-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
jedna naše uživatelka potřebuje sehnat statistické údaje o spotřebě proteinů co nejdále do minulosti - jaká byla v pravěku u lovců a sběračů v době kamenné, dále pak u neolitických zemědělců, v době bronzové, porování se středověkem a novověkem.
Budu velice vděčná za radu, kde je možné se k takovýmto informacím dostat.
Předem Vám děkuji.
S pozdravem a přáním příjemného dne
Dobrý den,
nejvhodnějším zdrojem informací o hledaném tématu jsou vědecké studie oborových časopisů a oborové publikace. Některé články vědeckých časopisů je možné číst fulltextově (např. skrze databázi EBSCO – vzdáleně je dostupná uživatelům NK zde: https://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju), další články vyžadují registraci či poplatek. Z vybraných dostupných textů jsme níže vybrali základní rámec údajů, odkazy na články či publikace uvádíme na konci této odpovědi. Doporučujeme také další hledání ve zmiňované databázi EBSCO či na webech vědeckých časopisů, např. Web of Science nebo Science Direct. V databázích je možné pracovat s klíčovými slovy a dalšími limity vyhledávání, což významně pomáhá k efektivitě rešerše.
Americký odborník na výživu v paleolitu Stanley Boyd Eaton ve studii „An Evolutionay Perspective Enhances Understanding of Human Nutritional Requirements“ (1996) pracuje s předpokladem, že se vyšší příjem bílkovin ve stravě týká doby, kdy se objevil Homo erectus (přibližně před 2 mil. let). Výživa H. erectus byla podřízena stylu života „lovce a sběrače“, v němž dominoval lov (konzumace masa) a sběr divoce rostoucích plodů a rostlin. Nejspíše vlivem skladby stravy začala narůstat výška postavy a též tělesná hmotnost. Obsah bílkovin ve stravě lidí doby kamenné kolísal dle ročního období a lokality, v níž se jedinec nacházel, ale předpokládá se, že strava paleolitských lidí za jeden den obsahovala průměrně 30 % bílkovin („2,0-3,0 g bílkovin na kg“). (EATON, s. 1736) Většinu proteinu podle této studie získávali lidé z rostlinné stravy, která byla údajně několikanásobně bohatší na mikro i makronutrienty než strava dnešní. Informace o převaze rostlinné stravy H. erectus neguje studie L. Cordaina a kol. „The paradoxical nature of hunter-gatherer diets: Meat-based, yet non-atherogenic“ (2002), když uvádí různé rozvrstvení rostlinné a živočišné stravy lidí v době kamenné s převahou konzumace ulovené zvěře (s. 544). Eaton zařazuje do studie tabulky s nutričními hodnotami stravy „lovce a sběrače“, ovšem se zaměřením na vitamíny a minerály; Cordain doplňuje článek o tabulky, kde jsou zastoupeny i hodnoty bílkovin.
Poměr rostlinné a živočišné složky v potravě je jedním z významných témat všech studií o stravě v paleolitu, potažmo v době bronzové.
Větší zastoupení bílkovin ve stravě doby kamenné zajišťovalo lidem kvalitnější kosti, které byly – dle zkoumaných nálezů – méně náchylné k řídnutí či poškození ve stáří (např. ve srovnání s obdobím, kdy se objevilo zemědělství a vlastní pěstování potravy). (EATON, s. 1737) Vliv stravy na vývoj orgánů člověka v paleolitu a neolitu je přehledně pojednán například ve studii „A brief review of the archaeological evidence for Palaeolithic and Neolithic subsistence“ Michaela P. Richardse z roku 2002. Všechny jmenované články přinášejí odkazy na výzkumy a publikace, z nichž autoři vycházejí a o které se opírají, nezřídka vědci vztahují parametry pravěké výživy k současné výživě.
Přínosný pro hledané téma by mohl být i vhled do výzkumu z oblasti bio-archeologie: např. článek Alessandry Varalli a kol. „Bronze Age innovations and impact on human diet: A multi-isotopic and multi-proxy study of western Switzerland“ z roku 2021 představuje výzkum pomocí analýzy izotopů uhlíku (z nalezených objektů v určené lokalitě) s podrobnostmi o obsahu bílkovin ve stravě v různých fázích doby bronzové (kromě lidí i ve stravě zvířat). Do textu jsou zakomponovány též modely a schémata vyčíslení daného výzkumu.
Obecně ovšem autoři ve studiích o evoluci stravování nebo v článcích o obsahu živin v potravě lidí od doby kamenné po středověk a novověk neuvádějí podrobné údaje o obsahu bílkovin; s detailnějšími zmínkami o „spotřebě proteinů“ či souvisejícími statistikami jsme se nesetkali.
Pro obecnější přehled v této problematice je k dispozici knižní publikace Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a ve středověku (třetí edice z roku 2015). O vývoji stravování vznikla v roce 2008 bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity Brno: „Evoluce výživy člověka“. I tyto zdroje se nicméně soustředí na rozložení výživy z hlediska rostlinného či živočišného původu, na prezentaci typu stravy v daném období apod.; souhrnné statistické údaje o příjmu bílkovin/jejich spotřebě zde nenaleznete.
Literatura a zdroje:
BERANOVÁ, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha: Academia, 2015. 553 s. ISBN 978-80-200-2498-5. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a1ab1201-890d-42b0-ae21-f5e2d25ac112 (v budově NK ČR)
EATON, Stanley Boyd, et al. An Evolutionary Perspective Enhances Understanding of Human Nutritional Requirements. Journal of Nutrition 126 (1996), s. 1732–1740. Dostupné online: https://www.researchgate.net/publication/14553013_An_Evolutionary_Perspective_Enhances_Understanding_of_Human_Nutritional_Requirements
EATON, Stanley Boyd, et al. Paleolithic nutrition revisited: A twelve-year retrospective on its nature and implications, European Journal of Clinical Nutrition, 51 (1997), s. 207-216. Dostupné online: https://web.p.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=0&sid=fe769cba-0adb-48fc-90fc-ed28779c3d99%40redis
CORDAIN, Loren, et al. The paradoxial nature of hunter-gatherer diets: Meat-based, yet non-atherogenic, European Journal of Clinical Nutrition, April 2002, s. 542-551. Dostupné online: https://www.researchgate.net/publication/11401546_The_paradoxical_nature_of_hunter-gatherer_diets_Meat-based_yet_non-atherogenic
CORDAIN, Loren, et al. Plant-Animal Subsistence Ratios and Macronutrient Energy Estimations in Worldwide Hunter-Gatherer Diets. American Journal of Clinical Nutrition 71 (2000): 682–692. Dostupné online: https://www.researchgate.net/publication/200032816_Plant-Animal_Subsistence_Ratios_and_Macronutrient_Energy_Estimations_in_Worldwide_Hunter-Gatherer_Diets
RICHARDS, Michael Phillip. A brief review of the archaeological evidence for Palaeolithic and Neolithic subsistence, European Journal of Clinical Nutrition, 56 (2002), np. (Dostupné online skrze EBSCO.)
SAJANTILA, Antii. Major historical dietary changes are reflected in the dental microbiome of ancient skeletons, Investigative Genetics 4, 10 (2013). Přístup: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23683510/
VEILE, Amanda. Hunter-gatherer diets and human behavioral evolution. Physiology & Behavior, 2018, sv. 193, část B. s. 190-195. Abstrakt: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031938418302506?via%3Dihub
VARALLI, Alessandra, et. al. Bronze Age innovations and impact on human diet: A multi-isotopic and multi-proxy study of western Switzerland, PLoS ONE. 1/27/2021, Vol. 16 Issue 1, 36 s. (Dostupné online skrze EBSCO.)
CHUDILOVÁ, Jiřina. Evoluce výživy člověka. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno. Lékařská fakulta. Dostupné online: https://is.muni.cz/th/n3yfw/
Web of Science https://www.webofscience.com/wos/woscc/basic-search
Science Direct https://www.sciencedirect.com/
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
05.08.2022 12:40