spolek

Text dotazu

Co byl za války spolek Deutsches Frauenwerk?
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

k Vašemu dotazu na "Hnutí německých žen - Deutsches Frauenerk" jsme pro Vás z dostupných zdrojů vybrali:

 

V kapitole o Gertrud Scholtz-Klinkové se hovoří i o Hnutí Deutsches Frauenwerk (DFW):

 

1.10.1931 založen Nacionálněsocialistický svaz žen (NS-Frauenschaft - NSF), 1.1.1934 převzala celoříšské vedení NSF Gertrud Scholtz-Klinková a oficiálně sjednotila všechny ženské organizace pod svou kontrolu. V listopadu 1934 získala povolení používat titul Reichsfrauenführerin.

Gertrud Scholtz-Klinková nepatřila do užšího vedení NSDAP a zodpovídala se přímo Rudolfu Hessovi. NSF byl podřízen Nacionálněsocialistické organizaci veřejné péče (NS-Volkswolfahrt - NSV), jako jedna z jejích složek.

Pod NSV se měly sjednotit všechny německé spolky, včetně původních křesťanských, charitativních i feministických. Příliš "volnomyšlenkářské členky byly zaslány do koncentračních táborů.

V roce 1935 byla uzákoněna povinná pracovní služba, ženy absolvovaly školení a půlroční praxe v továrnách. Cílem svazu bylo přesvědčit ženy, aby přestaly studovat a dělaly věci "pro ně přirozené". Svaz žen měl v tu dobu již 2 miliony členek a kladl si též za cíl, pokud možno všechny německé ženy zahrnout do některé ze zájmových skupin (Interessen-gruppen). Ty společně zaštiťovalo Hnutí německých žen (Deutsches Frauenwerk - DFW - vzniklo v r. 1933), v čele se samotnou Scholtz-Klinkovou, která se tím dostala i do vedení německého Červeného kříže). DFW nebyla jako vedlejší organizace přímo napojena na NSDAP, ale vznikla pohlcením jiných spolků.

Žena z NSF si mohla být např. členkou světonázorového oddělení (Weltanschauung), odd. mateřské služby (Mütterdienst), odd. péče o domácnost (Hauswirtschaft), odd. pomocné služby (Hilfsdienst), kulturně vzdělávacího odd. (Kultur/Erziehung).

Náplní DFW byla řada aktivit, od kurzů vaření a bylinkářství po péči o kojence.

Za skutečný záměr svazu a hnutí považovala "Reichsfrauenführerin" obrácení všech dosud "pomýlených" žen k nacistické víře. Mnoho žen reagovalo na vynucené členství v DFW totální pasivitou.

NSF a DFW byly od června 1963 pod společnou správou Říšského ženského vedení (Reichsfrauenführung - RFFg) a sídlily společně ve stejné budově jako Nacionálněsocialistická organizace veřejné péče.

(Nekola 2010, s. s. 156-160)

 

 

O organizaci DFW se hovoří na s. 417 v publikaci Třetí říše u moci (Evans 2009):

 

"Nacionálně socialistické ženství (NSF) mělo zajišťovat aktivní vedení v rámci široce zaměřené masové organizace německých žen nesoucí název Deutsches Frauenwerk (Dílna německých žen), jejímž cílem bylo vštípit všem ženám v celém Německu nacistickou ideologii. Jakmile se Scholtz-Klinková dostala v lednu 1934 coby říšská vedoucí žen do čela obou uvedených organizací, zahájila kampaň, která měla ženy přesvědčit, aby rodily více dětí a lépe se staraly o děti, které již měly. Jedním z nejambicióznějších projevů této snahy se stalo vytvoření Říšské mateřské služby. Využívala jen zkušeností v minulosti fungujících ženských spolků, jež měly v centru zájmu sociální péči. Říšská mateřská služba pořádala kurzy péče o děti, vaření, šití a samozřejmě nezbytné rasové hygieny. V březnu měla více než 1,7 milionu členek. Její činnost financoval prodej odznaků na Den matek, přičemž drobným obnosem přispívaly i účastnice kurzů. Den matek se stal významnou propagandistickou událostí a roku 1934 se změnil v oficiální státní svátek."

 

V souvislosti s připojením Sudet k Německu se v publikaci Sudetští Němci v nacistickém státě (Zimmermann 2001, s. 114) uvádí, že:

"V Hnutí německých žen (Deutsches Frauenwerk) se záhy [po připojení Sudet] ocitlo 92 procenta (410 000) sudetoněmeckých žen; to lze ostatně interpretovat jako výraz všeobecného souhlasu s připojením."

 

Zdroje:

 

EVANS, Richard J.. Třetí říše u moci: 1933-1939. Plzeň: Beta-Dobrovský, 2009. ISBN 978-80-7291-177-6. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:88a51380-1f51-11e5-855a-5ef3fc9ae867

 

NEKOLA, Martin. Mocní Třetí říše. Praha: Naše vojsko, 2010. ISBN 978-80-206-1101-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:73d3a780-7ec7-11e4-a36e-005056825209.

 

ZIMMERMANN, Volker a DVOŘÁČEK, Petr. Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945). Praha: Prostor, 2001. ISBN 80-7260-055-9. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6460ab5acf70bc856c64c846ddd8037c

 

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

03.05.2019 16:53

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu