Státní svátky - mzda

Text dotazu

Dobrý den, neumím pochopit a nikdo mi není schopen odpovědět, proč soukromý subjekt podnikatel, musí platit svým zaměstnancům mzdu v pracovních dnech na který připadá státní svátek i když nepracují. Jak a kdy vznikl této nárok a platí toto ustanovení i v jiných např. kapitalistických státech? Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

 

tzv. dny pracovního klidu, ve kterých zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku, jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

 

Nejde o nic neobvyklého, každý stát Evropské unie podobný zákon ve svém právním řádu má. Ve Spojených státech amerických připadá na zaměstnance v průměru 8 placených státních svátků nebo významných dnů. Pokud svátek připadne na sobotu nebo na neděli, je volno přesunuto na pracovní den (pátek nebo pondělí). Na druhou stranu mají zaměstnavatelé v USA větší „manévrovací prostor“. Placené svátky nejsou ve Spojených státech vyžadovány vládními předpisy. V každé společnosti se tedy liší podle potřeb podniku či zaměstnanců.

 

Hlavním smyslem státních svátků a dalších významných dnů je  „připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována naše státnost“. Tyto dny tedy mají důležitou občanskou a výchovnou funkci a neměly by být ze strany zaměstnavatele omezovány. Když ale svátek připadne na den, kdy by zaměstnanec do práce nešel, tedy například na víkend nebo na den, na který mu nevychází směna, nedostane nic, protože mu kvůli svátku žádná mzda neunikla.

 

Zaměstnavatel může o svátcích nařídit práci jen výjimečně, a to v případech, které vymezuje Zákoník práce.

 

Pokud se podíváme do historie, v souladu s tisíciletou křesťanskou tradicí byly od dob prvních Přemyslovců dny pracovního klidu z náboženských důvodů pochopitelně všechny neděle v roce.  V 18. století také přibylo oficiálně 17 církevních slavností pro celou katolickou církev + svátky národních nebeských patronů (16. května - sv. Jana Nepomuckého, 28. září - sv. Václava a na Moravě 5. červenec - sv. Cyrila a Metoděje).

 

Po zhroucení Rakouska-Uherska v české společnosti „propukly silné protikatolické nálady (byť se přes 80 % populace nadále hlásilo ke katolické víře), přičemž jejich zdůvodněním bylo především spojení špiček katolické církve se svrženým císařstvím (austrokatolicismus).“ Toto spojení je jedním z důvodů, proč jsou Češi v současné době tak ateistickým národem. Právě v této době padaly v parlamentu návrhy na zrušení církevních svátků a jejich nahrazení svátky národními a občanskými. A protože církevních svátků bylo mnoho, kompenzací se měla stát každoroční placená dovolená.

Systém placeného volna vznikl z důvodu ochrany zaměstnanců již v raném kapitalismu – tedy od ustanovení První republiky.

 

Hlavním důvodem pro zavedení tohoto zákona bylo přesvědčení, že neděle a svátky mají nejen náboženský, ale i sociální, kulturní, a společenský význam a že jejich zachování „je nanejvýš účelné a vhodné.“ A právě tento jejich občanský význam je důvod, proč za ně zaměstnancům náleží plná náhrada mzdy.

 

 

 

Použité zdroje

TINKOVÁ, Eva. České svátky a tradice. Vyd. 1. [Kralice na Hané]: Computer Media, 2010. 80 s. ISBN 978-80-7402-078-0.

ZIMMERMANNOVÁ, Marie et al. Poselství křesťanských svátků: [příručka pro pedagogy základních a středních škol. Hradec Králové: [Biskupství královéhradecké, Katechetické a pedagogické centrum], 2010. 195 s. ISBN 978-80-254-6765-7.

 

Internetové zdroje:

https://www.thebalancecaree[…]id-holiday-schedule-1917985

https://www.law.muni.cz/[…]/vales_vaclav.pdf

Obor

Právo

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

19.04.2018 07:47

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu