Stěhování velkých obrazů v minulosti.

Text dotazu

Dobrý den. Zajímá mě, zda je známo, jak se stěhovala velkorozměrová plátna v minulosti, odkdy bylo známo stěhování navinutím na válci. V minulosti se jistě stěhovaly kulisy apod., které umístit na vůz vypnuté na rámech nebylo jednoduché. Konkrétně se mi jedná o obraz Nanebevzetí Panny Marie od P. Brandla, který byl roku 1787 zakoupen v Sedlci a převážen do Vysokého Mýta společně s oltářem. Děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

podrobnější informace ke způsobu přepravy obrazu Petra Brandla ze Sedlce do Vysokého Mýta ani počátky přepravy velkých pláten svinutím na válec se nám bohužel nepodařilo zjistit. V současné době máme omezený přístup ke zdrojům, můžeme využít pouze zdroje digitalizované nebo dostupné online bez možnosti nahlédnout do tištěných publikací a periodik.

Přesto jsme prošli poměrně velké množství zdrojů (katalogy, článkové databáze, regionální zdroje), včetně několika monografií věnujících se přímo Petru Brandlovi.

V publikaci od Jaromíra Neumanna jsme nalezli pouze zmínku k přestěhování oltáře:

"Poté, co bývalý hlavní oltář vysokomýtského kostela z roku 1692 shořel roku 1774, byl 1787 zakoupen ze zrušeného kláštera v Sedlci tamní hlavní oltář spolu s obrazem Brandlovým za 1000 zl. Alexandr Čiliák ze Žamberka oltář v Sedlci rozebral a ve Vysokém Mýtě opět sestavil."

Použitý zdroj:

* NEUMANN, Jaromír. Petr Brandl a jeho Nanebevzetí ve Vysokém Mýtě. Ve Vysokém Mýtě: Okresní muzeum, 1978. s. 33. Dostupné také z (pouze z počítačů NK ČR): https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:56d04850-c052-11e5-b404-005056825209

Metodu svinutí pláten na válec jsme nalezli pouze ve spojení s Alfonsem Muchou, který již při tvorbě Slovanské epopeje (1910-1928) předpokládal problematické přemisťování velkých pláten. Proto přizpůsobil svou techniku malby tak, aby rozměrná díla mohla být pro přepravu svinuta na válec, aniž by se poškodila. Základem technického provedení se stala vaječná tempera, kterou Mucha v detailech dokončoval olejem tak, aby barva byla vetřena do vazby speciálního plátna. Začátkem 20. století byl zřejmě tento způsob přepravy již velmi dobře znám.

Použité zdroje

Alfons Mucha - Slovanská epopej: stálá výstava zámek - Moravský Krumlov. V Moravském Krumlově: Městský národní výbor, 1975. s. 10. Dostupné také z (pouze z počítačů NK ČR): https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:3d818aa0-6aa7-11e4-8c6e-001018b5eb5c

* http://mistnikultura.cz/jaky-osud-ceka-slovanskou-epopej

Více informací k této problematice by Vám mohly poskytnout spíše knihovny zaměřené na oblast výtvarného umění, např. Knihovna Národní galerie v Praze (https://www.ngprague.cz/knihovna), Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze (https://www.knihovna.upm.cz/) a Knihovna Akademie výtvarných umění v Praze (https://www.avu.cz/[…]/knihovna), případně také Knihovna Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě (https://www.muzeum-myto.cz/cs/knihovna).

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

22.04.2020 12:21

Šárka Bergerová ak.mal. píše:
Pondělí 20.09.2021 13:42
Dobrý den, jen dodatek: z detailní prohlídky obrazů orlické křížové cesty od barokního malíře J. V. Bergla nám vyplynulo, že obrazy byly z Vídně do Orlice, (dnes součást Letohradu), poslány srolované (což se projevilo na zploštění nejvyšších past barevné vrstvy u ještě nerentoalovaných pláten). Obrazy přijely do Čech bez spodních rámů. Ty čekaly připravené na místě, bohužel evidentně došlo k nějakým nedorozuměním, takže spodní rámy nejen že byly nevhodné (slabé a bez možnosti vypínání), ale dokonce byly i v trochu jiných rozměrech než samotná plátna.
Psal se rok 1759.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu