi et orbi. Bernini si představoval takové uzavření prostoru, v němž by věřící pocítili objetí Všemohoucího. Kolonády měly symbolizovat objímající náruč. Geometrickým středem celého návrhu zůstal velký obelisk.uprostřed náměstí. Berninimu se odstraněním dvou dlouhých nízkých chodeb vedoucích od baziliky, které zužovaly prostor pianga retta, podařilo velice důvtipně redukovat dojem přehnané šíře, kterým působilo Madernovo průčelí, do něhož ještě byly na každé straně včleněny základny Berniniho nedokončených věží.“
Zdroj: HIBBERT, Christopher a KOLMAČKA, Pavel. Řím: životopis města. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998. s. 407, 408. ISBN 80-7106-213-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d521c6b0-9b11-11e8-b814-5ef3fc9bb22f
„Gian Lorenzo Bernini převedl velkou osu z chrámu do náměstí, symbolizujícího náruč církve, sjednoceného 18 m vysokou kolonádou gigantického měřítka. Mistrovsky využil optické korekce, ověřené na slavnostním schodišti Vatikánského paláce, nazývaném Scala regia. Prostoru, zužujícího se směrem vzhůru, využil Bernini k hloubkově umocněnému dojmu za pomoci promyšleně postavené řady sloupů, prostřídaných s nikami a kasetování klenby, přerušovaných na místě podest. Vyvolal představu nástupního prostoru větší délky a výšky, ve vztahu k sousednímu portiku Svatopetrského chrámu.“
Zdroj: BUKOVSKÝ, Jan. Dějiny stavitelství: přehled vývoje architektury a stavebnictví. Brno: CERM, 2001. s. 129. ISBN 80-214-1559-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5b0bd4e0-6e06-11e6-89c2-005056825209
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
08.12.2022 11:35