-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobry den,
Casopis "Svanda dudak", zalozeny a redigovany spisovatelem Ignatem Herrmannem od roku 1882 do roku 1930, zmenil behem sve existence nekolikrat svuj format. Vim, ze se odborne nazvy kniznich a casopiseckych formatu rozlisuji podle velikosti, ale take poctu prelozeni listu papiru (folio, kvart, osmerka...). Rada bych vedela, jakym presnym terminem se oznacuji formaty techto vybranych exemplaru casopisu "Svanda dudak" (vsechny jsou k dispozici v Narodni knihovne) :
- rok 1882 (=svazek 1)
- rok 1886 (=rocnik 5)
- rok 1887 (=rocnik 6)
- rok 1889 (=rocnik 8)
- rok 1907 (=rocnik 26)
- rok 1924 (=rocnik 34)
Sama jsem jiz exemplare konzultovala, ale jako laik nedovedu rict, kolikrat byl list papiru toho ktereho exemplare slozen, zda byl nasledne rozrezan,... a jak se tedy takovemu formatu presne rika.
Dekuji za odpoved,
Dobrý den,
formát starých tisků "podle katalogizačních pravidel moderní knihy rozeznávají naše knihovny z praktických důvodů tyto základní konvenční formáty: kniha do výšky 15 cm je šestnácterka (16°), o výšce 15 - 25 cm osmerka (8°), 25 - 35 cm kvart (4°), o výšce nad 35 cm folio (2°), u knih nad 45 cm se udává míra v centimetrech; formát o větší šířce nežli výšce se nazývá formát příčný.
Formát starých tisků lze označovat stejným způsobem, ale pro naše předky, jejich tvůrce, nebyla směrodatná míra metrická, nýbrž podobně jako u rukopisů způsob skládání tiskového archu. Pokud byly na archu vytištěny jen 4 strany, takže stačilo přeložit jej jen jednou, vzniklo folio o dvou listech; když arch obsahoval 8 tiskových stran a měl se tedy přeložit dvakrát, vznikl kvart o 4 listech, výsledkem archu, na němž bylo vytištěno 16 stran knihy a který bylo třeba přeložit třikrát, vznikla osmerka čili oktáv o 8 listech, a konečně arch s 32 stranami, přeložený na čtyřikrát, utvořil šestnácterku o 16 listech. To jsou základní formáty..."
Čerpáno z: BOHATCOVÁ, Miriam a kol. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990.
( ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. Praha: SNTL, 1983.)
Podle těchto informací se domníváme, že formáty periodika Vámi uvedených roků jsou takto:
1882 15 cm 16°
1886 15 cm 16°
1887 28 cm 4°
1889 18 cm 8°
1897 18 cm 8° (vyexpedovali omylem také, tak jsem ho též uvedla)
1907 28 cm 4°
1924 23 cm 8°
Formáty knih popisuje také Wikipedie viz níže:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Arch_pap%C3%ADru
Arch znamenal původně jeden hladký list papíru, pokud se papír vyráběl ručně. Pro počítání papírenských archů se ještě po 1. světové válce a i v bývalém Československu používaly následující větší jednotky:
1 balík = 10 rysů = 200 knih = 4800 archů - tedy na jednu „knihu“ připadalo celkem 24 archů papíru.
1 rys = 10 knih = 1000 archů - zde na jednu „knihu“ připadalo celkem 100 archů papíru¨
Typografie
Při výrobě knih se tento papírenský arch z obou stran potiskne a jednou nebo několikrát přeloží, čímž vznikne složka čili arch. Z těchto složek pak knihař sešíval knihu. Podle počtu tiskových stránek, které se na arch umístí, se rozlišovaly i formáty knih:
folio neboli 2° - 4 stránky
kvart neboli 4° - 8 stránek
oktáv (osmerka) neboli 8° -16 stránek
a další (12°, 16°, 24°, 32°).
Protože papírenské archy nebyly normalizovány, jsou i tyto formáty velice přibližné a někdy se rozlišuje ještě „velké 8°“, „malé 8°“ a podobně.
Se zavedením strojní kontinuální výroby papíru, kde se „nekonečný“ pás papíru na jednotlivé listy teprve řeže, ztratil arch svůj původní význam a byl u nás roku 1926 nahrazen normalizovanými formáty papíru. Původnímu archu v nich zhruba odpovídá formát A0, případně B0, v nichž také tiskárny papír obvykle objednávají.
Přímo časopisem Švanda dudák se zabývá doktoranská práce, viz
http://is.muni.cz/th/320562/ff_r/cj_koritenska_valek.txt
"Ignát Herrmann jako redaktor a František Topič jako
nakladatel se ke změnám ve vydávání a formátu Švandy dudáka vyjádřili na
stránkách časopisu: „Novým, osmým to již ročníkem (1889) života svého vrací se
„Švanda dudák“ k úpravě sešitové, na způsob oné, v jaké původně do světa vycházel.
Dvouleté vydávání „Švandy“ ve formě časopisové poučilo nás, že „Švanda“
v knížkách byl našim čtenářům milejším… Když jsme přede dvěma roky změnili
„Švandu“ ve čtrnáctidenník, činili jsme tak s nadějí, že nám bude za krátko dopřáno
vydávat „Švandu“ týdně a k tomu připravovali jsme se změnou formátu. Avšak
očekávání naše nesplnilo se. […] Povíme upřímně, že za panujících literárních
poměrů českých s množstvím výborných a nákladných obrázků zahraničních časopisů
konkurovat nemůžeme. […] Bude-li se nám dařiti lépe, přibude-li nám odběratelů,
uzná-li se i v širších kruzích, že také slušný humor má místo v literatuře, počneme
ihned stránky „Švandovy“ ozdobovat znova obrázky.“
http://is.muni.cz/th/320562/ff_r/06-HUMORISTICKY_CASOPIS_SVANDA_DUDAK.pdf
Informace o vydaných dokumentech
--
Národní knihovna ČR
13.01.2014 08:00